Striking Vipers (S05E01)

„Tak už mě ku**a polib, chlape!“ Pro začátek 5. sezóny ne zase tolik těžké drama, i když námět má originální a neotřelý. Dal by se popsat rčením „kamarád, taky rád“. Aneb když dochází k podvádění s kamarádem stejného pohlaví, který se ovšem vydává za neexistující ženskou postavu. Bizár? Ani ne. Kdo je zvyklý na extrémní ohýbání mysli, jaké má Black Mirror normálně ve zvyku, si trochu oddychne. Já si teda nemohu neodpustit poznámku, co je to kurňa za bojovku, ve které lze i... no, provádět úplně jiné věci v rozporu s tím pro jakou cílovku by měla být primárně určena? Ale dobrá, jde o systém představený v minulých sezónách, chápu zhruba princip, přijímám a díl považuju za přinejmenším fajnový. Těším se, co bude následovat v dalších! (06.06.2019)

Ta epizoda Black Mirror, o které mě baví přemýšlet, ale ne ji sledovat, což je problém. Při prostředcích a času, jaké má k dispozici tým Black Mirror, není přímo úžasné, že dokáží přijít se zajímavými nápady - zajímavé by bylo jejich zpracování. A to málokdy překoná svou primární atraktivitu. Přesto výrazné zlepšení proti čemukoliv ve čtvrté řadě. (10.06.2019)

!!Nepriame spoilery!!! Asi prvý krát som mal pri Black Mirror priblblý úsmev na tvári takmer celú epizodu. "I Fucked a Polar Bear!" Trochu som sa obával, že to skončí po bitke tradične Blackmirrorovsky tragicky, ale nie, tvorcovia sa s tým vysporiadali s nadhľadom a naozaj majstrovsky a som rád, že aj v poslednej sérií majú ešte stále relatívne originálne nápady. Čiže ak by som mal zhrnúť túto epizodu dvoma slovami: "neškodná blbostička". PS: perfektné lokácie. (15.02.2021)

Spoilery! Až nezvykle uvolněný start páté série, který si vzal na paškál jednak (již poněkolikáté) vzrůstající moc a možnosti virtuální reality a jednak si díl stihl zašpásovat i s mírnou analýzou lidské sexuality. Spojení těchto dvou věcí zasadil do příběhu o rutině partnerského vztahu, ze kterého se postupně vytratila veškerá vášeň a partneři spolu zůstávají pouze ze zvyku a z jakési setrvačnosti, a tak není divu, že oba hledají nějaký způsob úniku z této životní šedi. Řešením může být vyrazit do terénu a sbalit v baru nějakou kočičku obstojného zevnějšku a hmatatelného pulsu a nebo také třeba klátit po večerech ve virtuální realitě dlouholetého kamaráda hrajícího za lehce oděnou Japonku. Tento díl tak otevírá aktuální a velice ožehavé genderové téma. Vyvstanulo nám několik zajímavých otázek. Po letmém pohledu na tento díl se může zdát, že je docela prázdný, stereotypní a celkově o hovně. Moje geniální mysl si naštěstí povšimla velice propracovaného psychologického divadla pod povrchem. (10.06.2019)

Technologie i námět jsou stejné jako v předchozích dílech, změnil se akorát úhel pohledu. Playtest upozorňoval na odtržení od reality, USS Callister se zaměřil na psychologii hráče, no a Striking Vipers zkoumá vliv videoherní virtuální reality na partnerské vztahy. Zpracování i průběh děje nijak nepřekvapí, navíc má zápletka velkou logickou díru - v reálu by sex ve virtuální bojovce byl asi vypnutý, ne? I dnes přece např. v Mortal Kombatu sex není dostupný. Největší síla tkví v předložených otázkách: Je to nevěra? Je to ekvivalent pornografie? Existuje něco jako "virtuální sexualita"? Atd... (03.01.2020)