Dalkomhan insaeng

Kde by byl dnes Lee Byung-hun bez režiséra a bez jeho dvou asijských poct evropské klasice? Určitě tu nemá herecky tolik co předvést, jeho postava neprochází výraznou proměnou jako ve "Viděl jsem ďábla", není třeba drobných výrazových nuancí jako v Tranově "Přicházím s deštěm" k vyjádření psychologie postavy, přesto si myslím, že coby další v linii zabijáckých postav a variací (Samuraj - Delon -Melville, Killer - Yun Fat Chow - Woo) je jeho nájemný vrah zajímavý, stejně tak film, který nijak neskrývá své inspirační zdroje a sází na pomalé vyprávěcí tempo. (08.10.2011)

Miluju filmy o pomstě a když je v hlavní roli charismatický hrdina, který nejen že skvěle kope, mlátí a střílí, ale i hodně vydrží a ještě k tomu je film "zabalený" do nádherné vizuální formy není opravdu co vytknout. Není to sice taková jízda jako Oldboy (se kterým má mimochodem docela dost společného), má trochu pomalejší rozjezd. Ovšem, když se příběh pořádně rozjede (to je asi od té dokonalé scény s rozsvěcování a zhasínáním světla) je Bittersweet Life naprosto geniální a nabitý emocemi, celé to korunuje naprosto bezchybný konec. Snad to zakoupí naši distributoři, protože tomuhle filmu opravdu velké plátno sluší (mohu potvrdit, protože jsem to viděl na festivalu Filmasie). (07.12.2005)

Jedni dělají problémy, druzí je řeší a třetí se baví jejich sledováním. Hořký, pomíjivě sladký život těch, kteří berou obcházení zákona jako životní styl, už byl zfilmován mnohokrát. Tento jihokorejský příspěvek do žánru je však unikátní přinejmenším způsobem, jakým skládá do jednolitého celku motivy, jež by jiným režisérům vystačily na celý film. Proměna loajálního bodyguarda v bodyguarda dbajícího morálních zásad je provázená nemožnosti vyjádřit své city k milované osobě, s čímž úzce souvisí existenciální podtext. V druhé půli se pak film láme v nekompromisní revenge movie, aby vygradoval jako zástupce tzv. heroic bloodshed. Střídání přístupů (a v rámci gangsterského filmu tedy i žánrů) nejspíš ani nebudete vnímat, ale tipnul bych si, že jde společně s precizností formální stránky o hlavní důvod, proč neoriginální příběh tak rychle odsýpal. Neměl bych opomenout ani Byung-hun Leeho, který je v roli rozpolceného „čističe“ až epicky dojemný, což lze připsat rovněž na vrub soundtracku, učiněné hostiny pro uši. Apendix: Jedna ruka netleská. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, dezorz (17.06.2009)

První (expoziční) polovina je celkem nudná a nic moc se v ní neděje. K postavám (a především k té hlavní) si nevytvoříte žádný vztah. Hlavně proto druhá polovina, kde si gangsteři konečně začnou vyřizovat účty (v dosti brutálních a perfektně natočených akčních scénách), nefunguje tak, jak by mohla, kdyby měl režisér Ji-woon Kim k dispozici lepší scénář s originálnějším příběhem a propracovanějšími charaktery postav. (23.04.2007)

Celkem jednoduchý a v základu neoriginální příběh, podle něhož by pod dohledem klasické holywoodské produkce vznikl další tuctový akční snímek. Jihokorejští tvůrci ale do tohoto vskutku akčního snímku přidali opravdu silný melodramatický a tragický prvek. Tempo snímku je pomalé, ale když dojde na akci, je velmi dynamická, brutální a hlavně plná emocí. Žádný rockový podkres, filmu dominují smyčce a klavír. Zabíjení nikdy nebylo poetičtější. Závěr přiřkne filmu další, nečekaně romantický prvek a na druhé shlédnutí budete na tento skvost nahlížet už trochu jinak. (03.10.2006)