Obviněný

Tento film je kardinální PODVOD, který jsem díky daru prozřetelnosti odhalil naštěstí velice záhy. Abych se však jen neholedbal vlastní pohotovostí (a neopomenul tak jiné své vlastnosti a schopnosti), nutno přiznat a zdůraznit, že mi k tomuto závěru dopomohly i mé postřehy týkající se dánské kinematografie poslední dekády. A budu zobecňovat. Dánové totiž (ať se to někomu líbí nebo ne) točí téměř výhradně dva druhy filmů: 1) Dobré filmy: 1.1) perfektní komediální dramata (Adams æbler, Blinkende lygter, Sprængfarlig bombe...), 1.2) silná rodinná dramata (Festen, Efter brylluppet, Dag och natt...) a 2) pochybné paskvily (Den du Frygter, Fri os fra det onde, Kærlighed på film...) postavené na neujasněných námětech a pomatených scénářích, kterých se pak chápe do sebe zahleděná režie. Společným znakem těchto paskvilů je nulová, difúzní nebo jaksi simulovaná psychologie postav. Ty se často chovají určitým způsobem jen proto, aby si vás režisér pěkně povodil za nos před velkolepým finále, kde budete uchváceni nějakým tím kostlivcem ve skříni. Anebo se prostě hraje všechno možné, protože herci nedostali do ruky scénář (spíše mu však oprávněně neporozuměli). S tím pak souvisí žánrový mišmaš - zpravidla šílené skoky, kdy se jednoznačně psychologické drama ad hoc zvrhne v tu nejlacinější thrillerovou pointu. Nejsmutnější na tom všem je, že se tím naprosto devalvují veškeré (do té doby nadstandardní) herecké výkony. ANKLAGET je toho dokonalým příkladem. Delší čas jsem Dánům tyhlety samoúčelné prasárny toleroval, ale tady prostě sklapla past. Tento film je zkrátka filmařská zrůdnost a z Thuesena žádný Haneke nebude (což je stejně asi tak jediné, oč mu jde). Jistě je nasnadě obvinit mé hodnocení z přílišné příkrosti, ale faktem je, že necítím nejmenší potřebu nad ním nadále dumat a je mi to u prdele. Tento film LŽE a ZNEUŽÍVÁ diváka. A to je jediná smysluplná pointa. 0% (Dodatek: Scestný a povrchní komentář Šakala, který si zdánlivě plete Dánsko s Finskem, ve skutečnosti však jen zbůhdarma utrousil floskuli o jakémsi drsném severu, jenom podtrhuje můj dojem z filmu. Psychologický profil Henrika je absurdní a pouze poplatný finálovému zvratu. A nenechte se oklamat zavádějícími argumenty typu "ona neřekla NE". Svět je totiž daleko prozaičtější. Buď jsem si jako dospělý člověk VĚDOM obsahu obvinění (pak se mohu hájit), anebo nejsem, ale to pak už z principu nemohu být obviněn. Toť prostá pravda o našem svědomí, a na ní taky troskotá celý Anklaget.) 2.9.2012: Možná ale, že jsem zapomněl rozlišit faktickou vinu od subjektivního pocitu viny. (25.07.2011)

Taková dánská "Nevinnost" ovšem o dost nudnější a hodně pomalejší. Na mě to bylo příliš seversky psychologizující, příliš Bergmanovské a v některých místech jsem musela zařvat na tu dceru nahlas: "Tak už konečně něco řekni!!!!!!!!" No prostě látka být uchopena jinak a trošku svižnější střih, tak by to byla jasná 4*. Takto dávám 65% P.S. No a famóznímu " Honu" ze stejné provenience, to nesahá ani po kotníky... (16.02.2021)

NEČÍST, POKUD JSTE NEVIDĚLI A CHYSTÁTE SE! Druhý Jagten? Ani náhodou. Anklaget je chladný zrovna tak jako zde zasněžené Dánsko. Každopádně je to od tvůrců docela mazaný mind blowing, kdy si od začátku myslíte, že víte kdo je ten špatný a ten dobrý (čtěte ta špatná a ten dobrý); strašně se mi líbí, že příběh nabízí zamyšlení nad předsudky, které má snad každý z nás - holka lhářka musí lhát vždycky a chudák vydeptaný manžílek bude určitě nevinný (mluvím mimochodem o pohledu diváka na postavy). Dost mě zmátlo i to, že se postavy chovají jinak, než by se od nich v téhle situaci očekávalo, na jednu stranu palec nahoru, na druhou mi připadalo, že někdy jednají opravdu podivně (ale to může být tou dánskou mentalitou). Lidé prostě mají zakódované v DNA být ovcemi a dělat soudy na základě zjevného či dokonce ničeho(u Čechů to platí trojnásob mimochodem), ačkoliv zrovna v takové situaci je být soudcem opravdu těžké. Všechno ale nemusí být tak, jak to na první pohled vypadá. "Nikdy jsi neřekla ne". Ta věta by mě zcela jistě smetla, kdybych si dopředu někde nepřečetla, co a jak. Škoda. Každopádně to nemění nic na tom, že emocí bylo poskrovnu. (09.01.2014)

Opäť tu máme pedofilný prípad, ale od Honu je vzdialený na sto honov. Psychologická línia jasne predčila dejovú, ktorá je veľmi predvídateľná. Sila príbehu závisí na sympatiách k hlavnému predstaviteľovi, ktoré si vytvorí každý individuálne. Mňa si nezískal od začiatku. Navyše sa nestotožňujem z režisérovou myšlienkou postaviť pedofíliu na úroveň nemoci, ktorú si mnohí z nich ani neuvedomujú. Je to odporné. (23.03.2017)

Potkat Skandinávii, to je pro mě jako když pobožný najde na zemi Bibli. Líbí se mi preciznost psychologie postav, ale i kvalita hereckých výkonů. To vše by tento film měl, s čímž jsem i počítal. Co jsem ale nečekal, že tenhle film bude těžce bez emoční. Vlastně jsem celou hodinu a půl pozoroval problém rodiny, která mi byla vysloveně u prdele. To není úplně v pořádku, ne? (10.11.2015)