Vesmírný lovec: Dobrodružství v Zakázané zóně

Přiznaně brakový pokus o syntézu Star Wars a Mad Maxe do velkolepé dobrodružky mohl vyústit v super biják, kdyby měl krapet lepší scénář a režii. Na druhou stranu nedošlo ale ani na nějaký zoufalý provar z ranku italských či filipínských kopírek oněch popkulturních milníků, nýbrž prostě na solidní žánrovku, která je asi právem většinou polozapomenutá, nicméně o to náruživěji vyzdvihovaná svými fanoušky. Ivan Reitman, který je neadekvátně asociovaný pouze se svými mainstreamovými komediemi, navazuje v hrané podobě na svůj předchozí producentský počin v oblasti labužnické adorace pokleslých heroických příběhů. Stejně jako v "Heavy Metalu" zaštítil vědomě šestákovou sci-fi dobrodružku, která nikterak nezapírá své inspirace a má vynikající výpravu i dostatek vlastních nápadů, aby rozplesala srdéčko nejednoho fandy posapokalyptických bijáků. Sice film nezapře, že na jeho výpravě, kostýmech a scénografii se příslušní profíci vyblbli o poznání více, než dokázal zúročit scénář i režie v jednotlivých scénách, ale tím spíš konkrétní dostaveníčka na téhle postapo planetě nadchnou svou opulentní i přímočarou brakovostí, ale také dojmem propracovaného světa, který by mohl skýtat nespočet dalších eskapád. (05.01.2020)

LOVEC diváka vlastně jen neustále teasuje. Nejdřív mu nabídne několik sexy bab (astronautky, hrdinova robotka), ale záhy je uklidí do úzadí. Pak mu nabídne spoustu pěkných maket vesmírných lodí a futuristických "maxovských" vozítek, ale žádnou pořádnou akci s nimi. A hrdinu s jeho otravně uječenou parťačkou sice při putování pustou krajinou co chvíli někdo přepadne (zloduchovi poskoci na rogalech, gumoví sumo-mutanti, amazonky-rusalky, zmutované děti se zápalnými láhvemi), ale jsou to jen rychle odehrané, nijak zvlášť zajímavé epizodky. Suma sumárum - koukatelné, ale neodpustitelně promarněné postapo. A taky jeden z filmů 3D minivlny v první polovině 80. let (PÁTEK TŘINÁCTÉHO III, AMITYVILLE III, ČELISTI III). (24.01.2006)

Brutálny brak v tom dobrom zmysle slova, ale niečo mu chýba. A to je podľa mňa absencia skutočne vtipných hlášok, ktoré by presne do takéhoto filmu a do Wolffových úst sadli. Film je zložený z menších akčných scén, kedy sa tu objavujú stále nové skupiny postáv, aby ich neskôr vystriedali zase ďalšie a my sa tak takýmto naťahovaním dostali konečne do finále, kde si to Spacehunter rozdá so záporákom číslo 1. Potešila záverečná variácia na gladiátorské zápasy ako v železiarstve po výbuchu, samozrejme sa rozum pozastavuje nad tým, kto by v tomto svete vyrábal tak komplikované zariadenia. Dnes už veľmi ťažko rozdýchateľná záležitosť a brutál béčko iste už aj v rokoch osemdesiatych. (27.09.2018)

Od prvních chvil je zřejmé, že producenti filmu chtěli svoje malé Hvězdné války. Elmer Bernstein patrně dostal úkol složit něco na způsob motivů Johna Williamse a hlavní hrdina se měl tvářit jako Han Solo. Také se tak tváří. Coby vlastník obstarožní lodi a mnoha dluhů se totiž vydává vyzvednout trojici trosečnic, z čehož kouká pěkných pár megakreditů odměny. Na místě je však svědkem jejich únosu a aby je opět našel, musí přibrat do svého průzkumného vozítka sršaté děvče, jež se v kraji - vlastně na planetě – vyzná. Zatímco obal a hudební doprovod celého příběhu je drobátko poplatný Star Wars, planeta je šmrncnutá „madmaxovskou“ opuštěností, recyklovaností a opotřebovaností. Tato stylizace je vcelku povedená a navíc tvoří vhodné kulisy pro výskyt různých bizarních obyvatel, jejichž završením je hlavní zloduch – zpola mechanický klepetovitý Overdog, který provozuje smrtící show a od svého nohsleda jménem Chemik si nechává dodávat holky. O to víc zamrzí, že z akčních scén čiší béčkovitost a že tu a tam ukápnutá originalita už nezbyla na samotné dějové postupy... (06.08.2008)

Takhle by vypadaly Hvězdné války z pohledu Hana Sola, kdyby se neodehrávaly před dávnými časy v jedné předaleké galaxii a točil je fanoušek práce George Millera s polovinou jeho talentu. Takže jestli máte pocit, že Mad Max Beyond Thunderdome je špatný film, tak máte pravdu. Tohle je ještě trochu horší, protože akčním scénám chybí dynamika, filmu slušní herci a vypadá příšerně lacině. Hlavní hrdina je sympaťák s charismatem, ale sám dojem neutáhl. Molly Ringwald dostala jednu z prvních šancí a přestože se za pár let svezla na úspěchu Breakfast Club, herecky byla přinejlepším druhá liga. Příběhově to taky není žádná sláva a onen epický hudební motiv, který cpal režisér do každé druhé scény, jsem po odeznění vždycky okamžitě zapomněl. Hudba je přitom parádní a jako jediná snese přísnější měřítka. (18.08.2019)