Reklama

Reklama

Epizody(5)

V pětidílné historické fresce Prokletí králové (vyšlo v českém překladu) se francouzští tvůrci v čele s režisérkou Josée Dayanovou vracejí do temné středověké minulosti Francie.
Píše se rok 1307. Ve Francii vládne Filip IV. řečený Sličný. Královská pokladna je prázdná a Filip ji potřebuje naplnit. Ale templáři, strážci pokladu země, odmítnou králi poklad vydat. Vědí, že by je marnotratný král rozházel, a oni jsou odpovědni Francii, ne králi. Filip IV. obviní templáře z kacířství, nechá uvěznit i jejich velmistra Jacquese de Molay (Jakuba z Molay) a zmocní se jejich pokladu. Královi však stačí jen pár let, aby opět beznadějně vyprázdnil pokladnu. Proces s templáři je nutno uspíšit, a tak brzy zaplanou hranice s nejvyššími představiteli tohoto řádu. „Buďte prokleti až do třináctého kolena," vykřičí z plamenů velmistr Jacquese de Molay na krále, jeho syny a papeže svou kletbu. (Česká televize)

(více)

Recenze (40)

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Při sledování mě napadla otázka, na niž zatím neznám odpověď: Pročpak už i Francouzi, tak na sebe a své dějiny hrdí, si je začali prasit ? Kostýmy, interiéry - taková novodobá slátanina (stylově to nebyla ani gotika, ani renesance, no prostě byl to chlív, který nebyl člověk schopen zařadit). Seriál začínal při zatýkání templářů v roce 1307, hlavní postavy (rivalové o území a titul - Robert z Artois a Mahaut Burgundská) furt vypadají stejně (Robert se z toho červenýho hnusu snad ani nepřevlíknul) a najednou tu máme rok 1342, bitvu u Vannes a počátek stoleté války, nešlo ani poznat, že mezi smrtí Mahaut a Roberta uběhlo 13 let, prostě jsem zůstala úplně paf, ani nevím, zač jsem ty dvě hvězdy dala... Asi, že to nebyla fantasy (leda podle těch interiérů a oblečků), neběhal tam nikdo pomalovaný a pohlíněný nebo opískovaný a nikdo tam nemluvil o svobodě, páč to by mu dali... (abyste se nemuseli moc námahat proč právě tohle, tak zhlédnuto po Excaliburu, Orlovi Deváté legie a Králi Artušovi d-cut) ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Na román nedám dopustiť, je síce napísaný na základe historických domnienok a nemusí to byť pravda, ale čo je dnes už isté a najmä z obdobia spred 700 rokov? A toto filmové stvárnenie bolo podľa mňa špičkové, jasné je to obmedzené v rámci interných kulís a áno, má to aj svoj divadelný „feeling“, ale mne to nevadilo, naopak, niekde tá umeleckejšia zložka mala svoj efekt. Veľmi chválim. ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Na tuhle minisérii jsem se opravdu těšil, o to víc mě zklamala. Skvělí herci a režisérka Josée Dayanová, která již natočila několik výpravných historických miniserií a byly velmi kvalitní. Ale tentokrát to nevyšlo. Herecké legendy, které se zde objevují si odehráli svůj standart, proti nim ani ň. Ovšem ti ostatní byli do jednoho strašní. Hysteričtí, nepřesvědčiví, přehrávající. Další výtka směřuje k výpravě. Paní režisérka by měla občas zajít na radu ke kolegovi Annaudovi, aby jí řekl, jak se točí středověk. Ona místo temného a špianavého středověku vykouzlila barevný svět alá Star Trek. To snad ne? Ale i tak přeji paní Dayanové mnoho úspěchů v tvorbě, protože "Prokletí králové" jsou oproti jejím ostatním dílům opravdové fau pax. ()

lioncel 

všechny recenze uživatele

Podivné interiéry a nepříliš početný kompars při záběrech pořizovaných v exteriérech .. ano .. ale na druhou stranu .. jedná se vlastně o chronologický seznam historických událostí proložený fiktivními krátkými osudovými rozhovory všech klíčových postav, těch historických i románových ... předlohou tohoto televizního zpracování je šest knih z celkem sedmidílné románové ságy Maurice Druona (il devient un homme de lettres à succès avec Les Grandes Familles (Prix Goncourt 1948) et surtout la saga des Rois maudits, roman historique en sept tomes publiés entre 1955 et 1977) - skvělého oceňovaného literárního díla ... ..z herců zaujala především Julie Gayet / Isabelle de France, reine d'Angleterre.. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

V padesátých letech minulého století mohl tento seriál působit objevným dojmem; dnes připomíná zatuchlou učebnici dějepisu, která se rozhodla stát Múzou. Při jeho sledování je nutno mít neustále při ruce příručku nebo encyklopedii, aby se bylo možno orientovat ve spleti jmen posledních králů z kapetovské primogenitury a jejich dvořanského okolí. Divácké přístupnosti neprospívá ani deklaratorně deklamační styl, jímž jsou pro jednotlivé herce psány jejich role; do značné míry se v tom utopí i takové osobnosti jako Moreau nebo Depardieu, o těch ostatních nemluvě. Výsledkem je poněkud anachronní klasicizující cajtštyk kvalit, které značně zaostávají za původním očekáváním. To, co mělo být hvězdně nadprůměrné, zůstává za těchto okolností jen velmi letmě nad šedým průměrem. Není sice čeho litovat, bohužel však tu také není nic z toho, co by mohlo vyvolat tvůrci původně očekávaný jásot a nadšení divácké veřejnosti. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama