Sedm mečů

Prijemna podivana ktera me celekm dostala uz svym pribehem. Sice to neni tak dokonaly a vynikajici jako hrdina nebo tygr a drak , o proti nim to vypada na pekne becko ale kdyz se vse prekousne tak to zase tak spatny neni.Jedine co bych tomu celkem vytkl bylo, ze jsem se obcas ztracel v hlavnich postavach a nevedel ktera zrovna s kym bojuje. (15.11.2006)

Celé to začalo viac ako zaujímavo (wuxia+ fantasy to je pre mňa ideálna kombinácia) no postupne sa to začalo stále viac kaziť. Súboje síce pekne spravené ale miestami dosť neprehľadné, príbeh o 7 statočných bol síce pomerne zaujímavý ale zbytočne prekomplikovaný a film bol zbytočne naťahovaný. Celé to zaklincoval koniec filmu keďže z celej dediny kerú vlastne päť mečov (+dvaja) šli zachraňovať prežilo iba pár detičiek a pani učiteľka, pretože všetkých ostatných pobil zradca v jaskyni v jedných velkolepých jatkách. Milých mojich sedem mečov, síce ste prežili ťažký boj proti zlu všetci, čo som teda nečakal (myslel som, že najmenej starý pôjde dole), ale úbohým dedinčanom ste teda moc nepomohli- tomu sa v žargóne nadáva EPIC FAIL:) (05.01.2009)

I při vší úctě k Tsui Harkově nesmazatelné stopě v hongkongské kinematografii musím konstatovat, že tohle je... katastrofální debakl. Ani nepamatuji, kdy jsem naposled viděl tak absolutně prázdný a nefunkční film, i když měl veškeré předpoklady k tomu dosáhnou minimálně k horizontu lepšího standartu (slušná výprava a genius loci přírodních lokací, echo Sedmi samurajů v jádru příběhu). Režie je halucinogenní, střih protivně disharmonický, hudba nevkusně sterilní. Jednotlivé scény (teď nemám na mysli pouze ty akční, i když pro ty to platí dvojnásob) nemají žádný náboj, tempo, rytmus, dynamiku, jsou zmatečné, nevypointované, poslepované podle jakési enigmatické LSD matrice, které jsem - navzdory linearitě zápletky - do karet neprohlédl. Samo o sobě je dost frustrující i to, že člověk asi ani nemůže ulevit od "oundanosti" u bojových kreací, protože na jediný zajímavý "fight" je nutno protrpět přes dvě hodiny dokonale nezáživné a ubíjející vaty, která se táhne jako řeka pomalu tuhnoucího magmatu, ke všemu na vlně dokonale zaměnitelných a nesympatických postav splývajících do jedné nadbytosti s maskou Nikoho. Má-li to ostatně cenu zmiňovat, pak vrcholem vší bídy jsou otřesné, naivní, bezduché a zcela přebytečné dialogy. Jejich časté vypuštění by filmu v nejmenším neublížilo, neboť samotný obraz, který je mimochodem velice vizuálně pestrý co do rozsahu barevné palety, by dokázal vyprávět to samé a desetkrát lépe. Sedm mečů chtěl být z ničeho ochráncem všech, ale svou spanilou jízdu, neznaje rozumnou míru, skončil na startovní linii. 1,5* P.S. Dobře si uvědomuji, že kinoverze, kterou jsem popatřil, je bohužel plodem zbytečně krutého sestřihu z bezmála 240 minutového kolosu, ale v mém kritickém náhledu, snad z evidentních pohnutek, to nehraje žádnou roli. (14.05.2009)

Řekl bych, že tento akční snímek Jižní Korea/Hong Kong neúspěšně kopíruje hodně úspěšný film režiséra Akira Kurosawa Sedm samurajů z roku 1954. Ovšem snímek Akira Kurosawa má oproti tomuto plytkému akčnímu filmu z Hong Kongu hlubší myšlenku a zařazuje jej na rozdíl od tohoto do skupiny inteligentních filmů. Ostatně není to první pokus o zcizení námětu a scénáře. Další pokus se zapůjčeným scénářem bez patřičných práv si dovolil v roce 1960 režisér John Sturges, když natočil Sedm statečných. V případě Sedmi statečných to ovšem na rozdíl od Sedmi mečů dopadlo nanejvýš úspěšně, i když Sedm statečných se zcela jistě nedá porovnávat s oduševnělým částečně psychologickým dílem Akira Kurosawa. V případě Sedmi mečů se tedy jedná o typicky jednoduchý akční film tržního hospodářství Hong Kongu, který je zaměřený především na uchvacující akční scény bez ducha pro jednoduchého diváka s popcornem na klíně. Názorná ukázka toho, že ani nadměrný projekční čas nezvýší hodnotu filmu, jak si možná někteří tvůrci myslí. (05.12.2008)

Filmová legenda natočená v podobnom duchu ako Klan lietajúcich dýk, Hrdina či Tyger a Drak. Už po prvých scénach vám bude jasné, na čom bude film stavať. Bojové scény, pri ktorých lietajú odseknuté ruky, nohy, hlavy a ine časti tiel. Šermiarske scény sú dokonalo prevedené a záverečný a vrcholový súboj vyráža dych nielen svojím prevedení, ale i prostredím v ktorom sa odohráva (úzka ulička). Obrovská slabina filmu je v strihu. Práve necitlivý prístup k tejto časti filmárskeho umenia bol dôvod, že som sa niekedy v strede filmu stratil a dlho som sa vracal späť do deja. Čo ma priviedlo k druhej veľkej slabine, príbehu. Príbeh je veľmi komplikovaný a dlho sa nič nedeje. Vo filme sú vypichnuté absolútne nepodstatné časti na úkor tích, ktoré posúvajú dej ďalej (nečudo keď musel byť film zostrihaný takmer o polovicu pôvodného času). Tretia slabina je hudobný doprovod, ktorý sa vôbec nehodil ani do prostredia Číny ani do žánru filmu. Burácanie orchestra by som zamenil za klasický čínsky hudobný motív. Celkovo film na slabé 3*. Pre mňa osobné sklamanie, očakával som od toho viac. (20.09.2010)