Pidihajzlík

Bratrům Wayansovým už asi přišlo vydávání se za sexy blondýny málo hardcore, takže teď se jeden z nich infitruje mezi nic netušící (!!!!!!!!!!!!) černošský pár coby opuštěné nemluvně. Hahaha. Cítíte v tom ten komediální potenciál? Ne? Přesně tak, žádný tam není. To znamená, že je třeba předvést nějaký ten fekální humor, aby se fanoušci těchhle hovadin měli vůbec čemu zasmát. Já dávám sice odpad, ale myslím, že i zírání do odpadkového koše by bylo méně nechutné a více zábavné. (02.02.2008)

Bublající zažívací a vylučovací trakt? Ano! Zásahy genitálií všemožnými předměty? Ano! Americký fotbal s údery do genitálií? Ano! Lascivní obsese ňadry? Ano! Zastrkávání předmětů denní potřeby do análního otvoru? Ano! Rob Schneider? Jistěže ano! Bratři Wayansové zatím točili o ženách, o dětech a k zdárnému završení trilogie jim tak nyní už jen chybí vzít si na paškál vetché starce. Takový domov důchodců totiž může být další nádhernou živnou půdou pro všechny ty ricinovým olejem vyvolané vylučování, rány do scvrklých stařeckých mužství a Roba v roli gerontofilní rehabilitační sestry.. (19.01.2010)

Big things come in small packages. Pidihajzlík ma jednu zásadní chybu, snaží se připomínat animované grotesky ztvárněním postav a i fyzickými gagy, bohužel je hraný a jediná skutečně funkční scéna v celém filmu je hra stínů s boucháním po hlavě. Jinak je poslední počin bratrů Waynsových neuvěřitelný, ve způsobu podání poselství retardovaný a hlavně ostudně předvídatelný, urážející psychiku zdravého jedince a pohrávající si s jeho fyzickou zdatností při "loskošných" fekálních vtípcích (pokakání, teploměr, kojení). Marlon Wayns jakožto titulní pidihajzlík se sice ksichtí, seč může, bohužel jeho pitvoření mi přišlo nesnesitelné a vzhledem k špatnému klíčování a kontrastu pozadí při užití digitálních triků i trapné a křečovité. Těch 7 nominací na Maliny je zcela oprávněných, nízké hodnocení nedávám proto, že se jedná o jednodušší komedii určenou pro černošské publikum (je spousta jiných, nejen černošských, u kterých jsem se bavil náramně, viz filmy bratrů Farelyových), ale protože je Pidihajzlík utrpení srovnatelné s Date Movie, jenom méně urážející. Jednou jsem se pousmál. Ale pokud máte chuť na Modrý blesk říznutý Agentem v sukni... (10.02.2007)

„Hovoril si, že to bol Afroameričan.“ – „Ale mokakaramelovej farby!“ V určitom smere môže byť vtipné, ako maličkého štyridsiatnika pokladajú za dieťa a počas večerného uspávania sa snaží docieliť, aby mu jeho samozvaná adoptívna mama urobila orál. A na drsných komédiách bratoch Wayansovcoch (SCARY MOVIE 1 - 2, NIEKTO TO RÁD BLOND) oceňujem, čo na nich ostatní nenávidia (hrubozrnné gagy). Na strane druhej, prestávky medzi drsnými vtipmi (plných sexu, rasizmu a hlúpych policajtov: „Ako vyzeral ten zločinec, pani?“ – „Bol to černoch.“ – „Samozrejme. Že sa pýtam. A veľmi čierny?“ – „Stredne.“) sú príliš dlhé, Wayansovci navyše tieto prestávky vypĺňajú SERIÓZNYMI pasážami, kedy majú postavy „cítiť a meniť sa“, čo vôbec nefunguje. Zostala séria uchádzajúcich vtipov v čele s teplomerom, šoférkou, Dinosaurom Rexom (Rob Schneider) a Chazzom Palminterim. (01.03.2010)

Tohle je vážně sračka jak se patří, ale opět v podání Wayansovic rodinky jde o další nezapomenutelnou podívanou. Taky bych chtěl ten matroš, pod kterým vymýšlejí ty šílené scénáře. Každopádně během natáčení s nimi musí být zákonitě velká prdel. Marlon coby liliputí hajzlík v dětských hadříkách byl prostě super. Zvláště pak ty jeho zvrácené choutky, všelijaké legrácky a nedej bože když ho někdo nasral. Jasně, je to kokotina, ale pořád se u toho člověk alespoň zasměje – musíte mít však rádi jejich druh humoru. Ten totiž nesedne každému. (10.05.2018)