O vodě, lásce a štěstí

Miroslava Šafránková je jediný roztomilý klenot této pohádky. Ale to studiové provedení skutečně bije do očí. I ty ovce nevypadají jako skutečné, ale spíše po nemoci nebo zlomenině krční obratle. A rozmluvy Josefa Karlíka o tom, jak touží připravit prince o trůn, také nejsou příliš záživné právě tím, že jsou moc zdlouhavé. A naopak konec je extra rychlý. Nejprve zmizí voda a ve vteřině už si lid stěžuje, že ji nemá. V další pak tvrdí, že je to zlé znamení, demonstruje a háže kameny po samozvaném králi. (09.02.2020)

Výtečná středověká hudba. Dobrý výkon Josefa Karlíka, jehož hlas mi ve vypjatých momentech připomínal Josefa Vinkláře. Profesorský výkon Navrátila, ale řekl bych, že Šafránkovou moc rád neměl. V intimních chvílích a hlavně těsně před střihem se několikrát zakabonil. Povedly se dekorace, především vězeňská kobka byla velkolepě propracovaná. Ke konci si ovšem rekvizitáři vůbec nedali záležet s přípitkem vodou. Zatímco princezna má plnou sklenici, princ se musí spokojit pár kapkama na dně maxisklenice. (05.01.2014)

Československá televizní pohádka o princi, který si v přestrojení za chudého pocestného vybere nevěstu v podobě mlynářovy dcery Vojtěšky. Jediná překážka stojící ve štěstí mladého páru A. Navrátila a M. Šafránkové, je ztělesněna do podoby zrádného regenta J. Karlíka, jenž měl v době princově nepřítomnosti království na starost a jehož herecký výkon mě také nejvíce zaujal. V dalších rolích se objevila matka mlynářka V. Fialová, jenž se snažila svou zamilovanou dceru za každou cenu ochránit před neznámým nápadníkem a S. Zindulka v roli dobrosrdečného vodníka Matěje, jehož kouzlo vyřčené v pravý čas vše zachránilo. Přihlédnu-li k až příliš jednoduchému a přímočarému ději a nevýrazné ústřední milenecké dvojici, je jasné, že hodnocení nebude z nejvyšších. Skutečně v rámci spravedlnosti porovnám-li podobné televizní kulisové pohádky, jež jsem ohodnotil průměrně, domnívám se, že této úrovně toto čtyřicetiminutové dílo V. Janečkové nedosahuje. (27.08.2017)

Sympatická kulisová pohádka s luxusně škaredým žabákem, který kváká jak když flétna zpívá, s líbeznými loutkovými ovečkami, jejichž půvabu živá ovce nikdy dosáhnout nemůže, krásnou princeznovskou Mirkou Šafránkovou, báječným vodníkem, sympatickou matkou mlynářkou a vcelku ucházejícím princem, i když v téhle době už byl Antonín Navrátil za svým princovským zenitem. Klasický příběh o podvratném regentovi a ztrátě vody. Škoda jen, že snoubenci si "tolik vytrpěli" během necelých osmi hodin, voda z království zmizela asi na patnáct minut a drama tak vlastně úplně naplano vyšumělo. Myslím, že za tu dobu by si půl království ještě ani nevšimlo, že voda není, protože nevylezli z postelí. Být tohle trochu logičtější, nebo být ta pohádka o deset let mladší, jdu nejméně o hvězdu výš, ale s tímhle rokem vzniku na takový směšný exces ani dobře obsazená a zahraná pohádka nemá nárok. (13.07.2013)

Příběh plyne jako voda: nejprve klidně, v závěru patřičně dramaticky. Postavy jsou výborně prokresleny. Nejvíc prostoru využívá Josef Karlík v roli regenta, ale i vodník v podání Stanislava Zindulky vytěží z minima maximum. Ústřední milenecký pár si vzájemně ladí. Jen Vojtěch III. na to, jak je moudrý, tak zapomněl na "důvěřuj, ale prověřuj". A také ve venkovském prostředí se princ mění v až moc velkého nemotoru. Studiové kulisy jsou poctivě připraveny, hudba velmi dobře doprovází děj. Scénář: Božena Šimková, Ljuba Štípková. Hudba: Miloš Štědroň. (28.09.2010)