Samurai Champloo

Velmi dobrá kresba, spíš skvěle navozující atmosféru, než bůhvíjak precizní, citlivý a téměř vždy vyvážený mix humoru a dramatu. Jinovi a Mugenovi to v tandemu docela šlape, ale Mugen sám je postava hloupá, nesympatická a přehnaná. Našel jsem si k němu cestu až v posledních dílech. Největší problém Samurai Champloo je, že snad žádná epizoda vyloženě neutkví (a některé jsou tu vyloženě navíc) a nejlepší soupeři se vyplýtvají těsně před koncem (slepá assasinka zaručeně zanechá ten nejlepší dojem). Finále mi přišlo bez dechu. Nakonec budu ale na tohle anime vzpomínat v dobrém, a proto přidávám poslední hvězdu. (12.12.2014)

Hip-hopová procházka érou Eda s dvěma bodyguardy a jednou nenasytnou nešikou. Každej díl má něco do sebe, je jedinečný, a každej z nich se mi líbil. Nenudila jsem se ani náhodou. Bavila jsem skoro pořád. A ačkoliv to pro mě mělo děsně protivý opening (to se mi teda nikdy nestalo :-D) - no, zase to vyvažuje ending a ani ty ostatní songy, co zazní, nejsou marný - dávám plnej počet. Jasně, s odřenýma ušima, ale byla to jízda a mně se zacuchaly vlasy :-) (03.05.2009)

Málokdy o nějakém anime dovedu říci, že má všechno, avšak Samurai Champloo mezi tento vzácný druh zcela jistě patří. Madsbender ve svém komentáři použil přirovnání, které jsem se chystal použít též – tedy že se jedná o takovou anime variaci na Jméno růže –, a to jednoduše proto, že si v něm každý dokáže najít to svoje. Jak naznačuje samotný název anime – čanpurú je název okinawského pokrmu, který je charakteristický svou pestrostí užitých surovin –, jedná se o stylovou jízdu napříč časem, žánry, náladami a (pop)kulturami, vystavěnou na dobře napsaných postavách, poctivé animaci a rámcovém příběhu, jenž se v závěru dočká povedeného rozuzlení. Byť většinu stopáže zaplňují epizodní příběhy, každý z nich má v seriálu své místo a divák nikdy neví, jakým směrem se s dalším dílem seriál ubere. Rozmanitost a originalitu odráží také dnes již kultovní soundtrack, na němž spolupracovala velká jména japonského hip-hopu a jehož zásluhou se mnoho západních anime fanoušků dozvědělo o legendě jménem Nujabes. Jakkoli je Watanabe adorován ponejvíce za Bebopa (jemuž rovněž nemohu odepřít kvality), pro mě zůstává jeho nepřekonatelným dílem právě Samurai Champloo, které má své pevné místo v mé top anime desítce, a jelikož o něm bylo podobně jako o Bebopovi už napsáno tolik, nezbývá než svůj komentář zakončit výzvou: prostě se na to podívejte! (29.03.2020)

Od tvůrců Cowboye Bebopa. Ano je to znát, stejný epizodický styl, stejné typy postav, stejný humor. Pro mě ovšem mnohem zábavnější, normálně hiphop nemusím ale tady to spojení se samurajskou tématikou působí hodně cool. A bavil jsem se mnohem víc než u Bebopa, asi protože tam toho humoru je přece jenom víc a seriál se netváří tak vážně. (26.12.2008)

Spojení je to opravdu zajímavé. Od tvůrčího týmu Cowboye Bebopa se snad ani nedalo čekat nějaké vyloženě špatné anime. Původně jsem si myslel, že mi hi hop bude trhat uši, ale naštěstí se sami autoři vyvarovali tomu děsnému rapování a ponechali jen samotné rytmy. Ty krásně do období Edo zapadly. Velkým plusem je rovněž i ústřední trojice postav, kterou si prostě nelze zamilovat. Fuu - tradiční kawaii holka, Jin - typicky mlčenlivý samotář a Mugen, který zde představuje nevybouřeného tvrďáka. Ten je rovněž naprosto luxusně nadabován (jap.) a jako jediný zde běhá v kraťasech. K tomu přihoďte hezkou animaci, souboje na ostří katan, libové fórky a máte z toho parádní anime, které rozhodně nenudí. 9/10 (12.11.2007)