Pán času

Nejdřív jsem tento britský seriál dlouho přehlížela, vůbec jsem nevěděla co si pod ním mám představit, něco o nějakém chlápkovi co lítá vesmírem či co. Ale mám hodně ráda talk show Craiga Fergusona a ten o něm každou chvilku mluvil, tak jsem si řekla,že to omrknu, abych byla v obraze. No, musím říct, že to byla láska na první pohled. Z toho chlápka se vyklubala naprosto úžasná postava a já si zamilovala nejen jeho, ale i jeho společnici Rose, její matku, Mickiho, kapitána Jacka a taky TARDIS a sonický šroubovák. Když přišel první Dalek, tak mi prvních pět minut přišel trochu legrační, ale skončilo to tak, že z toho byl jeden z nejlepších dílů první série. To se mi na seriálu líbí nejvíc, že tam sice jsou plechoví roboti, tu více či méně dobře udělané triky, ale nakonec stejně to nejlepší jsou postavy a vztahy mezi nimi. Některé díly byly scénáristicky trochu slabší, ale ono jen dívat se na Doctora je velmi příjemné. Je to velký nadšenec s mnoha nápady, plný energie, velmi zábavný, občas tak trochu šašek. Ale přijde nějaká vážná situace a najednou se ukáže jeho další stránka přes 900 let starého zkušeného a trochu vším tím děním unaveného Pána času, který vládne obrovskou autoritou. Musím říci, že Eccleston to hrál parádně a já se velmi obávala, že s jeho výměnou půjde seriál kvalitou dolů. Ale opak byl pravdou. Davida Tennanta jsem si samozřejmě zamilovala a ted' je můj oblíbený Doctor. A epizody byly čím dál lepší. Pak přišel konec druhé série a s odchodem Rose jeden z nejdojemnějších dílů vůbec. Nahradila ji trochu chladnější Martha a po ní zas přišla velmi svérázná Donna. No a pak několik vánočních speciálů a odchod mého Doctora. Matt Smith je zas trochu jiný, ale po pár dílech jsem si na něj zvykla a rozhodně mě baví, což se dá říci i o jeho dvou nových společnících. Od páté série to vzal celé scénáristicky do rukou Steven Moffat a koncepce seriálu se trochu změnila, díly jsou více provázané a také si to více pohrává s časovými paradoxy, což je jedna z věcí co mě na seriálu baví. A také to, že když máte stroj času, nikdy nevíte, kde (nebo spíše kdy) skončíte příště a jaká dobrodružství zažijete, takže se z toho nestane stereotyp. Takže pokud jste jako já dlouho seriál přehlíželi a máte rádi zábavu, dobrodružství, humor, ale i vypjaté dramatické situace a chcete třeba potkat Agátu Christie, Shakespeara nebo se podívat na konec vesmíru, zkuste Doctora Who, možná budete velmi příjemně překvapeni. (23.12.2012)

První řada - 80%.......Druhá řada- 95%.......Třetí řada- 93%.......Čtvrtá řada- 100%.......Pátá řada- 100%.......Šestá řada- 200%.......Sedmá řada- 100%.......Osmá řada- 70% (26.11.2011)

kvělá ukázka britského televizního scénáristického umu. První série je takový pomalejší rozjezd, ale počínaje druhou je to fakt maso. Je těžko uvěřitelné jak dobře může takováto ujetá kombinace retro-sci-fi prvků, humoru a dramatu tak perfektně fungovat. Obzvlášťě díly s Daleky, nebo s kyberlidmi (mimochodem ve své věrnosti vizuálnímu stylu 60. let. téměř směšně vypadajících ) jsou taková nálož, že jsem v rámci televizních sci-fi seriálů nic tak dobrého neviděl. Když ještě přidám živelný herecký projev Davida Tennanta, není co řešit. Po čtyřech sériích konstatuji, že je to nejlepší seriál vážnějšího typu, který jsem kdy viděl. Divák až žasne kolik děje a zvratů se vejde do 45 minutové stopáže. Scénáristé Russel T. Davies i Steve Moffat jsou podle mě géniové, protože díky nim snad jako jediný seriál co znám neupadá, ale rozkvétá i v 7. sérii. Každá série je ukončená brilantě, že při poslední epizodě snad ani nedýchám, mám husí kůži a ještě několil dní se z toho vzpamatovávám. Tenhle sériál není jen nejlepším současným seriálem, on je totiž úplně jiná liga. Honocení: 1. série: 75%, 2.série: 85%, 3. 100%, 4.série: 100% , 5. série: 100%, 6.série: 100%, 7.série: 100%. 8. série: 80%, 9. série 100%. (17.12.2012)

Takový podivný patvar, který by chtěl být hrozně moc věcí najednou, ale ani jedna mu nejde, tak za prvé se snaží být do určité míry věrný svému prastarému (bráno z televizního hlediska) původu a zároveň být co nejvíc kůlovitým a prostě mu to nejde, výsledek působí jako zpářenina mezi Hvězdnou bránou (a to těmi horšími díly), Xenou (těmi zábavnějšími díly) a de facto jakýmkoliv scifi o cestování časem první poloviny minulého století. Obrovské zneužívání deus ex machina prostředků, ne zrovna dobré kulisy (další z důsledků bídného propojení nového a starého)... Navíc ani ti doktoři se nějak zvlášť nepředvádí (většina scénářem, někteří herecky). Epizodická blbinka na zahnání odpoledne? OK. Scifi kult nedozírných kvalit? To fakt ne. Howgh. (08.02.2014)

Skvělý seriál. A jsem rád, že jsem se k němu po x letech poslouchání žvatlání svých přátel o tom, jestli je jedenáctka lepší než desítka a podobně, dokopal a následně se mi podařilo pro Doktora zapálit i mou drahou sestru. Neměl jsem tucha, do čeho jdu, takže z počátku samozřejmě panovalo spíše rozčarování až zklamání z papundeklové úrovně první série a z toho, jestli je to vůbec míněno vážně. Podobně konsternizující bylo i první setkání s Dalekem; opravdu má být tahle přerostlá solnička se záchodovým zvonem a šlehačem Doktorův arcinepřítel? Po čase jsem se samozřejmě na Doktorovu vlnu naladil a nyní po devíti sériích na něj nedám dopustit. Nechce se mi tu zabíhat do přílišných detailů, jinak bych toho popsal stohy, ale jak mám jak jedenáctku, tak dvanáctku rád, tak po scénáristické / příběhové stránce to šlo od páté série dolů, kdy jsem část příběhů musel odepisovat jako timey-wimey (možná po více shlédnutích by mi to všechno smysl dávalo), většina celosériových uberpříběhů mne nebavila. Scénář zatím dvou sérií dvanáctky byl už z mého pohledu hodně slabý, tento dojem ještě zhoršovala pro mne osobně nejhorší a nejotravnější companion Clara. Budu se koukat dál, to jo, na to mne Doktor příliš pohltil. A budu zvědav, kdo se ujme po odchodu Moffata desáté série a co s ní provede... 90% (1.-4. série - 100%, 5.-6. série - 90%, 7.-9. série - 80%) (28.08.2016)