Reklama

Reklama

„Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená,“ zpívala hlavní hrdinka filmu v písni, která se zařadila mezi evergreeny nejen kvůli nesmrtelné melodii Císařského valčíku Johanna Strausse (v úpravě Romana Blahníka), ale především kvůli příběhu, který jako ústřední hudební motiv provázela. Film Noční motýl (1941) natočil režisér František Čáp podle povídky "Staša" z knihy Vojtěcha Mixy "Medvědi a tanečnice" a podle scénáře, na němž spolupracoval s Václavem Krškou. Vypráví příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince. Na první pohled slzotvorná kalendářová historka pro nepříliš náročné paní a dívky však dostala díky citlivému scenáristickému zpracování a suverénnímu režijnímu pojetí nové dimenze. Tvůrci zdůraznili především psychologické akcenty melodramatického příběhu v přímé závislosti na historických a sociálních podmínkách, v nichž se příběh odehrával. Film sám byl pojat jako velkorysá kostýmní podívaná, k níž výtvarně bohaté období konce století dodávalo všechny předpoklady (výtvarník filmu Jan Zázvorka jich dokonale využil), a odehrával se v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu, i když mnohé reálie (třpyt důstojnických uniforem, pompéznost dámských toalet) zřetelně upomínaly na staré Rakousko-Uhersko, což podtrhoval i ústřední hudební motiv ze Strausse. Řemeslnou dokonalost filmu zdůraznily i znamenité herecké výkony především Hany Vítové v roli „padlého anděla“, vychovatelky Marty (její pravděpodobně nejlepší výkon před kamerou) a Adiny Mandlové v menší, ale pro příběh velmi důležité roli její přítelkyně, prostitutky Kiki. Mezi představiteli mužských postav se objevila také slavná jména jako Gustav Nezval, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout. Vznikl film, který ve své době prokázal životaschopnost a úroveň české kinematografie i v omezených protektorátních podmínkách. (Česká televize)

(více)

Recenze (105)

topi 

všechny recenze uživatele

Noční motýl je asi nejlepší filmovou rolí Hany Vítové. Ta v roli Marty, později Štefky když se objeví na plátně v jakémkoliv záběru nebo kostýmu, tak je prostě úžasná. Navíc hraje přímo fantasticky. Jí velice dobře sekunduje prostitutka Kiki Adina Mandlová, která nebohou a nešťastně zamilovanou Martu do důstojníka Vargy (Gustav Nezval) svede na scestí, ze kterého už bohužel není návratu, o což se zapříčiní mladičký Rudolf Hrušínský jako do Marty zamilovaný student Míša. Další skvělí herci Kohout, Marvan, Beneš, Hálková, Glázrová, Steimarová svoje role hrají excelentně! Příběh se odehrává začátkem 20. století a výprava, kostýmy a celková dobová atmosféra je opravdovou pastvou pro oči. Takové stylové a na svou dobu vcelku odvážné melodrama si dám rozhodně líbit. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Červená knihovna naruby. Říkal jsem si, fajn, konečně z toho depresivního válečného období žádná oddechová komedie, ale syrové drama, jenže ono to má všechny postupy ne realistického nebo realitě se přibližujícího dramatu, ale právě té červené knihovny. Co pak s tím, že herci se snaží, když jim z pusy padají fráze? Docela by mě zajímalo, jestli byl úmysl, že stejné věty, které říká student Štefi, tedy Martě, říká pak ona snad úplně stejně Vargovi, nebo zda šlo spíše o náhodu, když berete jako mustr klišé promluvy červených knihoven? Prostě ty věty jsou stejné, jen podané s dramatickým nádechem nevyslyšenosti. Jako jinak téma ona ho má ráda - on ji nemá rád, on ji má rád - ona ho nemá ráda, v lepším případě se oba mají rádi, rozebrali podle mne daleko ústrojněji a věrohodněji Šimek s Grossmannem. Na druhou stranu ale musím přiznat, že ústřední písnička Noční motýl podle Straussovy melodie je tady velmi dobrá. ()

Reklama

lucascus 

všechny recenze uživatele

Výtečná Vítová ve své životní roli (kromě ní excelovala ještě později v Pytlákově schovance), a to měla Štefku původně hrát Baarová - nic proti ní, taky skvělá, ale myslím, že tak jako Vítová by to asi neuhrála. Pokud máte rádi dramata plná kostýmů, kabaretů, kouře z cigaret a plných skleniček, tak každopádně si tento film dopřejte. ()

jane1106 

všechny recenze uživatele

Pro mě patrně jeden z našich nejpovedenějších předválečných snímků. Ne, že by scénář byl bůhvíco, ale Hana Vítová byla prostě tak krásná melancholická herečka, jejíž nenaplněný sen o lásce prodchnul celý film skutečně romantickou a jímavou atmosférou. Čtvrtou * přidávám za skvostné číslo s písní "Noční motýl". ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Hodně se mi to líbilo. Dojemné a přitom ne přesládlé. Velmi dobré i hudebně. Myslím, že tento film lze též zařadit mezi ty lepší v rámci světové filmové tvorby 40. let. Rozhodně se vyrovná mnoha USA filmům 40. let. Plnému počtu bodů brání to, že Varga byl zcela neprokreslenou postavou a a asi nikdo nechápe, proč se do něj Marta zamilovala... ()

Galerie (7)

Zajímavosti (12)

  • Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)
  • Národní cena 1942 pro Adinu Mandlovou, režiséra Františka Čápa, kameramana Ferdinanda Pečenku a architekta Jana Zázvorku. (argenson)
  • Titulní roli, Martu Dekasovou, měla původně ztvárnit Lída Baarová. Ta nebyla ale nakonec pod vlivem definitivního zákazu účinkování v českém filmu angažována a na její místo nastoupila Hana Vítová. (Marthos)

Reklama

Reklama