Mnichov

Jeden z nejlepších Spielbergových filmů a tím pádem nejlepších filmů vůbec. Úžasná režie (jakoby polodokumentární styl, takže naprosto věříte všemu, co vidíte), skvělá práce s herci (milostná scéna s otevřenýma vytřeštěnýma očima stále duševně nesmířeného Awnera), perfektní střih (flashback krvavého zbíjení rukojmích prolnutý do červánků za oknem letadla s agentem pomsty Awnerem) i scénář plný psychologie a vývoje hrdinů (žádné černobílé odpovědi nečekejte, autoři vedou s diváky dlouhý, avšak stále smysluplný i napínavý rozhovor). Pro mne emotivně silný film o odplatě či válce, o které se nemluví. Video je k dispozici zde na ČSFD stránce: http://www.csfd.cz/film/211208-mnichov-munich/videa/ (07.08.2009)

Nejintimnější zpověď filmařskýho srdce co jsem kdy viděl. Je to pár minut co dojel poslední titulek a absolutně si nevybavuju kdy mě nějakej film tak strašně vygumoval jako Mnichov. Mnichov je plný bolesti, ale i naděje. Takovou porci lidskosti a poselství k zamyšlení jsem snad ještě nikdy v žádným filmu neviděl. Steven Spielberg natočil tolik úžasných filmů za který si zaslouží uznání, ale jen jeden z nich je ohromující poctou lidskýmu právu na život, jen jeden z nich se totiž jmenuje Mnichov. Eric Bana tady zahrál na hranici geniality a ani všichni další o moc nezaostávali. Tohle z hlavy už nikdy nedostanu, ty dialogy jsou nadčasové a tak strašně trefné, třeba dialog mezi Mathieuvem a Ericem na nádraží (viz Lima ), to má v sobě větší sílu než nekonečné plkání o míru z úst všech mocipánů světa. A ten závěr v podání Erica Bany ? Nevím jestli mě někdy při tolika scénách ve filmu bylo víc do pláče než tady. Já bych si strašně moc přál, aby tenhle film neviděli jen obyčejní diváci, ale především všichni ti, kteří mají moc rozhodovat o životech druhých lidí a aby dobře poslouchali každý slovo který je v tomhle filmu vysloveno, moc bych si to přál. Pane Spielbergu zkoušku z filmařiny už jste u mě složil dávno, ale tímhle filmem jste u mě složil mnohem důležitější zkoušku, zkoušku z lidskosti, máte můj doživotní obdiv a respekt. (29.12.2012)

Rozpolcenost současných vymezení vkusu i pojetí kvality a nekvality v současném umění vůbec je zarážející. Projevuje se plně i v těch částech, kde umění stále zůstává názorným. Podezřívat v případě MNICHOVA židovsky ovlivněného Spielberga z chladu a nepodjatosti je velmi politováníhodným nedorozuměním. Izrael, přestože z krve a bolesti nejen židovské vznikl před dlouhými šedesáti lety, nepřestal být podstatnou částí arabského islámského i křesťanského světa považován v blízkovýchodním kontextu za cosi nepřirozeného a chorobně cizorodého. Místo toho, co by spory tišil, mírnil a řešil, je naopak rozevírá a podněcuje. Na jedné straně se miliony zahraničních židů vykupují z toho, aby se do Izraele stěhovat nemuseli, na straně druhé téměř šest milionů palestinských Arabů má jistotu, že se v dohledné budoucnosti příštích 30-50 let do své staré vlasti, z níž byli postupně bezdůvodně vypuzeni, nevrátí. Ze současných zhruba 7 mil. obyvatel Izraele je téměř půldruhého miliónu Arabů; z více než 5 milionů Židů si statisíce zvykly na tuto zemi a považují ji za svoji vlast. Tragédie Mnichovské olympiády 1972 vyrůstá právě z tohoto nekončícího řetězce ztrát, frustrací, zločinů, válek; konflikt je permanentní, neustále probíhá a ročně polyká minimálně stovky lidských životů.; je součástí také naší současnosti. Filmový příběh, soustředěný zhruba do let 1972-1974, přesvědčivě - skoro by se chtělo říci až sympaticky nehollywoodsky - ukazuje tuto odvrácenou tvář, střetání proslulého Mosadu a palestinských terorizujících partyzánských bojůvek, i to, jak se na pozadí mrtvol často nevinných lidí v hlubokém míru relativizují a posléze postupně rozplývají zdánlivě jasné skutečnosti dvou nepřátelských černobílých pohledů do bezradného ztracena. Zůstává jen krev a nenávratně utracené lidské životy. Kvalitní herecké výkony, úspěšně zvládnutý pokus o ústřední motiv filmu (průběh atentátu) i brilantní kamera posouvají film na rozhraní uměleckého a lehkého thrillerového žánru kinematografie hraného filmu. Napětí z něj neustupuje ani ve zdánlivě klidných scénách. Je jisté, že V MNICHOVU Spielberg dosáhl na jeden z vrcholů své dosavadní tvorby. (01.02.2009)

Od Stevena Spielberga jsem čekal daleko víc, protože má na svém kontě spoustu víc než kvalitních filmů, ale poslední dobou mu to zrovna moc nejde a tohle je asi to nejhorší co posledníí dobou natočil. Na mě to dělalo takovej moc zdlouhavej dojem, který ještě zvyšuje fakt, že to má skoro tři hodiny, na takovou délku už musí film opravdu hodně zaujmout a to se Mnichovu u mě nepovedlo. Taky film oplývá maximálně nudnými dialogy o izraeli, izraelcích atd., a věřte mi že jich je tam opravdu hodně, příběh by potřeboval spíš trochu rozpohybovat než ho ubíjet nesmyslnými dialogy, možná tim Spielberg chtěl něco sdělit divákovi, ale udělal to dost nezáživnou formou. Touhle kritikou, ale nechci řict, že film nemá svoje světlejší chvilky a že se na něm nic nepodařilo, protože některé scény se opravdu povedly a zcelého filmu sálá dokonalá atmosféra 70 let. Taky jsou hodně povedné nájemné vraždy atentátníků z Mnichova, které jsou jak po rejžijní tak i kamerové stránce perfektní a trikově jsou na tomsnad ještě líp, v podstatě celej film má takřka bezchybné triky. Dalším plus filmu je herecký výkon Erica Bany, ale i dalších herců, kteří do svých rolí nádherně zapadají. Jenže všechno tohle dokonale zazdí nezáživnej a nudně podanej děj. Je to něco mezi 3* a 4* (10.02.2006)

S odstupem času dávám 4*.Je to výborný film, z paměti ho už nedostanu.Užíval jsem si každou minutu.Už dlouho se mi nestalo abych v kině přestal na okamžik dýchat a díval se na člověka na plátně jak běží přes ulici zastavit odpálení bomby, páč u telefonu je civil.A takových scén je zde víc - všechny z Mnichovské ubytovny a letiště.To jsem přestal věřit, že to natočil rodinný Spielberg.Ale pak jsem si uvědomil, že totéž se mi stalo už u Ryana a Schindlera - U Ryana to bylo americké hrdinství, u Schindlera co největší zfanatizování nacistů.Zde Steven naservíruje precizní masakry a nervydrásající špionážní hru, aby se pak shodil kecy o nesmyslnosti všeho, rodinných hodnotách a vším tím balastem.Až se někdy dokáže přenést nad tento svůj trademarker(každý dobrý film shodit minimálně 30 minuty patosu) budu jen rád.Takhle je Mnichov jen jedním z tuctovějších filmů, které udělají díru do světa artefakty(popravy, ubytovna), ale jako celek by pohořel... (10.02.2006)