Nenapravitelný

Viktorovo okouzlování Charlotte vlastní strojenou pompézností, střídané útokem na její útlocit, jemuž kurátorka neodolá, ač brzy prokoukne jeho falešnost. Ze všech těch skvělých Belmondovských komedií tahle disponuje nejbrilantnějšími di(mono)logy, jejichž kvalitě přispívá i (ano, místy až hlubokomyslný) patosák Kamil. Výběrová francouzská poezie pro Vaší bránici. Bohužel poslední třetina je z úplně jiného filmu. Jakmile se příběh začne soustředit na ústřední zápletku s triptichem, to kouzelné pábitelské tlachání přejde v průměrnou situační taškařici. 80% (04.01.2008)

VIDĚNO PO DLOUHÉ DOBĚ ZNOVU Po dvou letech od velkolepého vícevrstvého Muže z Acapulca se  duo  Phillipe de Broca+ Jean Paul Belmondo vrací s tentokrát komornější prostší hříčkou o nenapravitelném vykutáleném podvodníčkovi, kterého zarazí  až láska. Jean-Paul Belmondo zde ale dle  svého očekávání  mohl naplnit svou lásku ke převlekům (kdyby tušil, co ho čeká o pár let později v Bezva fintě) a stejně jako ve starším Sympatickém darebovi skvěle rozvinout svoje obratné žonglování se slovy a profesionální mystifikování. Jednotlivými podvodnickými situacemi  Belmondo bruslí samozřejmě naprosto, lehounce, důvtipné a jeho slovní kolotoč je prostě radost sledovat. Ačkoliv mám ve starých komediích celkem rád loupežné zápletky , tak tady s jejím příchodem (a vlastně vůbec prvním příchodem nějaké regulérní  zápletky)  se tato velká podvodnická jízda trošičku  zastavila, ale ještě přinesla  například vynikajcí pasáž se spojením krádeže a romantického večera, která vedle restaurační  scény s knírkem patří asi k nejzapomatovatelnějším momentům celého filmu. Jo, jak už to tak u Belmondo bývá, tak jde celkově o  lehkou, šarmartní  podívanou se zdařilým, jak slovním, tak vizuálním humorem i trochou romantiky, takže šarmartní to je i bez výraznějšího hudebního podkresu i režie. Ale  stejně jako ve spřízněném Sympatickém darebovi to má slabší druhou polovinu než první a pár hlušších míst.  S původních pěti hvězd nakonec po zralé jedno vteřinové úvaze měním hodnocení na pěkné čtyři. Ale opět jsem se pěkně pobavil, o tom žádná. A každý ze tří Belmondových hlavních dabérů na něj perfektně seděl...zde Miroslav Moravec, který sice na Třísku a mladého Krampola (!) úplně nemá, ale i tak je skvělej. Známku na telefon...tady si ji beru, neobtěžujte se, díky  (11.12.2021)

I ve čtyřiceti má Belmondo jiskřivé oči dvanáctiletého rošťáka. I zabalený v prostěradle nebo převlečený za děvku strčí se svou elegancí do kapsy všechny gentlemany v obleku. Tomuhle člověku uvěříte opravdu cokoli a navíc je to jeden z mála herců, který dokáže rozesmát a zahřát u srdce jen tím, že se sám směje. Chcete-li na chvíli zapomenout na všechny problémy a ještě se dobře pobavit, asi neexistuje lepší film než Nenapravitelný. (17.06.2008)

Typická bláznivá komedie ve stylu, jaké točil Pierre Richarde či Louis de Funès. Zde si hlavní roli střihl Jean-Paul Belmondo, kterému ani takový žánr nebyl cizí. Dějství je bláznivé v takovém tempu, že stačí chvíle nepozornosti a divák ztratí veškerý přehled o tom, co se vlastně právě děje. Belmondo tu má pusu doslova jako kulomet a jeho ztřeštěnost společně s energií je snad nekonečná. Jedná se v podstatě o takovou zvukovou grotesku s cílem pobavit za každou cenu, což se po celou stopáž jistojistě daří. (16.03.2017)

Pavlika natáhli klíčkem, po první klapce ho vypustili a jestli se mu neudělalo blbě, točí se dodnes. Takovou energii nedokáže vyvinout ani náhradník při oslavě gólu, kterým po půl minutě pobytu na hřišti rozhodne prodloužení finále mistrovství světa. Jestli si letos k Vánocům něco přeju, tak hlavně to, aby bylo víc takových Nenapravitelných. (24.12.2015)