Volání divočiny

Já musím bohužel konstatovat, že tento film, pokud byl míněn jako adaptace knihy, se nepovedl. Zatímco pes Buck je v knize hlavním hrdinou a příběh je vyprávěn i z jeho pohledu, tady hraje po celou dobu druhé housle, někdy možná i třetí, a ke slovu se více dostane až v poslední třetině filmu. A to je podle mne velký problém. Připouštím, že pro toho, kdo původního Londona nečetl, to může být dobrý film, ale mně to vadí. (18.02.2010)

Klasický dobrodružný film, vhodný pro všechny diváky od starších dětí až po tu nejstarší generaci dědečků a babiček pamatujících si první vydání románů Jacka Londona. Myslím, že "rukopis" spisovatele je ze způsobu natočení jasně znát, i když se scénář tak docela přesně nedrží knižní předlohy. Pro mě osobně bylo překvapením obsazení jedné z hlavních rolí herečkou Michèle Mercier, kterou máme ve svých myslích zapsanou spíše jako "Angeliku, krásnou markýzu". Pokud máte ve svém okolí ohledně filmů někoho přespříliš vybíravého, výběrem tohoto filmu k projekci se pravděpodobně vyhnete jeho kritice vašeho filmového vkusu. Věřte nebo ne, mě se to podařilo. Manželka na můj třetí pokus snímek přijala, aby vzápětí po 20 minutách v klidu na pohovce usnula. :-) .. ale nebojte, nuda to zcela jistě není. (21.03.2010)

Knížku jsem nejspíše nečetl a pokud ano, tak mě asi moc nestrhla, že si ji nepamatuju. A totéž se dá říct o filmu. Nejsem úplně fanda podobných "pejskových" filmů a je to jen taková směska různých příhod spojená právě psem Buckem bez pořádného příběhu. Na druhou stranu se tomu nedá nic vytknout. Mrazivá a krutá Aljaška, pejsi i vlci jsou roztomilí i brutální, hudba je krásná, Charlton Heston v hlavní roli drsného dobrodruha je neselhávající jistota a v roli cílevědomé obchodnice mírně odvétající Angelika je taky slušná. Atmosféra, herci i všechno kolem fungují, u brutálních soubojů psů či "tréninku" Bucka jsem přivíral oči a říkal si, že tohle by dnes (díkybohu) neprošlo. Nenudil jsem se, doplnil si vzdělání u solidně natočeného filmu, na 4* mi to stačí. Dobrodružný film roku 1972. (30.01.2023)

Sympatický přepis Jacka Londona svedl dohromady Charltona Hestona a Michèle Mercier, pro kterou tahle produkce znamenala poslední práci na filmu po intenzivních letech od roku 1957, kdy debutovala. Po té se ještě několikrát vrátila před kameru, ale nikdy už ne na dlouho. Uvidíme, jestli jí její současný seriál o něčem přesvědčí. Ve Volání divočiny dodržela kodex svých filmových předchůdkyň, které se tak často ve zlomu vlastní kariéry ocitaly se svými příběhy na Divokém západě. (06.02.2009)

Asi se nemýlím, když napíši, že film je určen především příznivcům nezapomenutelných příběhů z Londonových knih a dobrodružně laděným divákům. Nevím, jestli je to nejlepší příběh o psu jak se všude píše, ale jedno vím jistě, že jeho dobrodružný kolorit je asi nejznámější. Určitě nabízel pro zfilmování hezčí dějové prvky. Pokud jde o samotný filmový příběh žel je slabší. Nechci moc srovnávat film a knihu, ale kniha to prostě u mne vyhrála. V tomto případě je film hodně dlužen této krásné knize. Přes všechny výhrady dávám ze slabosti k pejskům hvězdičku navíc. I když hlavní hrdina pes Buck (německý ovčák), který zde byl tak trochu na druhé koleji přihrával spíš lidem, než herci jemu. (22.09.2010)