Welcome to Sarajevo
Režie:
Michael WinterbottomScénář:
Frank Cottrell BoyceHudba:
Adrian JohnstonHrají:
Stephen Dillane, Woody Harrelson, Marisa Tomei, Kerry Fox, Goran Višnjič, James Nesbitt, Emily Lloyd, Labina Mitevska, Juliet Aubrey, Frank Dillane (více)Obsahy(1)
Rok 1992, začátek Sarajevské blokády. Nepokořitelný duch obleženého města nenechá nikoho nedotčeného, novináře nevyjímaje. Jeden z nich, Michael Henderson (Stephen Dillane), který si vydobyl ostruhy podáváním zpráv z ohnisek napětí po celém světě, ztrácí objektivitu a stává se součástí dění. Zjišťuje, že nic z jeho předchozích zkušeností se nedá porovnat se Sarajevem. Film založený na skutečných příbězích obsahuje unikátní autentické záběry občanské války v Jugoslávii. (Warner Home Video CZ)
(více)Recenze (48)
Polodokumentární snímek západního pohledu na válku snažící se u lidí vzbudit soucit. Preferuji pohled zemí, kterých se to bezprostředně týkalo. ()
Zlatá Palma - výběr ()
║Rozpočet $9miliónov║Tržby USA $339,648║Tržby Celosvetovo $400,000║ ()
Mám hodne rád vojnové filmy zo Sarajeva, Bosny, Kosova a podobne, s toho čo som videl môžem odporučiť trebárs toto http://www.csfd.cz/film/37535-zeme-nikoho-nicija-zemlja/ a hlavne toto http://www.csfd.cz/film/46826-valecnici-warriors/. Tiež ma docela zaujímajú vojnový reportéri a z tohto ma velmi zaujal tento film http://www.csfd.cz/film/17593-harrisonovy-kvety-harrisons-flowers/ ()
Opět se potýkám s rozpačitým dojmem a zřejmě budu souhlasit s názorem, že to mělo být buď pojaté celé jako dokumentární film a nebo jako příběh podle skutečné události, protože obojí by mohlo být silně emotivní i tak. Tahle mixáž autentických záběrů a zároveň určitého příběhu (i když podle skutečné události) na mě nepůsobila vůbec kompatibilně. Navíc některé scény z té příběhové linie bych úplně vynechala, protože byly naprosto zbytečné. Z této oblasti nemůžu nesrovnávat s filmem Válečníci, který mě svou atmosférou sednul daleko víc. Tím ovšem neříkám, že na mě autentické záběry nezapůsobily silně depresivně, protože taková krutost a lidská tragédie nemůže nechat klidným snad vůbec nikoho. ()
Řekněme si to na rovinu.. Není to zrovna nějaká filmová bomba, ale cesty štábů zahraničních zpravodajů emočně určitě zasáhnou ta správná místa. Nepředvídatelný experimentátor se žánry Michael Winterbottom zajímavě pracuje s herci (mnohdy vyžaduje improvizaci, což autenticitu vyprávění ještě umocňuje) i rád mění lokace a uplatňuje odzkoušenou pseudodokumentární metodu, kdy balancuje mezi hranami fikce a reality. Jeho válečné drama užívá těkavé kamery, která málokdy uhne před zkrvaveným tělem nebo tragickým lidským osudem. Britský tvůrce navíc sází na autentické prostředí. Nejednoho diváka pak zaujme příběh bosenské dívky Emiry, který konečně přináší i ucelenější děj. Toho bylo popravdě do té doby pohříchu málo, ačkoliv lidské tragédie dokážou dokonale zaměstnat smysly diváka. Atmosférické drama se skvělými herci (Dillane, Harrelson, Tomei, včetně jugoslávských neherců)!! Podobně laděné filmy mám rád, nicméně pracovitý Winterbottom zřejmě nikdy nebude můj úplný šálek kávy. ()
Hviezdne mená Woody Harrelson i Marisa Tomei tu hrajú až druhé husle, pretože najviac priestoru dostáva britský herec S. Dillane. Novinárov v nebezpečnom prostredí občianskej vojny v bývalej Juhoslávii sme mohli vidieť v podobne ladenom filme Harrisonove kvety s A. MacDowell. Atmosféra chaotickej situácie v Sarajeve je zobrazená výborne a ja mám pre tieto filmy slabosť. Do filmu sú nenápadne pridané aj skutočné zábery a poniektoré sú dosť drsné. Neviem čím to je, ale každý čo i len trošku kvalitný film z tohto obdobia v bývalej Juhoslávii si nenechám ujsť a zatiaľ som mal šťastie len na kvalitné filmy. 80%. ()
Sarajevské masakry pohledem zahraničních reportérů. Kvalitní a v mnoha ohledech autenticky působící drama, které se nesnaží citově vydírat ale zprostředkovat nevídaný pohled na válečný konflikt. ()
Realistický a smutný pohled do života v troskách válečného Sarajeva, kde se britský reportér snaží zachránit děvče, které nemá, jakkoliv se to zdá zvrácené, podle pojetí západu na záchranu nárok. Lehce dokumentaristický styl se osvědčil a při několika scénách ve mě opravdu hrklo. 85% ()
V tomto svete ma dokáže rozplakať už len utrpenie zvierat a detí. Naštvať ľudská zloba, bezcitnosť, hlúposť a ľahostajnosť. Obdivujem nezištnosť, lásku, pokoru a rozvážnosť. Všetkého je tu dosť. Viac takýchto filmov a premietať na školách! ()
Vojna na Balkáne bola krutá a vinníci sú všetci, tak ako všetci majú na rukách krv. Svet si ju však často po rokoch spája iba s najvýraznejšími udalosťami akými boli práve obliehanie Sarajeva, masaker moslimov v Srebrenici, hon na Srbov v Chorvátsku, boje o Vukovar a boje v Kosove, no zjednodušovať a súdiť len podľa týchto udalostí by bolo trestuhodné, navyše z pohľadu médií išlo o zjavné protisrbské nálady a akoby iný meter na všetko. Možno je to aj práve Sarajevom a Srebrenicou, že to tak dopadlo. Ktovie koľko ohňa pridal tento film, až nakoniec prišlo k nesprávnemu bombardovaniu o pár rokov po tomto filme. Iste to tam bolo hrozné a mnoho z toho, čo bolo vo filme sa zakladá na pravde, ospravedlňovať nikoho nemienim, boli to predsa zločiny, aj keď voči moslimom nech už boli a sú akýkoľvek, ale boli. Rozlaďovali ma skôr veci ako šialene nepresný počet obetí ohľadom tamojšej vojny, dodnes mám pocit, že nikto nevie ani čo i len približný počet a tak sa s tým manipuluje, ďalej akoby správne reči vtedajších svetových politikov ako Bush, Clinton, pričom vieme, že reči ako, že s teroristami sa nesmie vyjednávať, boli len reči, lebo s nimi vyjednávali a s mnohými aj spolupracovali. Taktiež ma rozladilo to, ako tí Četnici mali zobrať deti z autobusu, pričom sa nedozvedáme prečo práve tie a prečo to malo taký jednostranný podtón, ale beriem, mohlo sa také niečo stať, no celý film pôsobil chladne, akoby ani nebol z vojny. Áno, vieme ako časom vnímali ľudia tam vojnu, napríklad z mnohých filmov, no ten začiatok bol šialený, Američania niekedy vytvoria divné, jednostranné až propagandistické filmy. Tento bol zvláštny, lebo som mal pocit, že sa snažil skôr ukázať útrapy vojny a obliehania, aj vďaka skutočným záberom a aj keď má výrazné kontroverznosti, dajú sa zobrať rôzne. Herecky to nie je výnimočné, no prišlo by mi divné uctiť si pamiatku nevinných, ale aj vinných nadhodnocovaním, štyri hviezdy sú odo mňa, lebo to tak cítim. ()
Úvodem, nelze neocenit netradiční formu, Vítejte v Sarajevu je snímkem zpola dokumentárním, zpola hraným, a už tím se vymyká ostatní produkci a už tím si říká o divákovu pozornost. Je tohle formální ozvláštnění v tomto konkrétním případě pouhá manýra? Neřekl bych, vypadá to, že tvůrci měli reálné záběry z válečného Sarajeva, a k těm inscenovali (tj. natočili) podmínky jejich vzniku (což mně zní hodně osobitě, průkopnický), vlastním tématem filmu se tak stávají podmínky práce válečných reportérů. Nejsilnější je film: a) v odsudku tzv. kolektivního Západě (země EU a USA), čímž mě připomněl reportážní knihu Jana Urbana Všem sráčům navzdory, b) a ve vystižení bezmoci novinářů. K bodu a) samozřejmě netuším, zda bych byl v l. 92-95 zástancem bombardování Bělehradu (bezprostředně po vpádu Ruska na Ukrajinu jsem si vnitřně říkal, že Západ by měl zdrženlivý, že by neměl vojenský zasáhnout - třeba v podobě vyhlášení bezletové zóny -, jevilo se mi to tehdy jako vyhlášení 3. sv. války jinými prostředky; tím, že tam ta bohužel válka stále trvá, tak je pro mě stále nemožné si tento postoj kriticky vyhodnotit...), ale to blábolení, spoiler že tu Západ není od toho, aby každého zachraňoval, že Sarajevo není v současnosti nejhorším místem k životu, že je až čtrnácté (wtf?!), ta neochota evakuovat jeden jediný sirotčinec spoiler, to se mi fakt poslouchalo těžce! Že zatím zním celkem nadšeně, tak proč pouze za 3*? Z dvojího důvodu: 1) Převodem z jednoho média (resp. dvou - televizní a novinová reportáž) do druhého ta látka ztrácí náboj. Číst si spoiler reportáž muže, který zachránil děvčátko ze sarajevského sirotčince tím, že se ji rozhodl adaptovat, číst si o průběhu této záchranné operace spoiler, tak automaticky volám: dejte mu Pulitzera! Když ale totéž vidím zpracováno filmově, tak Oscara nežádám. Proč? Má hypotéza zní, že za to zřejmě můžu to zprostředkování. 2) Používat autentické válečné záběry (kór když nejste jejich autory; nechce křivdit, třeba u toho Winterbottom byl) mně vždy přišlo dost laciné, že si tvůrce tímto dost zjednodušuje práci - kdo by se nerozhořčil (či nedojal) nad záběry rozstřílených civilistů? Opět nikomu nechci křivdit, ale i při nejlepších možných úmyslech (ukázat světu tu hrůzu) se vždy horko těžko zbavuju podezření, že se někdo snaží manipulovat mými emocemi. Nadto poslední dobou přemýšlím, jestli tyhle záběry, když jsou prostě vsázeny do jiného kontextu a jsou něčemu prostředkem (třeba tomu natočit co nejautentičtější film o válce v Bosně), paradoxně neotupují diváckou citlivost, jestli nepřenášejí jen obraz zbavený děsu a bolesti, pouhý němý výkřik? 65 % ()
ocenenia : MFF Cannes 1997 - Nominácia na 1. cenu ()
Výsledok je ostrý, brutálny a úplne inšpiratívny. 7/10 ()
Vyborny film o masakrach a hrozach juhoslovanskych vojen, ktore vypukli po roku 1989. Sarajevo - to bolo najdlhsie obliehane mesto v Europe, ani Leningrad ani Stalingard, ne, ne. Obliehanie Sarajeva trvalo v case cca 2. 4. 1992 - 2/1996. Autenticke, surova atmosfera, vyborna rezia Michela Winterbottoma a vyborne dialogy - to su nesporne plusy filmu : 89 % ()
Nádherný film, kterému ale chyběl větší spád, přesto jej považuji za nesmírně důležitý, těchto snímků je jak šafránu, a pokud se už něco natočí na téma bývalé Jugoslávie, absurdní války, která zde probíhala, jsou nespravedlivě opomíjeny, což je prostě špatně. Skvělý způsob jak se blíže seznámit s konfliktem, který se udál na starém vyspělém kontinentě a v nedávné době, konfliktem, kterému nikdo nechtěl věřit, že se zvrhne do takových zvěrstev, aneb střet civilizací na vlastní oči. ()
Z Vítejte v Sarajevu mám identický dojem jako z Vražedných polí, s tím rozdílem, že o Jugoslávii jsem už viděl lepší filmy a zase s bonusem v podobě mírnější stopáže. Stannis ale byl fajn, takže nejspíš kvůli němu přihazuji čtvrtou hvězdičku, nicméně na tohle téma existuje mnoho lepších filmů. 70% ()
Hodně deprimující film. Pro mě citovka. V bitvě o Zadar jsem byl asi 80 km od fronty. Dunění děl slyšíte i v hotelu. Film je podobný Bang Bang Clubu. To je z Afriky. Jenže principiálně je to stejné. ()
Film začíná velmi slibně. Prolnutí dobových záběrů s těmi hranými je zpočátku působivé. Také zvěrstva a nesmyslnost války v Bosně ukazuje celkem plasticky, za což může především množství autentických záběrů vložených do filmu. Škoda, že jsou do filmu vecpány místy dosti násilně. Nejvíce mi ale vadí jednostranný, polopravdivý obraz konfliktu, který film buduje. V tomto film bohužel přesně zapadá do propagandy západních médií a politiků. Srbové - četnici jsou zde vylíčeni, jako zlí démoni (unikátní je v tomto ohledu především scéna v autobuse....). Není zde jediný náznak, že by také bosenští muslimové vyháněli a vraždili srbské obyvatelstvo na území Bosny. Divák na západě má přece rád ve věcech jasno - je-li válka, musí zde být na jedné straně dobro a na druhé zlo. Tím samozřejmě nehájím ostřelování a obléhání Sarajeva vojsky Republiky srbské. Jen poukazuju na to, že pokud hledáte film, který by byl nezaujatou reflexí války v Bosně, není to ten pravý. Alespoň, že film naznačuje zoufalou nekompetentnost představitelů OSN, kteří měli nad oblasti "dohled".... ()
Silná vec, pôsobiaca ako dokument vďaka zvolenej polodokumentaristickej forme. O to je to desivejšie, že sa to dialo. Neherci tomu pridali na atmosfére a ten príbeh dievčatka bol fakt smutný, no verím tomu, že sa kľudne mohol stať v rôznych podobách. A sú tam aj dosť nepríjemné skutočné zábery z vojny. ()
Reklama