Režie:
Franklin J. SchaffnerKamera:
Fred J. KoenekampHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Steve McQueen, Dustin Hoffman, Victor Jory, Don Gordon, Anthony Zerbe, Robert Deman, Woodrow Parfrey, Bill Mumy, George Coulouris, Ratna Assan (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Steve McQueen jako nepoddajný vězeň Motýlek se svérázným tetováním a Dustin Hoffman jako slabší, intelektuálně založený padělatel peněz Louis Dega, vytvořili hlavní herecké úlohy v nezapomenutelném filmu režiséra Franklina J. Schaffnera. Vypráví příběh mužů, kteří jsou za své zločiny odsouzeni na doživotí a deportováni do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Po svém příjezdu trestanci uslyší od ředitele tábora: „Ode dneška patříte trestní správě Francouzské Guayany. Odsouzenci na osm a více let zůstanou po odpykání trestu v Guayaně na práci jako kolonisté po dobu původního rozsudku. Národ vás odepsal. Francie vás vyvrhla.“ Právě v pracovním táboře se Motýlek spřátelí s vězněm Degou. Myšlenka na útěk je jediné, co ho udržuje při životě. Po jeho prvním neúspěšném útěku se po čase pokusí uprchnout z tábora společně… Film byl natočen podle pamětí bývalého trestance a galejníka Henriho Charriera (1906–1973), exteriéry vznikaly v tropických krajích Střední Ameriky. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (701)
88 % - neuveriteľné. Možno neviem doceniť kvalitu, možno sa na samotný snímok pozerám zlou optikou, no od filmu, zameraného na útek z väzenia, som očakával záživnejšie spracovanie. Po väčšinu času som sa nudil, pričom na taký "Shawshank", sa "Motýlek" nechytá ani omylom. Dovolím si tvrdiť, že ešte aj remake z 2017, bol o niečo "zábavnejší". Tretia na hrane z rešpektu, či úcty. ()
Franklin J. Schaffner viac ráz počas svojej kariéry zadaptoval bestseller niektorého slávneho spisovateľa a pohyboval sa pritom v rôznych žánrových plochách - napríklad v prípade Pierra Boulleho a jeho Planéty opíc šlo o science-fiction a zároveň alegóriu ľudskej civilizácie, vo filmovej verzii románu Robina Cooka Sfinga o odpočinkový dobrodružný thriller. Z veľkej časti autobiografický Motýlik Henriho Charrièra však už bol priveľkým sústom a potvrdil mi mierne pochybnosti ohľadom Schaffnerovej režijnej metódy. Z dnešného pohľadu konzervatívny prístup fungoval v prípade Planéty opíc, ktorá je okrem niekoľkých momentov prevažne statická, zaberá relatívne krátky časový úsek a stojí mimo hercov na dialógoch a kostýmoch (respektíve maskách). V Schaffnerových odľahčenejších filmoch zasa na seba strhávajú pozornosť rýchlo sa meniace lokality, s tým súvisiace napätie a zmeny nálad. V Motýlikovi sa však ako problematický ukázal aspekt, s ktorým Schaffner až tak často nepracoval, a to je vývoj postavy. McQueenova fyzická premena je len povrchnou zásterkou toho, že sa skutočný charakter Motýlika nijak výrazne nemení a vnútornú prázdnotu zapĺňa len hercova charizma. Desivosť výjavov krutosti dementuje častý humor a vyvoláva tak rozpačité pocity. Záver, ktorý sa snaží dojímať nás nad dvoma starnúcimi mužmi je už len naťahovaný a rozhodne som z neho nemal pocit, že by som si týmto nikdy nechcel prejsť. A to by som zrejme mal mať. Stranou formy by som nemal väčšie negatíva až na už spomínanú konzervatívnosť, prejavujúcu sa i tu - jedinou relatívne zaujímavou je scéna nočného úteku, ktorá sa aspoň trochu snaží pracovať s viacerými plánmi (a ide jej to na výbornú, preto zamrzí, že je jediná). Nízkemu hodnoteniu definitívne napomohol i záverečný predtitulkový komentár. 55% ()
Henri Charriere prezívaný Motýľ vydal v roku 1969 autobiografický román "Papillon". Je to príbeh o neprávom na doživotie odsúdenom mužovi a jeho pokusoch utiecť z ťažkých väzení vo Francúzskej Gauyane. V roku 1973 tento dobrodružný väzenský román previedol na filmové plátno režisér Franklin J. Schaffner. Do hlavných úloh obsadil Dustina Hoffmana a Steve McQueena. Filmová adaptácia je celkom podarená, ale tí čo mali možnosť čítať pôvodnú literárnu predlohu tam iste najdú hodne nezrovnalostí a skreslení. *** ()
(1001) Celistvost filmu je hodně narušená tím, že první půlka je hodně jiná než ta druhá. To bude přežitek z knihy, ta je rozsáhlá a vypráví dobrodružství jednoho člověka. Film by měl být podle mě užší, a ono to vypadalo, že je, že to bude vězeňské drama, nicméně po hodině a půl sledování jsem byla vyvedena z omylu. Tenhle násilný skok, kdy jsem si nejdřív zvykala na drsnou bezvýchodnou atmosféru mezi čtyřmi stěnami a najednou prásk, on svádí na pláži indiánku, jsem nakonec překonala za pomoci skvělé práce, kterou odvádí technický tým a hlavně herci. Steve je hrdina, ale Dustinův slaboch (alespoň mě) potěší ještě víc. ()
Výtečná klasika, která mě hodně bavila i napodruhé (byť ta směšně nevěrohodná barva"krve" ve filmu ten dojem dost sráží dolů). Sice by to asi mohlo trochu kratší a místy je u toho člověku lehce fyzicky nevolno, ale jinak je to hodně silný příběh, podpořený skvělým herectvím, výborným soundtrackem a nádhernými lokacemi. Btw. předlohu neznám, ale přijde mi zajímavé, že zde hodně lidí píše, že se filmový Motýlek nepovedl - pokud mohu soudit, ten film dokonale funguje i bez znalosti knihy, a to je podle mě jeden ze znaků dobré filmové adaptace. ()
Galerie (86)
Zajímavosti (27)
- Po dobu celého filmu je postava Stevea McQueena oslovována pouze přezdívkou Motýlek a jméno Henri Charrière tak ve filmu vůbec nezazní. Alespoň příjmení postavy lze však zahlédnout na jmenném popisku cely na samotce. (DaViD´82)
- V původní knižní předlože se postava Louise Degy (Dustin Hoffman) objevuje, není jí ale věnován takový prostor. Ve filmu jsou této postavě připisovány zážitky jiných trestanců. (Candid)
- Během natáčení bylo ukradeno strojní zařízení, rekvizity a kostýmy za 30 000 amerických dolarů. (Terva)
Reklama