Purpurové řeky

Keď sa film skončil povedala som si, že ten film ma neohúril tak ako napr. Sedem. A ako tu tak čítam veľa ľudí tu píše, že je to vykrádačka práve na Sedem. Ale ja som v tom prípade riadne zabrzdená lebo som si to počas celého filmu vôbec neuvedomila a to mám pamäť na filmy naozaj dobrú. No ale asi niečo na tom bude, že ma to tak neohúrilo ako film, ktorým sa zjavne nechali inšpirovať. Čakala som niečo viac, prešpekulovanejší dej, zápletku a šokujúcejší koniec. Sklamaním bolo pre mňa, že neskôr vám to určite každému doplo, kto prinajmenšom mal v tom dáky podiel. Myslím, že každý by ocenil keby všetko vyjde najavo takmer na konci filmu. (11.02.2013)

Románová prvotina Jeana Christopha Grangé nedopadla coby film vůbec špatně. Výborné obsazení, dobrá práce kamery, tísnivá atmosféra evokující v divákovi ty "nejlepší" dojmy z Fincherova Sedm, kterému se celkem vyrovnává i co do nechutnosti spáchaných zločinů (a těmi nemyslím jen ty vraždy). Nicméně jsou tu jisté vady na kráse...třeba Casselova "vandammeovská" vložka:) Btw konec je opravdu...weird...lepší slovo mě nenapadá. Právě kvůli němu nemůžu v žádném případě dát víc než 80% - a upřímně řečeno, uvažoval jsem, jestli nedat míň. (16.03.2003)

Kdo by to řekl, že za tím stojí „frantíci“ aneb exkurze do kuchyně genetikovy. Onen už zlidovělý duch ponurého thrilleru, který opustil tělo s názvem Sedm a poté se převtělil do totožných, nebo mnohem horších podob filmových, je cítit na pozadí celého tohohle temného tetelení. Dvě osy příběhu vedené ve zdánlivě nesouvisejících rovinách, na jedné straně charismaticky prďácký Jean Reno, na straně druhé úleťácký hláškař Vincent Cassel. Hned na úvod krom sněhu zamrazí přímočaré zobrazení mrtvol, znepokojivá hudba skladatele Bruna Coulaise a typicky evropsky syrová kamera. Taky pan zvukař se náležitě činil, aby ve spleti morbidních prostředí nezůstal napětí nic dlužen. Lidi od rekvizit zase nafasovali víc než nutné množství krve a tak se v zájmu uvěřitelnosti rozhodli s tímhle artefaktem nešetřit (nutno konstatovat „jen houšť“). Každá s postav si pohrává s podivně vtíravou bizarditou, jako by vyrazily figuríny z nějakého panoptika na protestní průvod francouzským podhůřím. Proto si až člověk říká, co ten úlet s vložkou ve stylu kung-fu? Není to tak trochu navíc? Přesto je tenhle mix thrilleru, kriminálky a instruktážního videa pro začínající genetiky na evropské poměry něčím dejme tomu více než neobvyklým. Hlavně co se atmosféry a takového toho hltání každého následujícího momentu týče. Samozřejmě, že přehnaná snaha o co nejvíc šokující závěr stylu "kopirajd" může působit uměle a neoriginálně, jenže vzpomeňte řady laciných televizních bubákovin, co se o to snaží ještě mnohem okatěji. Prvně, není to na plný počet. Znáte to: „Stěrače stírají, klakson troubí, ale nějakej zapamatovatelnej moment nebo šok co by vám vydržel ještě tejden na to, ten tu chybí.“ Jenže ta hudba, přesné herecké výkony a nad očekávání předvedené ztvárnění mě zas utvrzují, že do úplného průměru Purpurové řeky taky nepatří. Takže dávám za 4. (06.03.2005)

Francúzi sa zase hrali na temných filozofov. Je jasné, na aký typ trilerov sa snažia naviazať, tak preto mi nejde do hlavy, prečo je ten príbeh tak plytký a neoriginálny. Ani s tou atmosférou to nie je až tak žhavé, ak by mi niekto povedal, že sa jedná o televízny film, vôbec by som sa nehádal. Nechcem kopať do osieho hniezda, ale Reno, ako uznávaný herec, mi v týchto komerčných trileroch lezie poriadne na nervy. VIDENÉ ZNOVA 11/23: Po opätovnom pozretí veľmi nesmelo zdvíham hodnotenie. Tá atmosféra sa vydarila, v tom názor mením, dokonca aj Reno je fajn. Avšak je tu prítomných viacero skutočne hlúpych scén, ako napríklad bitka so skinmi či skoro každý dialóg medzi oboma detektívmi. 50% (25.10.2012)

Mysteriózních thrillerů je hodně, ale opravdu hodně málo. Ale zdá se mi, že Francie má dost solidní podklad na to, aby v něm některý takový mohl vzniknout. Purpurové řeky jsou přísným příkladem onoho dokonalého thrilleru, který atmosféru nechá krájet na extra malinké kostičky a nakonec vyvrcholí v relativně rozumné vysvětlení, což se od takových filmů čeká, ale většinou nedodrží, tak jako u dvojky řek. Jednička je jedinečná prostě v tom, že je první a taky jedna z mála těch, které za to stojí. Výborné herecké výkony, slušný spád, zajímavý průběh, vstup do historie. Nic mu nechybí a věřím, že si vždy najde místečko v mé hlavě, pokaždé si vzpomenu na slovo: mysteriózní, protože po shlédnutí už na nic jiného ani nedám dopustit. Purpurové řeky jsou a vždy budou tou nejlepší kriminálkou s historickým a drastickým podkladem, které mám tak rád, a které jsou filmařsky dosti bídné. Vyjma tohoto filmu. --- Na nic nešahej. - No jo. A dejchat můžu? (22.01.2008)