Panu učiteli s láskou

Již nesčetněkrát zpracované téma, kterak outsider dostal za úkol zkrotit nejhorší třídu mezi nejhoršími třídami. A světe div se, on to nejen zvládl, on si dokonce své žáky omotal kolem malíčku. A prakticky pokaždé je z tohoto příběhu sentimentální slátanina, která se beze smíchu nedá dokoukat. Čest patří výjimkám a tou bezesporu je Panu učiteli s láskou. Ne, že by ten film nebyl sentimentální, to je a dost. Ale on ten sentiment tak nějak hezky dávkuje, on nestaví jen na tom, že divák bude u sledování brečet jako želva a pro slzy neuvidí chyby. A Poiter je zkrátka úžasný. Na mě tento film zabírá, já mu věřím každé políčko. (17.05.2011)

Film, který nefrustruje, nemůže potěšit. Zobrazení kladů a pozitiv, která se v životě rovněž vyskytují, je podezřelé samo o sobě. I zdánlivá střízlivost může být někdy dětinskou pošetilostí. Život je totiž čas od času potvora a non fiction největší tvůrce. Tím méně vadí, narodí-li se dílo, které si tak trochu k tomu pomáhá. Podle Kazantzakisových volně vyložených slov je umění lež, která je pravdivější než život. Zhruba takto na své první diváky působil tento film. Součástí tohoto zjevení byl i Poitier, první autentický černoch na stříbrném plátně, zbavený všech možných mindráků a právě proto tak trochu zvláštní barvou své pleti. Ne ovšem v tomto filmu, kde krok za krokem prolamuje bariéry, na kterých si vylámalo zuby tolik jeho předchůdců. Výborná režie skvěle skloubená s tímto mimořádným americkým hercem, který dokonalostí svého výkonu vyvolává představu, že hraje sama sebe, činí z nepravděpodobného reálné. V mém povědomí - a je zřejmé, že na to nejsem sám - se jedná o jeden z mezníků v dějinách hraného filmu. Mezníků nadčasových a v plném slova smyslu klasických. (07.08.2008)

Určitě se zde dá najít spousta inspirace a porozumění ke svým žákům, i pro nynějšího učitele. Povinná projekce pro všechny ty bezhlavé učitele a učitelky, co k žákům přistupují bez toho, aby viděli svět jejich očima a projevili patřičný respekt. Pokud se vám třída bouří, problémem je patrně váš přístup, žáci se nesmí nudit, zvládnou vás prokouknout. Pěkný film :) (14.03.2020)

Moje první setkání s Poitierem. Tenkrát jsem ho v tom filmu vnímal jako pořádnýho sympaťáka a opravdovou autoritu, která těm frackům ukáže, co to je kázeň a pak je ještě vezme do muzea. Podobných námětů bylo natočeno kupu. Ale Panu učiteli s láskou vás vtáhne vám moc dobře známou atmosférou ze školních lavic. Ta se totiž režisérovi podařila nastolit dokonale... (04.01.2008)

Rok 1967 byl pro Sidney Poitiera neskutečně nabušený. Jeho v pořadí třetí snímek z téhož roku rozhodně za předchozími dvěma nikterak nezaostává. Tentokráte Sidney bojuje v jedné škole se svými žáky, které se snaží přeměnit zpátky v lidské bytosti. Používá k tomu skvělé metody a nemusím snad zmiňovat, že mu na konci i ten největší třídní sígr bude zobat z ruky. Vždyť se taky jedná pánové o samotného Sidney Poitiera. Pro mě je tento herec jeden z určitě 10 nejcharizmatičtějších herců všech dob. Zkrátka takový, kterému stačí když JE v místrnosti a respekt se dostaví tak nějak automaticky. 80% (22.06.2024)