Klik - život na dálkové ovládání

Příběh jako na houpačce - nezajímavé až trapné momenty střídají skutečně vtipné a v závěru dokonce nefalšovaně dojímavé pasáže, na které vždy rád zavzpomínám. A vzpomenu si na ně ještě radši, když v nich figurovali tradičně charismatický Walken nebo Kate Beckinsale v krátkých kalhotkách (což je pořád asi nejhezčí představitelný výjev v historii Hollywoodu). Škoda rozporuplné první půlky, která řadu motivů jen tupě nakusuje a zahlcuje zbytečnými minutovými gagy, a hloupého násilného happyendu - s tímhle námětem i obsazením bylo zaděláno na bezezbytku chytrý a inspirativní snímek, nikoli na občas vtipnou a snaživě hlubokou pohádku, která si nakonec sama podkope nohy. 65% (12.05.2018)

Překvapivě rozmáchlá komedie. Poté co Sandler sežene ovladač na všechno a cokoliv ho štve začne přetáčet, přístroj se přepne na autopilot a on tak ztratí kontrolu nad svým životem. Ačkoliv Sandlera vůbec nemusím, tady mi ani moc nevadil. A humor postavený na psím šukání a prdění Hasselhoffovi do ksichtu je chvílema vážně povedený. Poté se příběh přesune do sentimentální fáze, kdy život hlavnímu hrdinovi propadá mezi prsty, což je možná nejlepší část filmu. Překvapivě povedený snímek. (30.12.2007)

Butterfly Effect s dálkovým ovladačem.. Ze začátku jsem se těšil z maličkostí, jako třeba, že je Hasselhoff střízlivý (kdyby ne, tak natáčení scény prdění do ksichtu, pokud by to vzal Sandler opravdu profesionálně, mohlo skončit ošklivými popáleninami), či že Schneiderův "šejk štěk" neobsahoval kroucení bradavek a zařezávání spodků, až jsem se dopracoval do poslední třetiny, která překvapila twistem na vážnější, řekl bych až dramatickou, rovinu. Všem asi bylo jasné, že krizovým vývojem poučený Sandler se ve finále vrhne s kladivem a hřebíky v ruce na stromový domek svých dětí, přesto ten lehce moralizující závěr o určení si životních priorit potěšil a možná i mnohé inspiroval k zvolnění životního tempa, kde možnost využití tlačítka REWIND jaksi neexistuje. (14.12.2010)

Cival to v podstatě řekl za mne. První půlka je tradiční sandlerovská komika, obalená tentokrát hrátkami s časem, šílenou parukou Christophera Walkena a trochou sci-fi. Potom však začne příběh lomcovat krize středního věku a scenáristé na sebe sami prásknou, že psali Božského Bruce (onen komplex všemocnosti a jeho úskalí... kolikrát jste to viděli?)... ve druhé polovině děj znatelně zpomalí, gagy ustoupí do pozadí a je na Sandlerovi, aby uhrál depresi, poučení a všechno odtáhnul do slzopudného konce. Neříkám, že se to tomu holomkovi nepovedlo, ale musel při tom zalepit spoustu děr a stejně můj jazyk nezbavil hořké pachuti, která se dostaví, pokud se nad filmem pozastavíte jako nad celkem. Ty dvě půlky k sobě vlastně moc nepasují, jako by každá patřila jinam... divné, leč většinou zábavné a díky Kate Beckinsale občas i povinně koukatelné. :) (10.08.2006)

První dvě třetiny filmu, které se nesou v "komediálním" duchu, to je fakticky bída. Skoro jsem měl chuť to nedokoukat. Kupodivu se film v poslední třetině zvedne z bahna podprůměru a stane se tím alespoň částečně stravitelným.... Ovšem vzhledem k tomu pocitu naprosté beznaděje nad tím, co považují tvůrci amerických komedií za vtipné, musím celkové hodnocení zpřísnit - 50%. (01.10.2006)