Pád do tmy

Neodolateľne (nie len kvôli účasti toľkých pohľadných báb) natočené, najlepší je ale ten pocit pri záverečných titulkoch, že to celé aj o niečom hovorilo. Neviem síce o čom presne, ale ono tušenie metafory mi vcelku pridalo na dobrom dojme. Do tejto jaskyne sa určite ešte vrátim (tú druhú, otvorenú tiež v roku 2005 podľa ohlasov naopak asi radšej nenavštívim vôbec). --- január 2008: Ako som sľúbil, tak sa aj stalo. Nie len že ten návrat neľutujem, pridal som hviezdičku. A vôbec mi nevadí zistenie, že tam asi žiadna metafora nebude. Aj bez nej skvelé, skvelé, skvelé :) (19.05.2006)

V první půlce jsem se příšerně nudil, ve druhé se to trochu zlepšilo příchodem zmutovaných kreatur, ale celkový dojem je stejně dost špatný. A zmatený konec všemu nasadil korunu. Mírně mě tenhle "zážitek" odrazuje od Soudného dne. (04.06.2008)

Bezpochyby (bez mojí pochyby) jeden z nejlepších horrorů třetího tisíciletí. Pecka, bomba, senzace. Úžasné je na něm třeba už jen to, že se skoro hodinu vlastně vůbec nejedná o horror, ale o poutavý thriller o partě adrenalinově-jeskyňářských holek. Už jeho začátek mě naprosto dostal - zrovna ve chvíli, kdy jsem se chystal rozčilovat nad banálním rozjezdem, přišlo jako blesk z čistého nebe "příjemné" havarijní překvapení (a záběr z vnitřku vozu byl naprosto perfektní). Hrozně moc se mi líbila i scéna holčičího srazu na chatě a následná speleologická akce - ten "babinec" byl tak věrně zachycený, jako kdyby scénář a režii dělala ženská (nedělala). No a poslední třetina katapultuje divákovo vědomí do sféry poklesle horrorové blaženosti - zkrvavené amazonky s cepíny proti tlupě dravých mutantů. Jistě, analytická mysl lehce odhalí mnohé nedostatky - v jeskyních je nějak nereálně světelno; "jsme dvě míle pod zemí"... no, to asi těžko; slepí zmutovaní troglodyti neucítí člověka ani když ho mají u nosu; a lezou po stropě jako pavouci; a jsou nějak podezřele neschopní poradit si ve svém přirozeném prostředí s několika vetřelci... Ale já na tyhle analytické rozbory z vysoka... kašlu a nadšeně hýkám a výskám a pálím všemi pěti! (04.02.2014)

Po dlouhatánské době jsem se u hororu lekal (17.02.2006)

Horor který ví jak vás dostat k bodu strachu a suprového napětí. Nečekaná změna v životě dá do pohybu celý příběh a parta kamarádek se rozhodně to vzít do svých rukou a jak už to bývá vždycky se najde jeden co chce být chytřejší a chce zábavu trošku osolit. Jeskyně jsou skvostné nebezpečné a zároveň strašidelné a ten kdo trpí Klaustrofobii si snímek vychutná ještě víc, a ne jen to dávka krve a boje o přežití se dostaví v pravé parádě. (04.09.2018)

Tenhle film byl jeden z prvních, který jsem jako mladší viděla a zůstal mi v paměti. Se svým skvěle vymyšleným poutavým námětem udělal dojem hned na začátku. Už jen fakt, že půjde o dámskou jízdu v neprozkoumaných jeskynních systémech, mě přiměl uvědomit si, že něco takového tu vlastně ještě nebylo. Člověk by si řekl, že se film bude vyvíjet předvídatelně, že nás klasický postup scénáře ničím nepřekvapí. Ale ačkoliv se zrovna nejedná o průlom kinematografie, je přece jen jeden z těch dobrých. Udělá dojem především strhující atmosférou strachu a stísněností. Ještě než se objeví náznaky pohybujícího se nebezpečí, už na vás nesmírně působí prostředí klaustrofobických prostor, a jakmile zjišťujete, s kým mají holky tu čest, napětí se začíná stupňovat jako blázen. (01.01.2019)

Ten film jsou vlastně takové strašidelné Zoufalé manželky. Lépe řečeno hodně strašidelné. A taky vdovy, když už jsme u toho. Zpočátku mi sice můj, zřejmě až příliš hluboce zakořeněný šovinismus napovídal, zachovat k této dámské jízdě značnou míru přehlíživosti, ta se ovšem postupně vytrácela, až zmizela spolu s prvním objevivší se jeskynní bytostí. A musím konstatovat, že takto hnusnou mrchu už jsem neviděl pěkně dlouho. Pokud bych měl být přesnější, tak tři roky. A pokud bych měl být ještě přesnější, to prvotní setkání proběhlo u filmu Vaterland-Lovecký deník. Rozhodně se mohu mýlit, ale padl na mě při sledování Descent takový pocit, že Kostrouni se přestěhovali do Apalačského pohoří. (10.06.2007)

A zrovna je den, kdy si připomínáme 90 let od vzniku samostatného Československa a já přemýšlím co si mám pustit za film. V televizi je to samá pohádka a komedie, ale většinu už jsem viděl. Mám v zásobě ještě hodně filmů, které jsem neviděl. Překvapivě jsem se rozhodl, že si pustím v pravé poledne 28. října film Pád do tmy. Jelikož je velice dobře hodnocen, tak mé očekávání bylo docela veliké. Po shlédnutí nejsem zklamán a můžu s čistou duší říci, že to bylo povedené. Lekačky fungovaly tak jak měly. Co se týká těch nestvůr, tak nemám proti nim žádnou námitku, protože byly dokonale ztvárněny. Po celou dobu snímku je atmosféra hutná a to jak je film temně zahalen působí vše děsivě. Možná jsem měl snímek shlédnout v noci, aby vše působilo ještě více děsivěji. Děj velice rychle utekl, což je možná škoda. Ale i tak tento film považuji za velmi dobrý horor a nemohu hodnotit jinak než za 4! (28.10.2008)

Myslím, že tenhle film dává dostatek důvodů, proč se nestát jeskyňářem. Pád do tmy má přímo výstavní atmosféru, budovanou především na strachu z neznámého a klaustrofobického prostředí neprobádané jeskyně. Na druhou stranu však nutno podotknout, že mi byl osud hlavních hrdinek naprosto lhostejný a škoda také zbytečně protahovaného závěru a tím pádem i zbytečného strašení, které už bohužel postrádalo smysl. Pro fanoušky hororů skoro povinnost, pro ostatní alespoň zpestření klidných a bezesných nocí. (31.10.2008)

O nějaké originalitě a netradičním postupům v oblasti hororových bijáků nelze snad už ani mluvit, takže i zde bych musel napsat řádky o tom, že něco podobného tu už určitě bylo, ale to občas nevadí. Hlavně, když film nevyvolává spíš smích nebo když na něm není na první pohled vidět, jak moc je zbytečný. Toto naštěstí není ten případ. Film má svou atmosféru, je poměrně napínavý, většina z postav má za sebou i nějaký životní příběh, takže dalo se to, dalo ;) (03.02.2014)

Po pár letech se vracím k filmům, kde skupina lidí uvízne v podzemí. Docela škoda, že jsem to tehdy nezavršil právě Pádem do tmy. Ten je totiž horor každým coulem. S postavami se nepáře a hned v úvodu nám ukáže zač je toho loket. Ovšem šestice kamarádek vyráží do Appalačského pohoří pro trochu adrenalinu. Ovšem jak se říká, nelezte tam, kde před vámi nikdo nebyl. No a zbytek znáte. Je fakt, že orientovat se mezi holkama je docela těžké, protože jsou si velmi podobné a v paměti vám utkví sotva půlka. To jak se chovají netřeba komentovat. Co stojí za zmínku je naprosto parádní atmosféra v první části filmu. Ty lokace jsou natolik perfektní, že se mi tajil dech. Je jedno jestli to je skutečné anebo ve studiu. Jako správný klaustrofobik jsem měl fakt problém rozdýchávat malé prostory a úzké chodbičky. O malých tunelech ani nemluvě. V druhé půlce se vše zlomí a na scénu přichází monstra. Nebudu lhát, kdyby to zůstalo jen několik mil podzemí asi budu raději. Fakt je, že co je horšího, než že tam s vámi někdo je. A ten někdo má rád nejen srnčí. Závěr správně hororový. Za mě povedené. [Unrated] (70 %) (16.01.2022)

Perfektní práce, obrazově a střihově vytříbená záležitost. Lepší kousek, kde by se klaustrofobní a stísněná atmosféra tolik zarývala pod kůži neznám. Obrazová syrovost a reálná krutost, živočišný boj o holý život spojený s beznadějným strachem z neznámého, je zabrán s vytříbeným citem a vcítěním se do možné reálnosti takové situace. PÁD DO TMY spolu s EDEN LAKE jsou nejdokonalejšími snímky zaměřenými na brutální snahu o přežití, ať to stojí, co to stojí. Žádné utíkání do horních pater, žádné ostychy udělat nechutné pro přežití, žádné překážky v podobě prosklených oken, na tohle se tady nehraje. Je tu příroda, jeskyně, ve které platí reálná pravidla, je jen na obětech zda se přizpůsobí nebo zemřou, jestli budou bojovat nebo se odevzdají strachu. (11.01.2012)

Dvě třetiny filmu jsem měl pocit, že sleduje spíš než Pád do tmy Šest slepic v jeskyni. Klaustrofobie mi nic neříká a nemůžu si pomoct, nějak jsem to holkám nevěřil. Ale v závěrečné třicetiminutovce se rozjela pekelná jízda, která mi nedala vydechnout. Hnusáci byli excelentní, kamera skvělá a napětí se dalo krájet. Škoda, že to Marshall nenakopl dřív. 65% (09.03.2012)

Dobrý atmosferický a napínavý horor. Neil Marshall je v dnešnej dobe jeden z mála, ktorý také niečo dokáže natočiť (chvalabohu!). Je to iné ako Dog soldiers, určite nie horšie, možno o trochu lepšie (atmosferickejšie). Doporučujem všetkým jaskyniarom a varujem všetkých klaustrofobikov... 90%. (20.06.2006)

V zásade taká béčková chuťovka. Páči sa mi prostredie aj monštrá a celkovo aj množstvo režijných nápadov. Ale nemá to absolútne žiadne styčné charaktery. Každá z dievok mi skôr či neskôr začala liezť na nervy, čo dosť zamrzelo. Hlavne vzhľadom na to aké intro tomu Marshall dáva. Ale inak spokojnosť. Atmosféru to má hutnú a na nej to prevažne stavia. Ostatné veci, hoci nedotiahnuté sú podriadené skôr snahe šokovať a postupne sťahovať slučku. Postavy majú správnu motiváciu a v zásade každá spraví nejakú blbinu, ktorá má v budúcnosti určitý dopad. Škoda konca. Hoci všetci vieme ako to naozaj celé dopadlo. (05.08.2018)

Bylo nebylo. Parta kamarádek podnikla exkurzi do tajů speleologie. Nejprve vyperou trochu toho špinavého prádla (jakože jde o psychologický horor) a vzápětí už se musí (a to doslova) poprat o život s olezlou slintající jeskynní havětí. Hra světel i nepříjemně podivné pazvuky dotvářejí hodně solidní atmosféru, do které režisér navíc rychle přikápne i něco málo krve a adrenalinu. Ze skupinky vyděšených "turistek" se tak rázem stává kmen drsných amazonek a číselník na počítadle bodycountu se začíná roztáčet... i legendární kat Mydlář by zbledl závistí, kdyby viděl, jak se tyhle dámy dokáží ohánět cepínem :-) V rámci žánru slušný nadprůměr, obdařený dost zvláštním a originálním závěrem. Tahle hororová jednohubka Vám v krku rozhodně nazaskočí, tedy pokud zrovna netrpíte klaustrofobií. (13.10.2007)

snad první horor, který jsem kvůli tomu, jak jsem se bál, málem nedokoukal.. (18.08.2008)

No pekne pekne, toto by som nechcel zažiť, a ten záver. Mal som dosť. Priestory jaskyne kde pociťujete strach, málo miesta a ten nezabudnuteľný pocit, že niekde tu s vami niečo je. BU! (07.10.2008)

"Tak tady je to !!" - "To si děláš legraci !! Jsem učitelka, žádná Lara Croft !!" ;) (08.12.2014)

Solidní horror na večer strávený osamotě... (26.06.2006)