Norouk Pramboun Chaon
Režie:
Milan MuchnaScénář:
Milan MuchnaKamera:
Petr HojdaHrají:
Milan Kňažko, Oum Sovanny, Jiří Samek, Jiří Schmitzer, Jan Schmid, Milan Lasica, Květa Fialová, Jan Pohan, Radka Stupková, Bronislav PoloczekVOD (1)
Obsahy(1)
Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictvím osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (80)
Koprodukčný film, ktorý sa snaží, hoc pokrytecky, kriticky ukazovať na praktiky autoritárneho totalitného režimu, ktorému sú ideály dôležitejšie ako samotní ľudia. Videl som predtým aj dokument o Pol Potovi a teda viem, že sa diali ešte o triedu horšie zverstvá, ako sa objavujú v tomto filme. Pozitívom je exotika a námet. Bohužiaľ, spracovanie je, aké je. Kňažko je ešte v pohode, ale ostatní herci, akcia, výprava a aj réžia je poplatná vtedajšej (80-te roky) československej filmovej tvorbe. Jednoducho, tvorcovia si zobrali na bedrá príliš veľké sústo. ()
Československo-kampučský film? Proč? To musíme mít koprodukce s celou planetou? Však ty dialogy jsou takové peklo. A Medvecká by neměla dabovat už vůbec. Narativní linka zcela zbytečná, to už bych hlasovala pro společnými silami realizovaný dokument ve stylu Mai presus de orice. ()
Neprávem zapadlý a snad i zapomenutý film, co si to rozhodně nezaslouží. Jako jo, má to zajímavé scény, ale to provedení ne vždy funguje. A na tomhle film ztrácí. Některé záběry jsou sice dobře vymyšlené, ale pak tu máme ještě ty záběry, které by mohli být zajímavé, ale prostě jsou blbě udělané. Pak tu máme dobrou exotickou atmosféru, zajímavě zvolenou hudbu, Kambodžu po nástupu Rudých Khmerů vypadající jako výjev z postapokalyptického světa (a to je nejlepší scéna filmu). Kňažko nehraje špatně, ale chvílemi mi připadal takový nemastný neslaný. Asi by to bylo celé jenom na 3*, ale já mám, spolu s Grónskem a celou Oceánií, pro Kambodžu prostě slabost, tak přidávám slabou čtvrtou hvězdičku. ()
Režisér Milan Muchna dokázal to, čo hádam nikto pred ním a zatiaľ ani po ňom. A to, že Československý film vôbec nepôsobí ako náš a keby sa tam občas nemihli známe tváre ako Lasica, Schmitzer, Fialová, tak by ma asi dlho presviedčali, že je to film od nás. Hlavnú zásluhu na tom má exotické prostredie a veľké množstvo Kambodžských hercov. Dokonca aj ten náš Milan Kňažko vyzerá vo svojich najlepších rokoch tak nejak "holywoodsky" a výborne do filmu zapadol. Film na mňa zapôsobil nezvyčajne veľkým počtom davových scén, čo určite nebolo lacné ani ľahké. Film ani v jedinom momente nespadol na úroveň trápnosti, čo sa v dnešných českých a slovenských filmoch stáva úplne bežne a úplne v pohode ho môžme zrovnávať s hociktorým filmom na podobnú tému. Nestratil by sa ani popri svetoznámej klasike Vražedné polia. Nízky počet hodnotiacich užívateľov ma zaskočil. Nikto si nevšimol, že v 87 roku u nás vznikol tak kvalitný film, ktorý si dovolil ukázať krutú tvár komunizmu? Neverím, že toto nebolo v trezore a občas by sa zišla repríza v nejakom rozumnom vysielacom čase. 80%. ()
Tomáš (Milan Kňažko), český lékař, pracuje v kambodžské nemocnici od sklonku 60. let. Také se zde ožení s domorodou herečkou Khemou, která brzy otěhotní. Do jejich životů však zasáhnou politické události sedmdesátých let. Na pozadí jejich příběhu film zachycuje jednu z největších genocid minulého století. Rudí Khmerové, kteří léta vedli partyzánskou válku v džungli, svrhli po pádu jihovietnamského režimu zkorumpovanou vládu v Kambodži. Za jejich vlády v čele s Pol Potem dochází k násilným evakuacím obyvatel z měst do džungle a k represím, při nichž zahynulo přes půl miliónu lidí, statisíce jich byly povražděny... (celkem Pol Potův režim zaplatily životem 3 milióny Kambodžanů).Působivost snímku je umocněna vynikající kamerou, dodávající filmu velkou míru autenticity. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (7)
- Milan Kňažko v roli dr. Davida, který zde strávil natáčením tři měsíce, na natáčení zazvzpomínal: „Do země jsem se dostal sedm let po porážce Rudých Khmerů, po válce, ve které zavraždili dva miliony lidí. Země byla pořád v jakémsi režimu utlumené občanské války, všude vojáci, kulometná hnízda a střelba. Bydlel jsem úplně sám v hotelu pro nejvyšší stranické funkcionáře s názvem Kromprcá.“ K tomu názvu dodává, že se nedivil, když zde soudruh řekne „mamrd“ a soudružka „samrd“. (sator)
- Film vznikl na základě kulturní dohody mezi Kambodžou a Československem z listopadu 1980 o kulturní spolupráci zemí a byl nejdražším společným počinem v rámci této dohody. Slavnostní premiéra se konala v dubnu 1988 v Praze a v květnu téhož roku v Phnom Penhu. (BoredSeal)
- Ve filmu revoluční khmérské oddíly „evakuují“ obyvatele před údajným hrozícím nepřátelským bombardováním a nutí je k vysilujícímu pochodu. Toto není ve filmu zcela vysvětleno, ale pravým účelem vylidnění měst bylo vytvořit novou, ekonomicky soběstačnou společnost, zcela nezávislou na vlivu západní civilizace. Tyto akce měly za následek smrt více než milionu obyvatel Kambodži následkem hladu, infekčních nemocí, otrocké práce, mučení a poprav. Pod Pol Potovým vedením byla vylidněna města, zakázáno organizované náboženství a soukromé vlastnictví, peníze a obchod zrušeny. Jednalo se o bezprecedentní genocidní kampaň. Jejími oběťmi byli třídní nepřátelé, bohatí kapitalisté, živnostníci, intelektuálové stejně jako bývalí vládní zaměstnanci. Terčem se staly také etnické menšiny – muslimští Čamové, Vietnamci, Číňané a Laosané. (Nick321)
Reklama