Hoffman

Hoffmanovi kdysi ublížila mladá kolegyně z práce, on ji vydíráním přinutí, aby strávila týden v jeho bytě a rozehrává zlomyslnou psychohru. Ze začátku se hlavní hrdina jeví jako narušené chladnokrevné monstrum, ale postupně se dopátráme dalších souvislostí a zjistíme, že za tou krutostí je volání o pomoc... Neexistuje herec, který by se pro tu roli hodil líp než Peter Sellers, sám taková tvář pod maskou. A je to hlavně jeho kreace, co ten film drží nad hladinou průměru, protože tak nenápaditou dramatizaci knihy jsem už dlouho neviděl. O tom, co se dá ukázat konkrétní situací, protagonisté dlouze a nezajímavě rozprávějí, každou chvíli "důležitě" nakousnou něco, co pak není dopovězeno atd. V Geblerově románu je to asi všechno jasnější, ale že bych ho teď začal dychtivě shánět po antikvariátech, abych se dozvěděl víc? Ne ne, tak zajímavý příběh to zas není. Špatný film to není, ale měl na víc. 70% (24.10.2005)

Som naozaj spokojný, ale chcel som byť ešte viac. Začiatok totiž sľúbil niečo inteligentné a zvrátené a mohol teda konkurovať mojej srdcovke. Potom sa hrdinovia samozrejme začali uberať do podstatne bežnejšieho a masami obľubovanejšieho žánru, ale celok nepokazili. Bol tu výborný Sellers (prednášajúci svoje cynicky úprimné myšlienky a lá Oscar Wilde), ktorý síce vie čo chce, ale nejde za tým neochvejne. Bráni mu z časti svedomie, z časti hanblivosť, ergo celá jeho povaha. No a jeho protipól a objekt túžby zároveň, Sinéad Cusack, ktorá je v danej situácií, za pomoci neskúsenosti, úplne neurotická. Ale prejde si nemalým vývinom, aby bola divácky atraktívnejšia a už je na svete klišé jak hrom. No v tomto prípade mi to nevadilo, bavil som sa naďalej. A bolo to pre mňa veľké prekvapenie, aké vždy poteší pri menších a menej známych filmoch. Pre absolútne hodnotenie som sa nakoniec rozhodol kvôli scenáru, ktorý bol výborný! Aby ste mali predstavu, stačí asi poznamenať, že do komentáru nedávam žiadny citát len preto, že netuším ktorý vybrať. (19.05.2013)

Film jsem zatoužil vidět, jelikož jsem se doslechl, že v něm Peter Sellers ztvárňuje zápornou roli (spoiler co na tom, že je v závěru jeho "padoušství" relativizováno? spoiler), to jsem si zkrátka nemohl nechat ujít; nevím, jestli si v nějakém dalším filmu střihl Sellers roli morálně pochybného chlapíka? A asi jsem dobře udělal, že jsem filmu tu šanci dal, tím jak je Hoffman (1970) vystaven jakoby divadelní inscenace (až na výjimky kamera neopustí prostor Hoffmanova bytu), dává spoustu prostoru předvést hercům (kromě zmíněného Sellerse hlavně Sinéad Cusack v úloze slečny Smithové) co v nich vězí. Osobně mám tyhle komorní, konverzační snímky velice rád, a tak mě mrzí, že nemohu jít s hodnocením na více než tři hvězdičky. Holt mě finále filmu ideově děsí, resp. děsí mě, kterak Alvin Rakoff odlehčuje tam, kde by měl přitvrzovat (celou dobu jsem přemýšlel, jak by tenhle film mohl vypadat, kdyby ho točil A. Hitchcock jakožto svůj typický thriller). Poučen feminismy (feminismy, jelikož stejně jako neexistuje jednolitý liberalismus nebo konzervatismus, neexistuje ani jednolitý feminismus), mám za to, že sebevědomé (tj. znající svou cenu) ženy spoiler nemají důvod se zamilovávat do mužů, kteří o nich mluví s despektem misogyna a erotomana (lhostejno, že tím skrývá svou bolest z předešlých milostných selhání a z ní pramenící současné nejistoty) a že po vztahu chtějí víc, než aby z nich potencionální životní partner udělal pomyslného kanárka ve zlaté kleci spoiler. Poněkud ošklivě by se dálo říct, že pod všemi těmi společenskými změnami posledních padesáti let, tenhle snímek krapet zplesnivěl. Poděkování pak samozřejmě patří Willymu Kufaltovi, který mě na existenci tohoto filmu upozornil a nasměroval mě na Netflix, kde ho lze zhlédnout (platí k datu 5.3.2024). 60 % (15.03.2024)

Ona je to vlastně taková kombinace Krásky a Zvířete se Zkrocením zlé (v tomto případě naivní) ženy. Motivace hlavní postavy se postupně rozkrývají, ono nejde vlastně o nic světoborného, ale na to, že v úvodu působí jako prasák, půjde o docela zajímavou proměnu. A Sellers ji dokonale uhrál a musel jsem si přiznat, že v těchhle vážných polohách ho mám jako herce radši, než jako bláznivého komisaře. I když třeba Večírek se svým poker face uhrál taky skvěle. Co vlastně člověk nakonec čeká od života? Trochu porozumění, lásky, vstřícnosti? Co dělat, když to hledají oba, ale jeden o tom ještě neví, ale musí si to teprve bolestným prožitkem uvědomit? Z tohoto pohledu neberu konec jako k neuvěření nebo stockholmský syndrom, jak se zde v jiných komentářích píše, ale spíše jako prozření. (16.12.2021)

Pan Hoffman je poněkud tajemný muž mnoha tváří... má pověst velkého sukničkáře, nekompromisně se podbízí slečince v bytě (některé ty jeho úchylné řečičky nebylo zrovna lahodné poslouchat). Na druhou stranu není mu cizí být příjemným společníkem do páru, také zábavným průvodcem po výletě v přírodě, který vám za pochodu imituje kvákání žab, no jindy se v něm taky probouzí velká nesmělost a ostýchavost... Člověk nikdy neví, jak se protentokrát znovu zachová a podobné je to s celým filmem. Když slečna Smithová dobrovolně zazvoní u bytu pana a a zároveň se ho od první chvíle štítí, jsme vhozeni do znepokojivé situace, která neměla našlápnuto daleko od strašidelného thrilleru. O dvou postavách toho nevíme mnoho, netušíme, proč se vlastně v případě takové vztahové konstelaci sešli, a směr, jakým se bude příběh vyvíjet, umí mnohokrát překvapit. Mezi Peterem Sellersem v nezvyklé poloze psychologicky složitého milovníka a mile naivní Sinéad Cusack tu panuje zvláštní napětí, které postupem času dává vzniknout zajímavé chemii. Dokážou utáhnout celý komorní snímek natolik, až si v několika málo scénách říkáte, jak explicitní přítomnost dalších postav působí málem rušivě. Za čistokrevní komedii bych snímek neoznačil, ale z některých scén a závěru nakonec ten hřejivý pocit zůstal... a tady raději končím, abych nevyzradil pointu a závěr. 90% (21.05.2020)