Angst

Amíci sa museli čudovať ( a naďalej čudovať musia ), že tie najväčšie extrémy na poli psychologického ( nefantastického ) hororu, prichádzali spoza oceánu, už jedno z ktorej svetovej strany. Spomeňme nedávnu ( už zaniknutú ) New French Extremity, alebo CAT III hongkongskej kinematografie. A čuduj sa svete, aj v našom okolí vznikol snímok, ktorý trhá gule intelektuálom, zviera nohy ženám ( feministkám ) a trápi nočným desom labilnejších jedincov. (18.09.2017)

Velice zajímavý film.Vše klape tak jak má.Výborná kamera,výborný výkon představitele hlavní role.Ale hlavně mi sedl styl vyprávění.V podstatě žádné dialogy.Jen vrahounovo vyprávění z jeho vyšinuté mysli.Opravdu silný psychologický snímek.Škoda jen že nesedne každému.Ale mě sednul kurevsky.5 hvězd.Není co řešit. (02.05.2015)

Další z mnoha příběhů o fiktivním sériovém vrahovi a dle mého názoru také jeden z nejlepších. Nestaví na brutalitě ani explicitním násilí, tudíž za slasher se to nedá označit ani náhodou. Na diváka působí úplně jiným způsobem - vše je postaveno na úhlu pohledu samotného vraha a jde čistě jen o jeho vlastní vnímání světa a situací, do kterých se dostává. Jiným postavám je zde věnován prostor minimální, hrají vesměs nevýznamnou roli a jsou čistě jen prostředkem pro vrahovu úchylnou seberealizaci. Proto mi ani nevadí, že herecké výkony "obětí" nejsou na kdovíjak vysoké úrovní. A když už jsme u těch hereckých rolí, nemůžu nepoznamenat, že Erwin Leder v roli psychopata na mě působil opravdu přesvědčivě. Děj je zde velmi jednoduchý: vrah je propuštěn po mnoha letech z vězení a i když si systém myslí, že je napraven a nemůže už nikomu ublížit, on ví, že hned jak se dostane ven, začne s vraždami znovu. A proto se vydává hledat ideální prostředí, které nalezne v jednom domě, kde se ukryje a čeká na příchod jeho obyvatel. Během té doby a i v dalším průběhu filmu se dozvídáme prostřednictvím jakéhosi vrahova vnitřního monologu o jeho mládí. Za povšimnutí tak stojí, že na rozdíl od spousty jiných filmů, kde je pro nás chování vrahů něčím absolutně nepochopitelným, tak zde mu vidíme do hlavy perfektně a není těžké si domýšlet, jaké jsou motivy i těch sebezvláštěnjších činů, kterých se dopouští. Dojde samozřejmě i na vraždy, které ačkoliv nejsou kdovíjak brutální, jsou působivé svým naturalismem. Nejedná se o film, který by nadchl každého a ani se o to nesnaží, ale dle mého názoru je to jeden z nejvíc nezapomenutelných psychologických filmů, jaké jsem kdy viděla. (05.06.2011)

Tohle někdo myslel vážně? Hlavní hrdina sice vypadá jako nebezpečný úchyl, jenže to nemá pranic co dělat s jeho hereckým uměním, jen mu narostl takový ošklivý obličej. Jeho vnitřní promluvy jsou zase dost úsměvné, rozhodně ne nějak děsivé nebo nepříjemné. A naplňování plánu jest zase velmi groteskní, u většiny násilných scén jsem pouze nevěřícně kroutila hlavou. Hudba Klause Schulzeho je sice výborná, ale kromě ní, režisérova kladného vztahu ke zvířatům (ještě jsem neviděla, aby se v takovém filmu pes dožil konce:)) a nápadu snímání místa činu z výšky na Angst neshledávám nic moc dobrého. Ať už chtěl režisér natočit cokoliv, podařila se mu leda tak pěkná fraška. (17.07.2007)

Strach v jejích očích a nůž v hrudi. To je má poslední vzpomínka na matku... Tohle není příběh žádného příležitostního vrahouna, ale té pravé, společnosti krajně nebezpečné, brzcitné bestie. Náš hrdina je vyzáblý, zubatý, upocený, fatálně nevyrovnaný slaboch, nemocný člověk. Většinu života strávil ve vězení a čekal na den, kdy ho propustí. Čekal s vědomím, že až se tak stane, nic mu nezabrání opět zabíjet. Věděl, že musí... My jsme svědky právě onoho propuštění a následných 24 hodin. Nedojde na žádný vyložený extrém, dočkáte se ale výtečně syrového provedení. Osobitý, výborně zvládnutý profil vraha, který si navíc on sám odvypráví. (screeny) (21.01.2009)