Výkřik ve tmě

Skutečný případ, skutečný tlak médií, skutečný hon na čarodějnice. Odvlečení kojence psem dingem při dovolené v kempu rozpoutal mediální peklo, kterému musejí čelit manželé Sam Neill a hlavně kritiky velebená Meryl Streep. Veřejnost verzi manželů nevěří. A není sama. Při znovuotevření případu, ve kterém matka čelí obvinění z vraždy dítěte, se oscarová herečka neprezentuje pouze jako oběť. Jenže široké okolí nerespektuje, že sílu k tomu, aby překonala šok ze ztráty dítěte, čerpá ze své hluboké víry. Působí tak chladně, navíc dělá špatná rozhodnutí při poskytování dalších a dalších rozhovorů. A média si vezmou jen to, co se jim hodí. Přesto se tahle mediální bašta stává i obžalobou společnosti, která prahne a vždycky bude prahnout po senzacích. Ač nakonec manželé zvítězí, za návrat do normálního života budou bojovat už navždy. Někomu může úsporné herectví vadit (Meryl opravdu netrpí jako „správná“ matka, která přijde o to nejcennější), a také to, že tvůrci nejdou příliš po emocích, jiní naopak ocení celistvost vyprávění. 70% (11.09.2016)

Cely film je zalozen na tom, zda divoky pes dingo odtahl dite ze stanu, nebo zda dite zabil nekdo jiny (nejpravdepodobneji jeho matka). Vicemene banalni zapletka, ktera vam ale nedovoli se na dalsich 120 minut odtrhnout od obrazovky/platna/monitoru. Meryl Streep nehraje matku, ktera se hrouti pri kazde fotce a vzpomince. Jeji materstvi je kdesi hluboko v ni a o to vic trpi neustalym podeziranim a protahovanim. Jeji herectvi je civilni, vnitrni, nestavi se na odiv. Zato Sam Neill mi lezl na nervy. Nechoval se jako chlap, nerozumel svoji zene a na kolena ho dostal az verdikt u soudu. Slizoun :) (13.07.2011)

Skoro bych brečel, když se člověk ponoří do děje, představí si, jaké by to bylo na jejím místě, přichází hrozná tíha zoufalosti. Nádherné je, jak se tu společnost mění, od ochoty pomoc, přes rozdělení na dva tábory, až po skoro jednohlasné ukamenovat. Božská Streep, ale to je spíš samozřejmost - možná jen ty účesy, co jí vyrobily na hlavě, jsou fakt asi až moc naturalistické. Každopádně doporučuji, ale zajímalo by mě, jak ten příběh pokračuje ve skutečnosti... (08.06.2010)

Nemůžu si pomoct, dokument o tomto případu byl mnohem zajímavější a emotivnější. Jakkoliv mám ráda Meryl Streep i Sama Neilla, v tomto filmu mě zanechali chladnou a nezúčastněnou, nedokázala jsem s nimi soucítit a jejich takřka netečný přístup ke ztrátě dítěte přímo vybízel k pochybnostem, zda maličkou Azariu skutečně unesl dingo, nebo to celé bylo úplně jinak. Možná šlo o záměr filmařů, ale mě ta odosobněnost docela iritosrala. 59% (17.06.2010)

Měla jsem velký problém aspoň trochu sympatizovat s manželi, kteří ve filmu přišli o dítě. Jejich náboženský fanatismus a vskutku zvláštní chování, související s nenahraditelnou ztrátou, mě celou dobu stavěly spíše na stranu žalobců. Taky jsem nedokázala pochopit, proč vozit 9týdenní miminko do divočiny a nechávat je v noci na pospas. Dříve jsem z těchto důvodů nebyla schopna film ani dokoukat. Teď se to povedlo, rozpaky zůstaly a taky sotva průměrné hodnocení (za herecké výkony hlavních představitelů). (13.07.2011)