Obviněný

Během filmu mi utkvěla myšlenka: opravdu je tak špatné, když se otec vyspí se svou dcerou, zvlášť když to oba chtějí? Tematicky podobné Honu (až bych tipla jakési kopírování), ale tento film jde dál a hloubš a není tak prvoplánový. Zde se řeší něco ještě zásadnějšího a to kdo byl vlastně v tu chvíli ta oběť? Opravdu je člověk povinen být i ve chvílích vzrušení natolik uvědomělý a myslet racionálně, když to jaksi nejde? Hranice všeho určuje kulturní zvyk. (01.07.2014)

Tohle rozhodně není film na hezký nedělní večer, strávený v rodinném kruhu u obrazovky. I když se tam po většinu času neděje nic strašného. Výbuchy, zběsilé přestřelky, potoky krve, honičky ve fárech ... nic takového se tam neděje. Vlastně se tam neděje skoro nic. Všechno to zásadní strašlivé se totiž už událo, ještě než film začal... K tomuto drsnému a zajímavě natočenému nepěknému filmu o zapovězeném tématu bych rád doplnil snad ještě tento náhled: Celý smutný vtip soudcovského povolání je v tom, že jako opravdový soudce ve skutečném případu jste tenhle film předem neviděli. A ani jste si nemohli nejprve přečíst popis děje nebo nedejbože i nějaké ty komentáře od srdce, bohužel včetně nezbytných spoilerů. Takže nakonec tam sedíte jenom Vy sami a musíte rozhodnout. Pouze na základě při procesu Vám dostupných informací. A třeba taky trochu i podle ksichtu, co já vím. Nebo můžete vzít v potaz nejen nesporná fakta, ale i nějaké ty klepy .A musíte rozhodnout, jestli je pravda na straně té mrchy prolhané, nepovedené dcerušky nebo na straně tak hodně milujícího tatínka... Já určitě soudcům (těm slušným, a těch je většina, že ...?) nezávidím ani jejich vysoký plat ani to klidné spaní. Samozřejmě ani soudkyním. A nejen u ožehavých, ovšem vzácných případů incestu, ale ani u desítek naprosto banálních „obyčejných“ rozvodů. (11.01.2013)

Miluji severskou kinematografii, atmosféru zdejších filmů, přírodu, drsné rysy herců a mnoho dalšího. Zde to vše je podpořené hudbou, která skvěle doplňuje tíživou atmosféru filmu. Bohužel samotné téma filmu mi je krajně nepříjemné, ač zde bylo pojato řekněme psychologicky. Za mě tedy jedno shlédnutí stačilo, chválím atmosféru a herce, ale to je vše. 3z5 (04.10.2020)

Čtyřicátník Henrik, instruktor plavání, šedá bradka, ustupující vlasy na spáncích. Manželka Nina, výkonná tajemnice, bez bradky, naprosto věřící manželovi. Do té doby št'astný pár, vychovává 14tiletou dceru Stine. Jednoho dne Stine obviní vlastního otce z incestu. Od této chvíle se divák stává loutkou v rukou režiséra, který Stine záměrně drží dlouhodobě mimo hru, a víme o ní jen to, co říkají jiní. Stine již dříve podobně lhala, proto má Henrik plnou podporu manželky...Hodně nepříjemné psychologické drama, kde stále cítíte a tušíte, že něco není tak, jak se zdá být. Otázky a odpovědi jsou možná jasné, ale jen do té míry, do jaké jsou diváci vmanipulováni. (13.08.2014)

Opäť tu máme pedofilný prípad, ale od Honu je vzdialený na sto honov. Psychologická línia jasne predčila dejovú, ktorá je veľmi predvídateľná. Sila príbehu závisí na sympatiách k hlavnému predstaviteľovi, ktoré si vytvorí každý individuálne. Mňa si nezískal od začiatku. Navyše sa nestotožňujem z režisérovou myšlienkou postaviť pedofíliu na úroveň nemoci, ktorú si mnohí z nich ani neuvedomujú. Je to odporné. (23.03.2017)