Mnichov

Režisérský matador vítězí na všech frontách. Ať už nechává Erica Banu brečet do telefonu nebo servíruje komando, které vystřílí, na co přijde. Některé drsné scény bych od něj nečekal a to už z jiných válek dobře vím, čeho je schopen. Steven zkrátka neváhá tnout do historické problematiky, tentokrát té, která zasahuje i do současnosti. A svoji misi dotáhl do konce tak brilantně jako nikdy předtím. (08.07.2006)

Mníchov je ďalší „vážny“ film mága Stevena Spielberga. Rozoberá v ňom výbušné vzťahy medzi Palestínčanmi a Izraelom po únose a zavraždení jedenástich izraelských športovcov na mníchovskej letnej olympiáde v roku 1972. Takto explozívny námet je tvrdým orieškom, na ktorom by si menej skúsený tvorca isto vylámal filmové zuby, Spielbergovi sa však najmä vďaka jeho režijnému umu podarilo zvládnuť ho na výbornú. Je potrebné vyzdvihnúť najmä nestranný prístup, s ktorým režisér pristupoval k látke. Nestavia sa na žiadnu stranu a dáva rovnaký priestor pre prezentáciu názorov oboch strán. Nechá diváka pochopiť postoj a motiváciu každého účastníka konfliktu. Práve toto je najväčším ideovým prínosom Mníchova v čase jednostranne zameraného televízneho spravodajstva. Po formálnej stránke je film výborne zvládnutý, zaujme najmä luxusná Kaminského kamera a výborná Williamsova hudba. Eric Bana ako Avner síce je vedúcim hercom, ale rovnako ako vo svojom teame čističov nenecháva hrať ostatných len druhé husle. Zaujme i skvelý Geoffrey Rush, ktorý opäť raz predvedie ako preboxovať vedľajšiu postavu do centra pozornosti diváka. Aby som však Mníchov neprechválil, musím povedať že mám mierne výhrady k stopáži, ktorá síce na prvý raz nevadí, ale po druhý raz by mi niektoré scény pripadali hodne natiahnuté. Takisto by som privítal, keby bol Mníchov ešte trochu viac dotiahnutý v myšlienkovej rovine a nezostal len pri základnej motivácii strán (ktorej zobrazenie ale zvládol bravúrne). Ako päsť na oko na mňa pôsobila scéna pri ktorej sa Avnerova súlož s manželkou prestrihávala so scénou záverečného masakru na letisku. Z toho čo som videl, držím palce na Oscaroch, pretože toto je od Schindlera najlepší Spielbergov film. 9/10 (08.02.2006)

Žádná popcornová zábava se tentokrát nekoná. Uznávaný režisér se tu z bezpečí akademického odstupu vyjadřuje k situaci, která se ubíjí v neuvěřitelném počtu postav a motivů. Po dlouhých letech se mi stalo, že jsem se u Spielbergova filmu nudil, že jsem nechtěl odhalovat, co přinese další scéna, další zauzlování děje. Olympijské hry v létě 1972 poznamenal teroristický útok, při němž našlo smrt jedenáct izraelských sportovců. Spielberg si nicméně všímá hlavně následné odvety, kterou na teroristy přichystala tajná služba Mossad. Počáteční přesvědčení ve správnost činu ale postupně nahlodávají otázky nad zaplacenou cenou. Právě otázek tvůrci pokládají až moc, ale příliš na ně neodpovídají. Takže leccos zůstává na divákovi, který se však (když to budu brát za sebe) zobrazovaného na plátně emočně ani jinak prakticky nezúčastňuje. Tempo se táhne, atmosféra je výborná jen občas, z filmu sálá chlad, herci se můžou přetrhnout, ale s nikým jsem nesoucítil, nikomu nefandil. Určitě to není zbytečný film, tvůrce opět dokázal svou režijní velikost, ale mě si nezískal. Prostě tohle není film, ke kterému bych se chtěl vracet. Uchvácen jsem byl tak akorát kamerou Janusze Kaminskiho, ale to už je ohraná písnička. Vím, že ty tři hvězdy vypadají s ohledem na to, kterým filmům jsem je v minulosti dal, hloupě, ale prostě takhle to momentálně se tímhle Spielbergem cítím. Mezi moje nejpříjemnější setkání s ním stále za posledních deset let patří Minority Report a Válka světů. Mnichov na ně bohužel (docela silně) ztrácí. (03.09.2010)

Dlouho mi Mnichov unikal, ale včera jsem narazil na film v televizi, tak jsem to konečně zkouknul. No a mám pocit, že kdyby mi film unikal i nadále, tak by to žádná velká škoda nebyla. Občas se teda ve filmu najde nějaká opravdu dobrá a precizně natočená akčnější scéna, ale jinak je to po většinu času takový typicky Spielbergovsky ukecaný a rozvleklý. Navíc tentokrát tomu moc nepomohlo ani herecký obsazení. Eric Banán nebo Daniel Craig jsou mi strašně nesympatický. To už snad radši Toma Hankse. A ostatní herce pomalu ani neznám. A ještě vypadaj všichni stejně a pletli se mi mezi sebou. V těch téměř 3 hodinách se teda najdou určitý pasáže, který mě bavily, ale film by potřeboval tak o hodinu zkrátit. (21.08.2022)

Jak tady čtu v komentářích o studenu a bezemočnu, nestačím si divit. Měla jsem z Mnichova přesně opačné pocity, rozdrásal mě jak Schindlerův seznam ne. A může za to především Eric Bana a proměna jeho Avnera z odhodlaného muže, který ví kdy, kde, za co a ve jménu čeho se exponovat, v unavenou, strachující se a pochybující trosku. Při vší skromnosti si myslím, že o TOM ten fim byl. (28.07.2006)