Nepřemožitelný

Nejsem zastáncem "amerických hrdiných filmů", kdy až vše americké přetéká horem dolem. Co mě ale zaujalo bylo zajímavé použití barev, stínů a detailů. Tento film je jeden obrovský patos, který si hodně pohrává se zpomaleným záběry. Mark Wahlberg pro mě byla dobrá volba - za mě se na tyto role hodí a má štěstí, že je takto stavěn a ty role mu prostě věříte. Za mě je ten film podprůměr. (20.08.2017)

Walt Disney se naangažoval do neuvěřitelného příběhu ze života amerického fotbalu. Do toho se nasral nařezanej Mark Wahlberg a překrásná Elizabeth Banks a spolu pak vytvořili naprosto průměrně příjemný film, který neurazí, nenadchne a příjemně vyplní nic neříkající čas, jinak strávený spánkem nebo čímkoliv jiným, co by postrádalo jakýkoliv jiný smysl, než žádný. (10.12.2014)

Přijatelně vybudovaná pohádka ze sportovního prostředí, která si projde všemi zásadními momenty, které od podobných filmů čekáte (a vlastně s nimi dopředu počítáte). Tím spíš, jde-li o produkci od Disneyho. Naštěstí se to tu moc nepřehání s patosem, takže na závěr může být člověk upřímně dojatý a nestydět se za to. Wahlbergovi role sedla a i když byl skutečný Vince Papale daleko větší hrana, podle rozhovorů byl se ztvárněním sebe sama velmi spokojený. 80% (12.01.2009)

Vince Papale si zasloužil zdokumentovat jeho neuvěřitelný příběh. Na jazyk se vkrádá myšlenka. ´´Zvládl to Ericson Core kvalitně a s úctou?´´ Já říkám, že ANO. Film nepřemožitelný je krásný film odehrávající se v ne příliš příjemné době. Mark Wahlberg hraje věrohodně, akorát teda ta jeho výška je nic moc v porovnáním se skutečným Vincem. Ale to bych jako chybu neviděl. Mě osobně nejvíc vadilo, jak ze začátku Papaleho nesnášeli. Podle mě prostě nejde hrát s mančaftem, kde mě neberou vážně. To bylo nějaký divný. Prostě tady by se muselo ještě hodně zabrat na různých prvcích, abych mohl dát 5 hvězdiček. (09.08.2009)

Nevím proč, ale po celou dobu co jsem film sledoval jsem musel myslet na naše prvoligové fotbalisty. Na ty všechny přeplacené hráče na který chodí fans jednotivých klubů, aby viděli vítězství toho svého, aby viděli tu nádhéru, které dělá z fotbalu jednu z nejkrásnějších kolektivních her na světě. Fanoušci jsou ochotni zaplatit nemalou částku za vstupné i když kolikrát vydělávají sotva 10% toho co hráči v "jejich" klubu. A co pak vidí ?? Nezájem, neochotu diváka pobavit, nechuť po vítězství a lenost. Pak taky vidí drahý auta před stadionem, alkoholový románky a hraní si na hvězdy. Nemám nic proti tomu aby fotbalista dostal třeba miliardu a ferrari k tomu, ale ať umí svou prací své fanoušky pobavit, ať jim umí dát emoce, ať jim umí dát zážitek, pokud to neumí, ať se nesere do profi fotbalu. Myslím si, že tenhle příběh je svou myšlenkou zajímavý a kdyby trenér AC SPARTY PRAHA, ale i dalších našich týmů vyhlásil tréninkový kemp pro pravý sportovce z řad fanoušků, mnohým fotbalovým primadonám by se asi strachy sevřela prdel, že přijdou místo. Ne každej je totiž skutečný fotbalista. Ne každý je totiž John Terry, Pavel Nedvěd, Petr Čech, Ronaldinho nebo Fernando Torres. (09.09.2008)