Zrcadlo nenávisti

Námět téhle televizní detektivky podle Hany Proškové o dvou sestrách, které byly nalezeny mrtvé ve svém zamčeném bytě po otravě plynem, je docela mysteriózní. Rudé růže na posteli nejdou na rozum hlavně malíři Horácovi-detektivu amatérovi v podání Jiřího Bartošky. Mě zas moc „nešly na rozum“ ty velmi divné flashbacky z inkriminovaného dne „vraždy“. Celkově pěkné herecké obsazení (počínaje Rudolfem Hrušínským coby vrchním komisařem Vašátkem ve výslužbě a konče Miroslavem Macháčkem v další z rolí podivínů). Jinak mě zaujala myšlenka, že některé jednání nás lidí je postižitelné zákonem, zatímco jiné se týká pouze našeho svědomí. PS: Zhlédnuto coby připomínka 100. výročí od narození Miroslava Macháčka. (02.05.2022)

Slušná a trochu netradiční televizní kriminálka s excelentním obsazením, přestože Rudolf Hrušínský má menší roli, než se z obsahu filmu zdá. Místo napětí se setkáme spíše s psychologickou úvahou na téma svědomí. Neméně zajímavá je i hnusná omšelá stará Praha (v péči socialistických budovatelů), byť z ní vidíme pouze střípky. (02.12.2015)

Zklamalo mě to. Věřím, že v samotné povídce ta záhada mohla fungovat. Ale v padesátiminutovém TV filmu není už v půlce oč hrát. Přitom atributy by zde byly - tajemné okno, bláznivé sestry, zalomneý prostor, původní malostranská hospůdka, čtení z ruky... Než přijdeme na to, že hodně těch věcí je nepodstatných, stejně jako postava vysloužilého policisty v podání Hrušínského, který zde náhodou bydlí hned proti oknu sester. Postava Čepka je nevyužita zcela, ten tam prostě je a tyká člověku, který mu vyká, a snaží se mu jen podívat do dlaně. Dokonce i Macháček tady jen stínuje, a když už má mít stěžejní roli, přečteme si jen dopis. Ty mázlé retrospektivy mi za chvíli rovněž šly krkem - chápu, že sestry byly bláznivé, proto ta divná kamera, ale jednou, dvakrát by stačilo. A pak ty rekonstrukce, které si malíř vymýšlí - znamenají totiž jeden záběr použitý několikrát, někdy i třikrát! Samotná zápletka a rozuzlení jsou tak prostinké, že je asi každému brzy jasno, a i kdyby ne, žádná bomba se nekoná. Á propos malíř - nějak jsem nepobral, že malíř nemaluje, a když, vypadá to děsně, zatímco kriminalista maluje a velmi slušně. Ale opět se s tímto motivem nijak moc víc nepracuje. Vážně škoda, v úvodu to jistou atmosféru mělo, takové malé romaneto, ale pak to šlo do kytek. (05.06.2018)

Příjemná televizní detektivní inscenace z pátrajícím Jiřím Bartoškou ´amatérem´ a Rudolfem Hrušínským coby kriminalistou v důchodu. Námět o amatérských pátračích byl za normalizace používán velmi často a nejen ve snímcích pro televizi. Tento se ničím neodlišuje a tak ho nelze opomenout. Velice klidné tempo sice uspává, ale to už je takový neduh inscenací. Příběh je zajímavý a vcelku dobře i napsaný. Velice to však po technické stránce kazí flashbacky, které vytvářejí obraz, jakoby byl divák náhle omámen nějakými halucinogeny. Jinak to asi ve své době udělat nešlo. Na celém snímku je příjemné vidět skromného ´Rudlu´, který je tu ze všech ve svém projevu naprosto nejlepší. Tento televizní počin rozhodně patří do zlatého televizního fondu. (05.12.2015)

Televizní detektivka o tom, jak rychle mohli skončit manželé Stodolovi, kdyby si je vzal místo policajtů do práce akademický malíř. To, co byla pro vyšetřovatele jasná nešťastná náhoda, dokázal dokonale očekovat jako vraždu a neplánovanou sebevraždu a jeho teorie se nakonec do mrtě potvrdila. Takovej to byl fištrón! No, není to bůh ví co, ale jistou atraktivitu tomu upřít nelze- Barťák/ malíř a detektivní génius, Čepek/ věštec, Hrušínský/ penzionovaný policejní kapitán, Macháček/ looser s vizáží divadelního režiséra a podmanivým hlasem... (20.01.2018)