Maraton

Snímok vyvolávajúci úsmev na tvári, súcit, rešpekt ale i pokoru zároveň. Ako rodič dieťaťa sa pasovať s obdobnými problémami, neviem neviem, či by to bolo v mojich vnútorných silách. “Malaton” je príbeh o chlapcovi, ktorý mení “uhol pohľadu na vec”, v ktorého závere sa len sťažka ubrániť dojatiu. Zaujímavé, ako sa človek vžil do JEHO role, ako prežíval JEHO každú, šťastnú chvíľku .. Krásny film. (17.05.2018)

Scénář: Yoon-Chul Jeong .. Tíživý a stále neléčitelný úděl autismu se stal námětem i pro jihokorejské tvůrce. Civilní snímek o touto chorobou postihnutém chlapci Cho-won (téměř bezchybně ztvárněný Seung-woo Choem), jehož smyslem života, ač to sám moc nechápe, je běh. Díky silnému rodinnému zázemí a úmornému tréninku se mu povedlo dokázat něco, pro mnohé a zdravé, nemožného. Nebyl to sice takový nářez, jak slibovalo zdejší hodnocení - 99% na 16 hodnocení - ale rozhodně se jedná o nadprůměr a pro fanoušky sportu či autismu povinnost! (25.09.2005)

Vytvořit sentimentální sportovní drama o outsiderovi, který nakonec všem vytře zrak a překoná veškerá omezení, to je viditelně pod úroveň současného korejského filmu. Místo toho nabízí poklidně plynoucí příběh, v němž je daleko důležitější komplikovaný vztah ambiciozní matky a syna, který nikdy nedokáže naplnit její očekávání a touhy. Přesto se nakonec dokáže vzepřít hranici, která se mezi nimi vytvořila a otevřít opět cestu ke smíření a porozumění... Maraton zde tudíž hraje roli sportovního výkonu spíše okrajově, daleko více vystupuje jako zástupná metafora dlouhé cesty, která je před oběma hlavními postavami: cesty matky, jež se musí smířit s tím, že její představy ohledně Cho-wona jsou příliš sebestředné a cesta syna, která vede k odpuštění dávných křivd, které mladík postupně začíná ve svém svébytném uvažování chápat. Koneční závod je tak kontemplativní katarzí, která naplňuje daleko více než jakákoliv medaile. (11.09.2013)

„Prdnout si po jídle“ Tak prosté, tak jednoduché. Rain Man a Forrest Gump v jednom, o síle převyšující oba. Kluk, který běžel. Běžel, protože chtěl alespoň na těch pár hodin (výhoda maratónu) splynout s davem. Nejde o výhru, nejde o závod, jenž by někomu změnil život, jde o víru v sebe samotného a své blízké. Seznámení a trénink, laděný spíše do komična v první půli, vršení smutných událostí v půli druhé a obrovská, neskutečná (!) katarze v samotném závěru. Když Cho-won sebral poslední síly a následně spoznal, že „déšť padá na zem“, tělem jakoby mi projel blesk. Marathon ždímá slzy jemně, ale důrazně, jako většina jihokorejských melodramat, není však filmem smutným, je přímo synonymem naděje. Dle vlastní nátury a míry cynismu vás buď totálně rozseká, nebo nepohltí a uspí. Má cenu, zmiňovat také špičkovou režii, nečernobíle napsané a precizně zahrané postavy a přenádherný soundtrack? 90% Zajímavé komentáře: Adrian, zputnik (19.08.2008)

Majú sa handicapovaní ľudia snažiť zapadnúť do spoločnosti alebo majú ostať žiť vo svojej jaskyni? To je hlavná otázka, ktorou sa zaoberá táto kórejská dráma zo sveta športu. Pekne spracovaný príbeh a autistickom chlapcovi, plný dojemných scén. Najviac ma pobavilo, keď tréner vysvetloval prečo má bežať pomaly. (08.09.2011)