Plechová kavalerie

20% - Opravdu ne moc povedený seriál. Prakticky neuvěřitelný příběh, kdy ředitel strojní a traktorové stanice určí vedoucím výpravy kombajnérů nezkušeného a neprůbojného rostlináře jenom proto, že se mu jednou odvážil odporovat. Víťa Kubánek byl opravdu po celý seriál zralý na proplesknutí. Z celého seriálu se mi nejvíc líbí hudební motiv, který zazní pouze dvakrát, a to vždy jako podklad partie licitovaného mariáše, kterou hraje Víťa Kubánek spolu s Holečkem (V. Menšík) v hospodě proti místním dědkům (M. Homola a F. Filipovský). (03.08.2008)

Je mi líto, že v rámci propagace zemědělství vznikly takové kraviny jako Plechová kavalerie nebo Druhý dech...Dietl holt zase jednou musel vymyslet něco, co po něm soudruzi žádali a z vody se vaří opravdu těžko...škoda výborných herců, kteří v tomhle opět ztráceli čas, i když někteří dokázali z minima vytěžit maximum...viz Menšík. (22.10.2006)

Nemůžu přece jinak, než vzpomenout na své překrásné mládí v malebné vesničce, mém rodišti, přesně v půli cesty hlavní vlakové tepny Praha – Kolín. Chlapec sem byl zvídavý, veškeré osazenstvo vísky bylo zaměstnáno v místním JZD a přilehlém mlýně, tedy o zábavu bylo, především v době žní, postaráno. Stejně jako filmová ocelová svita, i našinci patřili k hlavnímu vývoznímu artiklu obce (kromě jablek a třešní). Naši kombajnéři, ostří, klasem šlehaní pacholci, známí na západ i východ okresu každé léto vyjížděli na pomoc spřáteleným, leč méně vybaveným družstvům. Jízda na kombajnu, pomoc se sběrem, čištění zanesených žácích „hlav“, poslech neuvěřitelných historek o všemožných lapáliích, znemožňujících chlapíkům a jejich plechovým parťákům práci… To vše člověka podprahově formovalo a utvářelo to jeho budoucí názory na obyčejné lidi doby dávno skončivší, a to, doufejme, nevratně. Dehonestující průpovídky mužů v modrém jsme, co by naivní caparti, taktně, naivně a samosebou nechápavě přecházeli a i kdybychom chápali význam oněch oplzlých vtípků, často hraničících s pedofilií, odpuštění bylo by promptnější než oddělení zrna od plevy, protože: každoroční vítězství nad klasem a pokoření plánu bylo vítězstvím nejen socialistického zemědělství, bylo i nepatrným, o to víc ale hřejícím vítězstvím každého z nás. Mimochodem, podobně „strmý“ sráz s hájovím v pozadí existoval i u nás a stejně jako jednomu z hlavních hrdinů seriálu se i našemu hrdinovi, tehdy pětadvacetiletému Jardovi, podařil husarský kousek s překocením kombajnu v bok. Jarda jako malý spolkl digitálky. Nikdy nevyšly a traduje se, že ještě několik let po pozření se z jeho útrob ozývalo oznamovací pípání. A já tomu věřím. Stejně tak nemám problém věřit kavaleristům. Všechno není jen o agitce, ta se dá jako hlavní argument použít vždy. Tohle je nevinná, občas mile pitomá, freska o životě obyčejných lidí. Hlavní je vydatná svačina, dostatek náhradních dílů, pivo, slivovice, rum a umění mariáše. Tehdy i teď. (07.07.2011)

"A KRUCI! TADY NĚKDO HRAJE FOTBAL S PRIBIŇÁKAMA!" Agitka neagitka, Dietl to měl prostě v paži a i když se můžem pošklebovat řešeným pseudoproblémům, tak premisa o nezkušeným inťošovi, na jehož bedra je naražená tíha velení bandě kombajnérskejch mazáků a handrkování se s ješitnejma lokálníma papalášema, je super, každej díl má svůj poctivej konflikt, všechno se ve finále pěkně zúročí a celou dobu to má kvalitního záporáka. Navíc to jistí kvalitní herci na čele s Menšíkem a ty Moučkovy soudruhy ředitele fakt žeru. A ty hlášky! "TO JE ALE PĚKNEJ VEČER, CO? TAKOVÝ VLAHO..." (02.11.2012)

Čo môže byť krajšie ako spoznávať šíre lány vlasti milenej z kabíny kombajnu? Kolektív pracovníkov brigády STS Nepomuk v rámci hesla "work & travel" putujúc z južného Slovenska na južnú Moravu a odtiaľ do južných Čiech zisťuje, že "všude chleba o dvou kůrkách", akurát niekde vám ho viac omastia a niekde vám namiesto neho dajú Pacholíka a ešte sa tvária urazene, keď vám nešmakuje. Partia drsných chlapov pod vedením nepriebojného dosadenca Kubánka si o svojom brigadírovi myslí svoje, no on sa postupne zázračne povahovo mení, mužnie a asertívnie, že im nezostáva, než ho v novej podobe akceptovať, až na večného rebela Straku. Viac v komentároch k jednotlivým epizódam. O seriáli som dlho nemal potuchy, za socíku ma minul, dostal som sa k nemu skoro 35 rokov po jeho vzniku a bol som očarený. Námetom, scenárom, hereckým obsadením, chceným aj nechceným humorom. Pre mňa osobne patrí k tomu najlepšiemu z normalizačnej seriálovej tvorby a po treťom kompletnom zhliadnutí v priebehu dekády nemôžem dať menej ako plný počet. (06.07.2023)