Zlomené květiny

Don Johnston se (nerad) vydá za svými starými láskami, aby mezi nimi našel autorku anonymního sdělení o jeho otcovství. Jak už to bývá, původní záměr nalézt je pozvolna zastíněn objevem hledání samého. "Jeho" ženy mají podivné rodiny, podivné profese (Sharon "pořádá" skříně, Jessica je komunikátorka se zvířaty), ale na rozdíl od apatického Dona ŽIJÍ. Nakonec se prvotní nezájem o synovu existenci mění v potřebu vidět ho v každém kolemjdoucím klukovi a konečný záběr na Billa Murraye mluví za vše. Ne tak filosofické a omamné jako Cesta Samuraje nebo Mrtvý muž, ale pro mě opět velké potěšení z laskavého fimu, který nikam a na nikoho nespěchá. (14.12.2005)

Takhle tráví důchod všichni lovci žen, dobře jim tak :) Jarmusch si "dovolil" natočit film, kde hraje Sharon Stone a který se točí kolem dávných milostných pletek!:-) Ovšem Jarmusch vzal otřepané téma opět po svém vlastním způsobu a dal mu kouzlo, originální zpracování i touhu se k filmu vrátit. Velmi jemně sladil tragickou a humornou složku, o které se s neuvěřitelným hereckým minimalismem postaral Bill Murray! Plus vynikající hudba, dnes už nepoužívané zatmívačky, které působí příjemně archaicky, zajímavý a k zamyšlení a diskusím vybízející konec (jev dnes takřka vzácný), kde se objeví i Murrayův skutečný syn (v autě). V dnešní záplavě laciné hollywoodské produkce působí jako renesance. (20.04.2006)

"20 let je neviděl, ale teď mu od jedné z nich přišel dopis o tom že má syna a tak se zestárlý a unavený starý mládenec Don na nátlak svého souseda vydává navštívit své dávné milenky." V běžné americké produkci by tento námět skončil nejspíš jako stupidní romance, rádobyvtipný roadtrip či přeslazená vyprávěnka o cestě za minulostí, ale ne tak u Jima Jarmusche, který příběh spoulu s perfektním Billem Murrayem přetavil v pomalou a teskně melancholickou komedii která nabízí i prostor pro zamyšlení. (14.02.2007)

Moje první (ale asi ne poslední, protože čt2 chystá další min. 1 jeho film) setkání s Jarmuschem. Ale na film jsem se chtěl podívat hlavně kvůli Billovi. Chvíli jsem si říkal, jestli mě nečeká druhé Ztraceno v překladu, poté se to začalo jevit jako Všechny moje lásky. Ale ve skutečnosti to bylo něco úplně jiného. Jak už zde někdo napsal, výsledkem neměl být ani tak cíl cesty, ale samotná cesta. Ovšem konec, to je lahůdka (nebo taky nestravitelné sousto) pro (nejen) vnímavého diváka. Bill Murray ukázal herecký výkon, který vyjádřil hlavně pomocí jeho očí, grimas v jeho tváři. Málokterý herec by to v této zkoušce obstál, avšak to neplatí v případě Billa (tímto výkonem mě nahlodal k přidání si ho do oblíbených herců). But on the other hand, fanoušek rychlých akčních filmů, neustálého povídání a drsných hlášek si tu asi nabije kokos (takže hodnocení 3* a míň bych se ani nedivil). Zatím hodnotím 4*, ale tenhle film si přímo říká o druhé zkouknutí, důraznější pochopení a vůbec vychutnání si tohoto snímku. Výstižný komentář: Matty. (09.07.2008)

Pri sledovaní Zlomených kvetín som mal pocit, že sa Jarmusch iba tak nesie na modernej americkej nezávislej tvorbe, ktorú kedysi formoval, že je akosi menej samým sebou. Na tom nie je samozrejme nič zlé, Jarmush sa viac baví, ale akosi mám pocit, že to, čo nám tu zdeľuje, nie je ničím originálne (osamelosť, hriechy a pochabosť mladosti, ale aj nenapraviteľnosť starého don juana) a pozeráme sa iba na príjemnú nezávislú jednohubku. Účast hviezdnych herečiek je tu skôr zneužitá na väčšie a menšie cameá, špeciálne Tilda Swinton s otvorením dverí, prehlásením jednej vety a ich zatvorením je absolútne nevyužitá. Najmä preto, že maskéri a kostyméri si s ňou dali prácu a je to jej jediná úloha, kde mi pripadala sexy. Takže v tomto prípade Jarmusch nemiestne provokuje. Zlomené kvetiny mi pripomínali Všade dobre, prečo byť doma, lenže tie vznikli neskôr, takže možno sa Jarmuschovým filmom trochu inšpirovali. Postavy sú skôr figúrkami, ktoré nahrávajú Jarmushovým predstavám, čo nimi chce povedať a majú vyvolávať u diváka úsmev, skutočné trýznivé pocity tak pociťujeme až pri záverečnom zábere na Murrayho tvár, kde pochopíme, že tento film je nakoniec smutná dráma osamelého človeka. 70%. (12.03.2013)