Bílý sob

Nemôžem si pomôcť, ale film nemôžem ohodnotiť viac ako troma hviezdami. Vcelku sa jedná o zaujímavý snímok, na motívy starej laponskej povesti, silnou stránkou je aj kamera či zasnežená krajina. No aj napriek tomu, že film má viacej kladných stránok než tých záporných a film vďaka svojej minutáži ubehne rýchlo, som sa nudil a dopozeral čisto len zo zvedavosti. Film je určite dobrý, no nie je to mojou šálkou kávy. (10.02.2018)

Mám rád severskou tvorbu a především jejich nádhernou krajinu. Právě ono kouzelné prostředí nehostinného severu Finska mě zaujalo nejvíce. Všudypřítomný sníh a led kam až lidské oko dohlédne je skvělou příležitostí natočit i něco víc, než jen „ale i přesto krásné“ přírodopisné dokumenty. Laponsko se táhne napříč celým skandinávským územím za polárním kruhem a zasahuje kromě Finska také do Švédska a Norska. Podnebí je subarktické s řídkou vegetací, s výjimkou hustě zalesněné jižní části. Na sever od polárního kruhu panuje během zimní sezony polární noc a během letní sezony naopak polární den, jevy jenž bych chtěl někdy v životě zakusit na vlastní kůži. Každá z těchto zemí má kromě svých pověstí a bájí rovněž řadu zajímavých tradic. Zde máme šanci shlédnout velmi zajímavý závod v sobím spřežení, který může v klidu konkurovat koňským dostihům. Vraťme se ale zpátky k samotnému filmu, který nám kromě nádherné krajiny nabídl i docela zajímavý děj. Snímek povětšinu času vůbec nepřipomíná hororový film, ale spíše jakousi obdobu drama, kdy v první polovině sledujeme zamilovanou dvojici, kterak si užívá života po svatbě. Mirjami Kuosmanen byla opravdu kus pohledné ženské a tak není divu, že se po její filmové postavě otáčel nejen mužský kolega. Samotná Pirita však není tipem domácí puťky, která by seděla u plotny a čekala na návrat svého milovaného. Moc dobře si uvědomuje svůj půvab a pokusí se jej zúročit. I zde však platí, že zahrávat si s magií se nevyplácí. Zvláště když jsou k ní seveřané dost nedůvěřiví. Její touha po očarování každého muže se jí šeredně vymstí a její prokletí jí stáhne rovnou do samotného pekla… (24.04.2012)

Pozvolna se rozjíždějící film vyprávějící starodávnou laponskou legendu o ženě, která se převtěluje v bílého soba. Příběh je to prostinký, stejně tak jeho vyústění, v tomto směru se překvapení rozhodně nedočkáte. Tvůrcům se ale u mne rozhodně podařilo docílit pocitu sounáležitosti s lidmi, kteří celý svůj život tráví za polárním kruhem v nesnadných podmínkách. Rozhodně nevšední a zajímavý film. Nečekejte klasický horor, mohli byste být zklamaní. (26.04.2011)

Panenská zasnežená krajina, sugestívna hudobná zložka a čaro laponského folklóru sú silnými stránkami Bieleho soba. Mal to však byť príbeh o mladých ľuďoch a Mirjami Kuosmanen, ktorá stvárňuje hlavnú postavu mala v tom čase už 37 rokov, Kalervo Nissilä, predstavujúci jej milého dokonca 39 rokov... Vyšší vek ústredných protagonistov je v niektorých fázach filmu citeľný a ich vizáž akosi nekorešpondovala s mojimi diváckymi predstavami o tom, ako by mali Pirita a Aslak vyzerať. (21.12.2017)

Vizuálně působivé, s několika silnými scénami a zaplaťpánbůh neukecané. Sice mi ze záběrů zasněžené krajiny byla pořád zima (patřím k lidem, kteří by mohli mít nejméně 30 stupňů celý rok a jimž jen pohled na sníh působí deprese), ale od laponskýho folklóru těžko můžu čekat palmy. Horší to je s hudbou (ve Finsku nemaj vlastní autory, že tam cpou ruské skladby?) a vůbec jsem si kolikrát připadal, že koukám na Mrazíka. Zajímavé je, že zatímco hlavní hrdinka byla mimořádně hezká, ostatní postavy vypadaly jako mix Švédů a Rusů (aspoň už vím, co jsou Fini zač). Tím raději své dnešní xenofobní okénko uzavřu :-) Náhled do finské kinematografie je zajímavý, ale pro mě Hollywood je prostě Hollywood. Vždycky mu dám přednost. (05.03.2014)