Černé zrcadlo

Občas možná chtělo mít někoho do party, kdo by svým pohledem pohlídal stopáž a dohlédl na rozpracování zajímavého námětu. Celkově ale velká spokojenost. Chápání reality se posouvá, máme informace hned, jak si usmyslíme. Každá z černohumorných sérií nabídla několik zajímavých dílů a pokaždé lehce píchla do vymožeností našeho moderního světa. Když z každé série vyberu jednu, tak nejprve CELÁ TVÁ MINULOST: Úderné, smutné. Paměťový implantát, který umí přehrát veškeré vzpomínky, nadělá v jednom manželství pořádnou paseku. Přesvědčí se o tom nervózní mladý právník a jeho lži „skrývající“ manželka. Ze druhé série pak WHITE CHRISTMAS: Poněkud roztáhlý příběh s několika emocionálními vrcholy a rafinovanými zvraty. A hlavně tři náměty, které měly dostat samostatnou epizodu. Přesto to do sebe hezky zapadne. Ze třetí série je toho víc, nicméně PÁD STŘEMHLAV: Útok na růžovou, útok na sluníčkové úsměvy. Bryce Dallas Howard najde kvalitní publikum na svatbě. Obzvlášť, když družičkovskou řeč přednese právě ona. Jenže to úplně nedopadne. Ze čtvrté potěší mimo jiné DJ NA ODSTŘEL: Kolik jim systém vyměřil? Kdy se ohlásí doba zániku? Budou to tři roky nebo jen pár hodin? Času dostali pramálo, ale oba cítili, že to tam prostě je. Pouto, které chtě nechtě omezují okolní zákony. Pátá série STRIKING VIPERS: Anthony Mackie má doma Nicole Beharie, což je samo o sobě výhra. Má slušnou práci a evidentně mu toho moc nechybí. Ovšem vyzkoušet se musí vše, a zatímco face to face se s letitým kamarádem příliš nevídá, po síti jim to jde náramně. Obzvlášť když se na trhu objevila jedna intenzivní novinka. A konečně ze šesté série LOCH HENRY: Sledujeme mladý pár, který navštíví jeho rodné skotské městečko s cílem natočit v něm studentský dokument. Nakonec ale změní námět, což bude fatální chyba. Holt najít staré rodinné videokazety může přinést děsivé tajemství... Nepředvídatelné, slušně zahrané a s fajn atmosférou zapadlého britského zapadákova. (06.10.2020)

Značne nevyrovnaná séria filmových poviedok, kde sa v hodnotení jednotlivých sérií i dielov míňam so všeobecnou kritikou. Ako tie významne horšie mi prídu všeobecne adorované prvé 2 série. Dôvodom je najmä tá až smrteľná vážnosť, s ktorou sú nakrútené, pričom zo všetkého najviac mi to pripomínalo sci-fi z 50tych rokov, ktoré sa dnes pozerajú okrem iného aj kvôli ich komickej serióznosti. Pritom o Black Mirror sa hovorí ako o satire, ale minimum častí má čo i len náznak humoru. Najlepšie časti (bez poradia): Playtest; Shut Up and Dance; San Junipero; Bandersnatch; Rachel, Jack and Ashley Too. (30.12.2022)

Black Mirror je sci-fi v podobě, v jaké ho mám nejradši: skrz zobrazení nepříliš vzdálené budoucnosti ukazuje problémy, které jsou vysoce aktuální. Stejně jako každý díl zobrazuje jiný příběh a jiné postavy, tak i sociální kritika má v každé epizodě jiný rozměr: někdy se autor zaměřuje na pomstychtivost, jindy jde o nespokojenost společnosti se současnými politickými elitami, která může vést k sympatizaci s kýmkoliv, kdo není politicky koretní, a která nabízí srovnání s nedávným zvolením Donalda Trumpa. Vzhledem k tomu, že jednotlivé díly nejsou provázany společnou příběhovou kostrou, si také u Black Mirror každý najde jinou epizodu, která ho zaujme. A tak zatímco internet oslavuje především Fifteen Million Merits, The Entire History of You a White Christmas, mě mnohem více dostaly The National Anthem, White Bear a hlavně Shut Up and Dance. (04.01.2017)

"Basically the world we live in." Nastavování satirických nelichotivých zrcadel; západní společnosti, nám, vám, všem... A to skrze (zatím) triptych povídek, kde co povídka to unikát, který se nebojí být originální, kontroverzní, znepokojivý i do morku kostí trefný, nikdy však ani náznakem lacině mravokárný či doslovný. Tady se jen naznačuje, nechává to pracovat vaši mysl a představivost, ale dopad je právě o to silnější. Vždy bez výjimky výtečně napsáno, zahráno i natočeno. Navíc to díky rozpočtu vypadá k světu a není třeba si tak hrát na to, že ta papundeklová studiová kulisa je nejmodernější dotyková stěna. (05.01.2012)

Nemůžu si pomoct, ale přes veškerou propagovanou snahu o kritiku moderní společnosti, závislé na FB, Twitteru, chytrých telefonech a dalších udělátkách, mi to celé přišlo povchní, a co víc, často i politicky korektní - jako by se tvůrci báli skutečně zatnout sekeru do živého. Vylezl z toho polovičatý kýč, kde některé myšlenky jsou zajímavé a nosné (ačkoliv jen odrážejí a vykrádají spekulativní články z technologických časopisů - viz využití FB i po smrti dotyčného), ale většina jich je jen nadhozených, nedotažených a podivně pokroucených, kde se současný vývoj a jistá forma realita nerespektuje. Být ty povídky jen trochu na hraně reality a možného budoucího, kdy by se ta hranice stírala, byla nejasná, a o to víc matoucí a zneklidňující, pak by ten seriál měl svou výpovědní hodnotu. Takto ne, takto v podstatě popírá sám sebe využitím toho, co sám kritizuje. (19.05.2015)