Smrtící nenávist 2

Jednička mě moc nebavila, ale měla aspoň náznak příběhu. Tady se střídavě různé postavy pohybují v několika dějových liniích po různých prostředí, scény absolutně nenavazují a lekačka střídá lekačku, aniž by se člověk byť jen jednou leknul. Celé mi to připadalo jako špatný vtip, protože jsem od začátku do konce nechápal "vo co go" a mám pocit, že to netušili ani tvůrci. (02.02.2008)

Zklamání. První díl vynikal opravdu děsivou atmosférou, zajímavým příběhem a nápaditými lekačkami. Nenávist 2 nemá vůbec nic. Atmosféru se nepodaří navodit, jelikož když už se začínáte bát, režisér to pokazí primitivní lekačkou. Ve filmu se nic nevysvětlilo, děj se vůbec nikam neposunul. Některé scény jsou až nestydatě podobné jedničce (koupelna, postel v hotelu, závěr v domě) a vzhledem k tomu, že i dvojku natočil T. Shimizu mě fascinuje, jak si klidně vykrádá sám sebe. Ale opakovaný vtip není vtipem a to se týká i Smrtící Nenávisti. (05.04.2007)

Mrazilo mě skoro celou stopáž - tihle bubáci na mě holt fungují. O příběh jde až v poslední řadě, ostatně finální rozuzlení ukáže, že rozdělení filmu do několika časových rovin bylo tentokrát bezúčelné. Vedle toho je tu hromada klišé (hlavní hrdinka je sestrou titulní postavy prvního dílu, pochroumané rodinné vztahy), takže stejně jako v případě první části celek zachraňuje pouze audiovizuální stránka. Tvůrci slušně pracují s atmosférou, lekačky jsou většinou i přes svou předvídatelnost dostatečně intenzivní a našlo by se i několik vcelku zajímavých nápadů (zmizení Miyuki v hotelovém pokoji - podpásová variace na podpásovou scénu z prvního dílu). 5/10 (20.11.2011)

Dobře si vybavuji, jak jsem první Nenávist považoval za slušně odvedený thriller, u druhého dílu ale musím (jak to tak už bývá) podotknout, že originalita udělala pěkně nebezpečný sešup do očekávané rutiny!! Tvůrci sice na první pohled zajímavě přeskakují v ději, ale závěr filmu nám stejně poodhalí, že to nějaký zásadní smysl postrádalo. Navíc už mi znatelně chyběl ten silný motiv "Američan izolovaný v odlidštěném Japonsku". Zvukaři každopádně odvedli nadstandardní práci, i hudba Christophera Younga není jen disharmonií několika nepříjemných zvuků. Výsledkem je příjemných 50% a určitě uznání toho, že tahle série má (například oproti Saw) alespoň nějakou atmosféru!! (14.03.2007)

Od prvního dílu je znát kvalitativní pád, ale pro mě je druhá Nenávist stále duchařský nadprůměr. Lekačky už nefungují zdaleka všechny, duchové působí hrůzostrašně taky jen někdy, pocit strachu z prvního dílu se zde vyskytuje až v druhé polovině. Opět sledujeme několik dějových linií (3), které se spojí až na konci, přičemž jeden ze spojů je dokonce překvapivý. Hodnocení: něco mezi 50-60% (30.11.2007)