Stopy zločinu: Alibi jako řemen

Opět jedna neznámá, drahocenného času jsem tedy nelitoval. Docela solidní socialistická kriminálka, místy hodně upovídaná, ale to by až zas tak nevadilo..Rozhodně ale měla docela zajímavý děj a celkem slušné herecké výkony ve všech rolích. Bartoška s Navrátilem se do hl. rolí vyšetřovatelů jednoduše hodili a skvěle se jako tým doplňovali. Bartoška šel spíše do hloubky člověka, naopak Navrátil, to byl spíš typický stbák s psychologickým i trošku psychickým nátlakem...Ten konec v bytě u doktorky, to bylo ale něco, že.-)? Takovým rychlým zásahem se mohla tehdy pyšnit jedině naše bejvalá Státní bezpečnost:-) (10.02.2009)

Občas je na tom znát scenáristická a režijní bezradnost, kdy sami herci netuší, co říkat a co dělat ("Pojď sem. Tak ne, pojď jinam."), ale příběh samotný má hlavu a patu, slušnou atmosféru a za Brno 80. let, včetně těch plácků, dnes už zastavěných moderními prosklenými kostkami, a činžovních domů, musím dát hvězdu nahoru. (08.12.2021)

Seriál Stopy zločinu je takový "Malý pitaval z brněnského města". Místo Prahy se zločiny odehrávají v Brně a sympatičtí vyšetřovatelé Bartoška, Hašek a Navrátil případy řeší se vší vervou. V tomto příběhu jsou na stopě zlodějovi klenotů a zároveň i vrahovi v jedné osobě. Zejména svérázný a drsný poručík Borecký v roli Oldy Navrátila se s nikým moc nemaže :). Škoda jen špatně namluvených postsynchronů, kdy hlasy všude znějí jako z nějaké místnosti. Potěšila rolička mého prastrýce Václava Kyzlinka, který si zahrál kádrováka Paloučka. (15.08.2020)

Běžná dobová detektivka. Poctiví vyšetřovatelé, nehorázní gauneři, a dobře spolupracující uvědomělí občané. Tu a tam to jakoby zadrhne, aby se ukázalo, že vše nejde tak hladce, ale jinak je směr k hledání pachatelů jistý. A tak zločinci jdou za mříže, policie v klidu dořeší případ, a divák by měl být spokojený, že žije ve společnosti, kde je tolik správných občanů na všech možných postech. Pro diváky z Brna je zajímavé nakouknout do dobové kulisy města. (27.06.2013)

Průměrná detektivka, kterých v osmdesátých letech vznikla celá řada. Překvapí nanejvýš prostředí Brna z vrcholu socialismu, což je zajímavé pro člověka, který místa natáčení zná. Napínavost děje by mělo podtrhovat třísknutí do kláves klavíru, které je brzy otravné a i pro průměrného diváka není potřeba. Každopádně, děj napínavý není a závěrečná akce budí přinejmenším rozpaky. Zhlédnout se ale rozhodně v klidu dá, herci jsou sympatičtí. (05.12.2011)