DOA: Na život a na smrt

Naprosto nudná záležitost, nulový příběh, souboje jakžtakž, ale divně sestříhané, hlavní roli hrají kilometry pomocných lan a jiná bezpečnostní zařízení. Postavy směšné, plastické a úplně nereálné. Z bojovníků mě nezaujal nikdo, snad jen do očí bijící tupost Basse(Kevin Nash). Tohle se opravdu nepovedlo a tak si stále moc přeju, aby na scénu konečně dorazila arénovka Tekken, aby to Eddy Gordo trochu roztancoval a aby Marduk poslal jednou ranou Dead or Alive na věčnost... (19.11.2006)

Klasický příklad filmu, kdy je forma důležitější než obsah, nejde tady o žádné moudrosti, hledání pravdy a podobný hovadiny, scénář slouží jenom k tomu, aby si postavy mohli dát co nejvíc do čuně. Konečně Eric Roberts, po dlouhé době hraje v něčem, co lze označit jako film, jen škoda, že je ho tam tak málo, hlavní buchty jsou dobře vybraný, nevypadají zle, sice mám rád prsatější baby, ale co naplat, přece jenom by jim to překáželo, i když taková Halina Pawlowská coby jedna z hrdinek, by taky měla co do sebe. Fakt paráda. (25.04.2007)

Navybírejte krásné dívky (nejlépe umělé bárbíny xD), oblečte je do přiléhavých oblečků, naučte je rozdávat rány jako na běžícím páse a ještě to okořeňte songem od Paula Oakenfolda - Switch On, tohle se musí líbít:) Exibice dokonalých ženských křivek a jejich pohybů, takový novodobý ženský Mortal Kombat. (09.01.2008)

špatná vykrádačka filmů na motivy plošinovek a klanu létajících dýk nemohla prostě skončit dobře... úsměvný začátek mě celkem mile překvapil, ale nadšení brzy opadlo... navíc vznášející se a všude-kolem-sebe-kopající slečinky, otřepaný "příběh" a de facto parodie na sama sebe znemožňují lepší konečné hodnocení než 40%. (29.04.2009)

Svižná, leč bizarní kravinka s jednotvárnou akcí bez kapky krve.. A to od tvůrce Van Dammeovské klasiky Karate Tiger 1: Neustupuj, nevzdávej se nebo nedávných Kurýrů. Celé je to ještě pestřejší a uhlazenější než Charlieho andílci, aneb kterak kamera detailně sjíždí ženské křivky, nicméně kolena to nikomu nerozklepe!! Scénář nadobro zničí víc mozkových buněk než dobře ubalený joint, skutečně to celé vypadá, jakoby si dva osmiletí školáci hráli na písku a sesmolili jakýs takýs příběh o bojovém turnaji, kam se zvou jen ti nejlepší (tedy nejlépe vypadající). Takže mraky vnadných slečen, choreografie odkoukaná od šikovnějších kolegů, válení v písku a vyumělkované turnajové mlátičky, které snad nikdy nevystoupí ze své naivní stylizace. Nebrat pranic vážně, nicméně i bez Bolo Yeunga to na *** vystačí!! (01.11.2008)