Střelba na psy

Téma rwandské genocidy, které v roce 2004 ukázal úspěný "Hotel Rwanda" zkoušel k úspěchu využít i režisér Michael Caton-Jones, který natočil pár slušných snímků ale do diváckého podvědomí se nedostal žádným. Oproti zmíněnému "hotelu" však toto téma podává pomaleji, méně velkolepěji ale hlavně zbtečně násilně. Ne, že by film hýřil krvavě natočenými masakry ale velice násilnou formou ukazuje, co, že se to tam vlastně dělo za svinstva a přitom se tváří maximálně reálně. Bohužel se mu však nedaří z diváka vyždímat jakékoliv emoce a převážně v druhé části se tak nehorázným způsobem odkazuje na boha a víru, že by se nejednomu ateistovi udělalo zle. (07.10.2009)

Plytkost sekulárního humanismu, který tváří v tvář genocidě pod vlajkou OSN na celé čáře selhává , je konfrontována se skutečnou nadějí. Zpřítomňuje ji otec Christopher, který i uprostřed temnot zůstává prostým služebníkem Boha, jenž se "v podobě člověka ponížil a v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži." Zůstává věrný svému povolání navzdory armádám Mordoru, jež se kolem stahují. Dává naději, že tichý chvalozpěv lásky nakonec přehluší všehna nenávistná hesla těch, kdo třímají mačety, i cynické vytáčky mocných tohoto světa. Už jen pro postavu tohoto kněze bych snímek nejraději zasypal hvězdičkami, ač se Hotelu Rwanda po umělecké stránce nevyrovná. Režisérských kiksů a kiksíků je tu však příliš mnoho. (04.02.2007)

Nebýt té do očí bijící snahy vyhnout se explicitnímu zobrazování násilí, která působí dost rušivě, jednalo by se o velice silný zážitek. Takhle se bohužel Střelba na psy zastavuje někdy u 70% a dojmu, že to mohlo být mnohem lepší. Ovšem s přihlédnutím k evidentně nízkému rozpočtu jsou ty čtyři hvězdy plně na místě. P.S.: FIlm fungující hlavně jako těžká obžaloba OSN. Bez debat oprávněná. (24.11.2010)

Televizní zpracování stejného období jako v Hotelu Rwanda. Tentokráte však z pohledu evropanů. Výprava je vzhledem k rozpočtu logicky horší a celé se to vlastně odehraje na pár lokacích. Herecky je to dosti průměrné a navíc postavy samotné jsou v zásadě dosti nezajímavé. Ani režijně to není žádný zázrak. Střelba na psy nedojme, ale rozhodně dokáže zaujmout, byť předpokládá, že o dubnových událostech roku 1994 ve Rwandě alespoň něco málo víte. Přes všechny výše zmíněné nevýhody, ale není tak "okázalá" jako mnohem známější (byť nesporně výtečný) Hotel Rwanda, což také může někomu sedět více. (09.04.2007)

Filmem vyvolané emoce já vždy hodnotím vysoko. Navíc, každý den, každý den, bych na začátku zahájení zasedání valného shromáždění OSN pouštěl část tohoto filmu. OSN v současné podobě a v dnešní době nemá bohužel naprosto žádný význam v otázce zabezpečení míru a základních lidských práv a svobod po celém světě. OSN by mělo dnes plnit pouze jakousi humanitární organizaci a modré přilby rozdat Afričanům na ochranu hlavy před sluníčkem. Je strašný, když Hitler začal pronásledovat židy a svět mlčel. Je strašné, že podobné genocidy se stále dějí a svět stále mlčí. Každý film o Rwandské genocidě je lepší než 100 projevů politiků o tomtéž. (14.03.2007)