Pět lupičů a stará dáma

Je to asi dáno mými zvyky, že mám mnohem radši odvázanější komedie, a to i v případě britské produkce, ale i přesto, že se jsem se zrovna v pravidelných intervalech nedusil smíchem (přičemž úsměv na tváři jsem měl po většinu příběhu), se mi tento film velmi líbil, především díky pro někoho ohrané, pro mě celkem promyšlené zápletce a vyrovnaným hereckým výkonům - vedle jmen jako Alec Guiness či Herbert Lom příjemně překvapila Katie Johnson, která pro mě zůstane navždy jako prototyp filmových důveřivých stařenek, taktéž mi moc nevadilo, že toto je jeden z mála filmů, kde je Peter Sellers spíše upozaděn (navíc s odstupem času zajímavě působí jeho setkání s Lomem). (21.05.2010)

Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale nakonec dávám tři. Pět lupičů a stará dáma docela zestárlo a chybí tomu drajv. To neznamená, že nejde o milý film - na jedné straně pětice ostřílených kriminálníků, na druhé straně roztomilá stará dáma jako jejich domácí, která je neustále vyrušuje při dokonalé loupeži. A když se ji rozhodnou oddělat, chybí jim k tomu kuráž a tak se začnou likvidovat mezi sebou. Samozřejmě jde o starý film, takže se moc násilí nedočkáme, zato tu nechybí ve finále pořádná porce černého humoru (projíždějící vlak). Obsazení je skvostné, ale bohužel jen na papíře - Guinness šíleně přehrává, Sellers tu zatím ve své první větší roli moc nepředvedl a Herbert Lom se jen tváří jako dokonalý vrahoun. Nejlepší je tak stará babka a posledních cca 20 minut. (10.05.2019)

Celému filmu vévodí odpudivý Guinness, kterého jsem těžko rozeznával, ale jen těžko se dá říct, jestli je lepší tato nebo coenovic verze, protože ani jedna z nich není tak světoborná. Výrazná černohumornost se skrývá už v nápadu, že pět strašných lupičů využívá bezbrannou stařenu, ale převažuje příklon k dramatu, jež ale působí dost naivně. (06.03.2011)

Typicky anglická komedie o rozdílu mezi lupičem a vrahem. Improvizovaný gang Aleca Guinnesse spřádá plány na milionovou loupež pod záminkou zkoušení hudebního kvinteta a trpělivě čelí vyrušování stařičké bytné. Výstřelky pošetilých stařenek angličtí gentlemani shovívavě snášejí, vůči takovým maličkostem jsou imunní. Ale v okamžiku, kdy se jejich loupež provalí a stařenku coby svědka je třeba diskrétně oddělat, zpanikaří tito muži činu jako hejno slepic. ;o) Studio Ealing bylo podobnými filmy proslulé. Točilo téměř výhradně komedie a pokud se nemýlím, vždy černobíle. V roce 1955 musely být jeho ateliéry z ekonomických důvodů uzavřeny a Ealing se rozloučil s plnou parádou - a v barvě! Myslím, že teprve na DVD tato složka filmu náležitě vynikla. A protože trocha patriotismu nezaškodí, připomínám, že autorem toho krásného obrazového aranžmá je český kameraman Otto Heller, který předtím snímal filmy jako Hej rup! nebo Ducháček to zařídí. 100% (15.08.2007)

Pan pofesor by klidně mohl být nějakým psychopatem. Ten jeho obličej tomu přímo nahrával. Takový ksichtík se jen tak nevídí. Ta stará roztomilá dáma mi pořád připomínala další roztomilou stařenku z filmu Baba na zabití. Peter Sellers mi přišel úplně nevyužitý. Škoda. Kdybych se na něj přímo nezaměřila, tak bych ho přehlédla jako krajinu. Očekávala jsem mnohem více živelnosti a té se mi nedostalo. (03.11.2010)