O Jerusalem
O Jerusalem
Režie:
Elie ChouraquiScénář:
Didier Le PêcheurKamera:
Giovanni Fiore ColtellacciHudba:
Stephen EndelmanHrají:
JJ Feild, Saïd Taghmaoui, Patrick Bruel, Ian Holm, Tovah Feldshuh, Mel Raido, Tom Conti, Daniel Lundh, Cécile Cassel, Jamie Harding, Liron Levo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Historické drama Boj o Jeruzalém nás přivádí do roku 1948, kdy vzniká stát Izrael. Z betonové džungle New Yorku přicházejí do pouštního ráje Svaté země dva mladí američtí přátelé – jeden je Arab, druhý Žid. Oba jsou okolnostmi donuceni bojovat se zbraní v ruce za své sny. Když jsou boje o Jeruzalém v plném proudu, musí se všichni zúčastnění (Židé, Arabové a Britové) vyrovnat s otázkami terorismu, politiky, kuráže a pocitu odcizení. Velkofilm Boj o Jeruzalém popisuje historický základ konfliktu mezi Araby a Židy, který přetrvává až do dnešních dní. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Nikdy jsem neviděl žádný dokument ani film na podobné téma. To byl také jeden z důvodů, proč mě Boj o Jeruzalém tak zaujal. Líbilo se mi, jak se v něm mísí zajímavé scény, kdy žid a muslim se přestěhují do Ameriky, tam se skamarádí a pak se musí vrátit do Izraele aby bránili své rodiny a svoje náboženství. Boj v Jeruzalémě byl prakticky naprosto bezdůvodný, jako boje bývají. Vypadalo ale, že se film snaží natočit nestraně a tak přihazují pozitivní a negativní stránky oboum stranám. Je prostě vidět, že to natočili Američani, Židé ani Muslimové by to nestranně natočit snad ani nedokázali. Možná by mě zajímalo, jestli jsou schopní tenhle film vůbec respektovat. Ta nenávist je tam tak silná, že si to nedokážu představit. A když tak koukám, že ani jeden herec z Izraele nepochází, tak bych se ani nedivil. Každopádně tomu filmu schopnej věřit jsem. Ke konci to sice vypadalo dost nevěrohodně, ale konečný dovětek tomu dal onu podstatu, o které vím z vyprávění i já. Podle mě rozhodně dobře natočeno. S produkcí od Hallmarku bych to určitě nesrovnával, jak to tady jiní dělají. To je ale věc každýho. Pokud Vás dané téma tohodle filmu zajímá, určitě se Vám bude líbit. .Teď jen otázka, jestli je vše tak jak má, ale budu věřit tomu že je. ()
║Rozpočet $24miliónov║Tržby USA $234,480║Tržby Celosvetovo $2,724,303║ ()
Snímek mapuje první Izraelsko - Palestinskou válku, tzv. válku o nezávislost. I když zde nejsou herci zvučných jmen a celé je to trochu cítit omezeným rozpočtem film mne svým zpracováním solidně zaujal a věrně se držel historické linie. Nesmyslnost celého konfliktu je zdůrazněna dvěma hlavními hrdiny, kteří se vrací do Palestiny z USA kde se náhodně seznámili těsně po skončení druhé světové války. Nyní opouští USA hájit nezávislost své země. Jeden je Žid a druhý Arab. Poté co Britové opustí Palestinu a je radou OSN vyhlášen Židovský stát (později Israel), ocitnou se rázem tito muži každý na jiném konci bojiště proti sobě. Upřímně řečeno vždy jsem fandil Izraeli v jeho boji za svobodu. A obdivuji generaci, která si prošla hrůzami druhé světové války a přežila holocaust, aby pak v Palestině pár let po válce znovu bojovala se zbraní v ruce proti svému novému zničení.... I já mám pocit, že snímek lehce straní Izraeli, ale nijak zásadně mně to nevadí. Obdivuji poctivou výpravu, kdy si filmaři dali práci s nasazením dobových zbraní a především vojenské techniky. Takovou sbírku jsem leckde neviděl ve slavnějších válečných filmech, tady bych to rozhodně nečekal. Je zde možno vidět polopásy M3A hlaftracky, jeepy, nákladní Chevrolety a štábní Dodge a dokonce Bren Carrier MKII! Od příběhu nečekejte žádný Hollywood, i když tam pár zajímavých scén také najdete. Příběh doprovází příjemný soundtrack a vše je povětšinou točeno v malebných koutech Jeruzaléma či přilehlých lokací. Ve filmu je několik přestřelek, nečekejte však žádné masivní bojové scény! Kdo si však chce udělat představu o co vlastně dodnes v tom Jeruzalémě jde a proč se stále mlátí Palestinci s Židy, měl by jej shlédnot. U mně je , to na solidní tři hvězdičky, tentokrát modré, šesticípé na bíllém poli. * * * ()
Vcelku dnes už známá fakta o vzniku židovského státu, která jsou sdělována vymyšleným příběhem. Právě onen příběh je největší (alespoň, jak to vidím já) slabinou filmu. Scénárista a režisér se jej snaží kroutit místy až nepřirozeným způsobem a vtěsnávat jej do svého záměru vypovědět, jak ten židovský stát vlastně vznikal a jaké problémy ho stíhaly. Hlavní děj se tak podivně propadá do druhého plánu a celek působí značně křečovitě. ()
Úplně nestranný film to není, Židé jsou ti hodní, kteří si přišli vzít zemi, kterou jim jiné země věnovali s drobným opomenutím, že v té zemi už pár stovek let bydlí někdo jiný. Tvůrcům však nelze upřít snahu o nalezení smíru mezi znesvářenými stranami. Technické provedení připomíná televizní produkci osmdesátých let, špatná barevná korekce, odfláknutá práce kameramana i zvukaře. Škoda, protože scénář měl určitě na víc. ()
Příjemně natočený film, který oslový každého kdo se zajímá o vznik Israele. Pokud budete chtít vědět více, doporučuji knihu "Ó Jerusaleme" která popisuje stejné historické události, je o dost podrobnější a moc dobře se čte. Za mě 75% ()
Myslím, že za svojí neuvěřitelnou statečnost a obětavost si Židé svůj státeček zaslouží. Zasloužíme si ho i my? ()
Celkem působivý a hlavně důvěryhodný pohled na události, keré předcházely vzniku státu Izrael a stejně tak i na počáteční fáze První izraelsko-arabské války. Škoda nižšího rozpočtu, který by dovolil pojmout boje o Jeruzalém trošku obšírněji. I tak se ale jedná o nadprůměr a především oceňuji, že se do této tématiky konečně někdo pustil. Pokud nepočítám Exodus, nenašel jsem na tohle, bezpochyby stále aktuální téma, vůbec nic. 80% ()
Veľmi ma tento film prekvapil, čo týka námetu a mal zaujímavé roviny v sebe. Páčila sa mi hlavne psychologická rovina. Začiatok a úvodné boje mali niečo do seba aj keď som sa nezbavil pocitu, že je to skôr taký televízny film, historický pohľad ma zaujal, ale nebolo tam všetko, čo by som od toho čakal. Toto je ťažká téma a hlavne ten priebeh bojov je ťažké ukázať, aby z toho nemal divák guláš a vyznal sa v tom, najmä tomu treba prispôsobiť aktivity postáv, ale 60% dávam. Možno trocha viac pútavosti by to chcelo. ()
Tento veľkofilm popisuje historický základ konfliktu medzi Arabmi a Židmi, ktorý pretrváva po dnes. Boj o Jeruzalem bol praktický bezdôvodný, film sa pokúša o nestranný pohľad a mapuje prvú Izraelsko-Palestínsku vojnu, tzv. vojnu o nezávislosť. Obdivujem generáciu, ktorá si prešla hrôzami 2. svetovej vojny, prežila holokaust aby potom v Palestíne niekoľko rokov po vojne znova bojovali zo zbraňou v ruke proti svojmu novému zničeniu. O vzniku Židovského štátu hovorí vynikajúci film Exodus. ()
Nieje to nijak bravúrny film, nie sú to nejak bravúrny herci. Boj o Jeruzalem však zobrazuje večný konflikt medzi arabmi a židmi. Film sa pokúša o nestranný pohľad, i keď je v ňom badať jemné naklonenie na židovskú stranu (Keďže ide o americký film, a iba kvôli Američanom v tej oblasti židia ešte vôbec sú). Námet je síce dobrý, ale realizácia je absolútne nedotiahnutá. Elie Chouraqui nedokázal vytĺcť z potenciálu ani štvrtinu. Škoda času to však nieje. ()
Jeruzalém, svaté město. K lepšímu pochopeni dané problematiky je tenhle film absolutně skvělý. Věčný boj mezi Židy a muslimy na pozadí přátelství muslima Saída a Žida Bobbyho, kteří se vrátili z Ameriky do centra dění v roce 1948 ,kdy vznikal Izrael. Pro ateisty možná nepochopitelný problém, pro lidi vychované ve víře věc zcela zásadní. Zasloužené čtyři hvězdy. ()
V podstate vymyslený - trochu "klišé" príbeh pár priateľov a kamarátov, rôzneho pôvodu a vierovyznania. osadený do historických udalostí druhej polovice 40-tych rokov, kedy vznikal izraelský štát. Film je aj o tom ako sa zachovala taka veľmoc ako boli Briti . ktorí v tom období mali Palestínu pod správou a ako to tam spoločne s ostatným svetom pokakali. Na filme oceňujem dobové dokumentárne snímky, dokresľujúce význam udalostí tých rokov. ()
Jako nástin historického pozadí a rekonstrukce prvních kroků státu Izrael je to neocenitelné. Dnes už si jen těžko představit v jakých podmínkách ta země vznikla, kolik chyb a přehmatů velmoci učinily a vytvořily gordický uzel, který dodnes nikdo nerozetnul. Vtipné je, že většina hrdinů těchto bojů (a to i ti extrémisti) se nakonec dostala do pozdějších izraelských vládních kabinetů. Překvapila mne snaha o pochopení obou stran konfliktu, čekal bych spíš sionistický postoj. Přínosné...80% ()
Jak se dva Newyorčani setkali na jiném kontinentu a málem se tam zabili. A nemysleme si, že Británie nemá máslo na hlavě ... BONUS na DVD SSE = trailer :(!!!! ()
Dobrý válečný film, moc jsem to ve škole nesledoval, trochu tomu přilepšuji, Válečné snímky mě prostě neberou, ale koho ano, bude spokojen. Za mě třeba 50%. ()
Konflikt medzi arabmi a židmi bol a stále pretrváva.....Jerusalem bolo mesto a základný kameň viery v ktorú obe skupiny verili.....Izrael je štát, ktorý bol stvorený na základoch týchto bojov.....arabi vs židia.......boj......a v pozadí hľadanie cesty o zmierenie v podobe pár individualít a nadobudnutí podstaty tohoto mesta Mesta MIERU...... ()
Bylo by urážkou říct, že se ve filmu nic neděje, ale o nic nepříjdete, když si ho dáte do okna a dál pracujete s nečím na ploše. Přípomíná Hallmark produkci. ()
parádní herecké výkony jak Žida tak i Araba. Nejspíše ojedinělé téma, dost dobře zpracované. Dost jsem si to užil. Shalom ()
Překvapivě dobrý film, který nutí diváka k zamyšlení a zaslouží si být oceněn i jako jeden z mála počinů na toto téma. Zároveň mne ovšem nedokázal přesvědčit, že vytvoření Židovského státu, nebo při nejmenším jeho vytvoření tímto způsobem, nebyla chyba. Z historického hlediska byla oblast Syropalestiny vždy místem bojů a tavicím kotlem mnoha kultur. Izraelité sami nejprve krvavě znovu dobyli Kenaʽán na původním obyvatelstvu (alespoň dle líčení Starého zákona), pak byli odvlečeni do zajetí, vrátili se, byli okupováni cizí velmocí, načež nakonec skončili rozprchlí v diasporách po celém světě a na někdejším území Izraele žily po staletí jiné národy (pravda ve středověku s přežívající židovskou komunitou zejména ve svatých městech, ale koncem války stále tvořili jen cca 30 %). Po druhé světové válce v generaci přeživších pochopitelně ještě zesílila touha po vlastním státu a rezoluce OSN, pro niž kromě Československa hlasovaly též některé velmoci zatížené patrně černým svědomí kvůli holocaustu a další státy s vlastními zájmy, jim jej velkoryse dala; vždyť konec konců nikdo neukrajoval ze svého. Odpor okolních arabských států ani fakt, že pro Palestince to znamená rozdělení jejich země a násilnou ztrátu území, na němž žili po mnoho generací, se přitom jaksi nevzal do úvahy. Desítky let pak Palestinci čekali na vlastní stát, potomci mnoha vystěhovalců dosud žijí v uprchlických táborech, zatímco Izrael okupuje svou bariérou části palestinského území a podporuje na něm rozšiřování židovských osad. Tato křivda a zásadní nespravedlnost společně s řadou dalších faktorů je pak semeništěm pro různé islamistické radikály, kteří využívají situaci ve svůj prospěch a vychovávají z mladé frustrované generace sebevražedné teroristy a vrahy. Kolotoč násilí tak nadále pokračuje a nevlastní bratři (dle Bible Židé i Arabové jako synové Abraháma) se zabíjejí navzájem. Oko za oko, smrt za smrt. A jako vždy trpí jen nevinní civilisté na obou stranách. Zároveň je pochopitelná (alespoň ve filmu je to cítit) touha Židů moci konečně aktivně bojovat sami za sebe, po staletí pogromů a poté, co jen pár let předtím umírali po miliónech díky děsivé nacistické ideologii a mašinerii. Pochopitelná je ve snímku i jejich neochota čekat. Ačkoli ve filmu získávají chvílemi (jen chvílemi) o trošku více pozitivních bodů Židé, tak je nicméně zjevné, že se snímek snaží o vyrovnanost pohledu a neprezentovat žádnou stranu jako čistě pozitivní, nebo naopak negativní, což nelze než ocenit. Prostřednictvím Saʽída zobrazuje i Araby v lepším světle, než je na ně obvykle nahlíženo, a naopak prostřednictvím židovských vrahů masakrujících nevinné obyvatelstvo arabské vesnice rovněž negativní stránku Židů. Stejně tak zobrazuje statečnost mnoha Židů včetně odhodlání i obyčejných civilistů a prostřednictvím nejen Bobbyho i dobré srdce mnoha z nich. Fanatismus a nenávist jsou totiž přítomné v obou táborech, nejen v tomto filmu, stejnou měrou, jako jsou na obou stranách dobří a spravedliví lidé. Pokud tedy v tomto snímku někdo působí opravdu negativně, pak jsou to rozhodující velmoci a zejména Britové, kteří jsou tu vylíčeni, ovšem do jisté míry oprávněně, v opravdu nezáviděníhodném světle. Ostatně kdo ví, jaké partikulární zájmy i dnes hrají roli, a jakým státům světa, nejen samotného předovýchodního regionu, neustálé rozdmýchávání zdejšího konfliktu ve skutečnosti hraje do karet. Snímek zároveň pranýřuje velmi silně a citlivě nesmyslnost války jako takové a nutno říci, že tak činí bez nějakého násilného ždímání emocí diváka či jakéhokoli patosu, což je u amerického filmu překvapivé. Navzdory tomu, že film má takřka dokumentární charakter (byť možná není zcela prost nějakých těch chyb, ale to ať posoudí historici, specialisté na tuto problematiku), takže by bylo možné (a snad i vhodné vzhledem k aktuálnosti, malému povědomí o tématu a především celkovému vyznění snímku) promítat jej v rámci výuky na školách, má zároveň dostatečně nosnou a uvěřitelnou osobní linku v podobě příběhu o skutečném přátelství amerického Žida Bobbyho a Palestince Saʽída i osudu jejich rodin a přátel. Zvláště první z nich se stává do značné míry neplánovaným účastníkem bojů, načež již není cesty zpět, jen bojovat a zabít, nebo být zabit. Oba přátelé jsou rázem nuceni stát proti sobě ve zcela absurdním boji, a oba následně zbytečně ztrácí své milované. Konec, ač se nejedná o happyend, je takřka dojemný. Snímek není na válečný film ani nikterak brutální či sadistický, navíc vše je podáno naprosto uvěřitelným způsobem, což lze říci i o hereckých výkonech prakticky všech zúčastněných. Potěší i občasné použití hebrejštiny (které jsem nerozuměla) a arabštiny (které jsem částečně rozuměla), nejen angličtiny. Závěrečná pointa ukazuje jediný možný směr, kudy je nutné se vydat, a sice skrze smíření a vzájemné odpuštění si jednotlivců, neboť mír nikdy nelze dosáhnout zbraněmi. Násilí plodí jen další násilí, bolest jen další bolest, řešením je pouze láska, která nakonec jako jediná síla na světě dokáže překlenout úplně vše. () (méně) (více)