Anna a vlci

Jeden z nejpůsobivějších snímků Carlose Saury a zároveň vynikající herecký výkon Geraldine Chaplin. Výchozí situace i pochmurný závěr evokují o dekádu starší "Deník komorné" Luise Buňuela". PS: Vydání tohoto titulu v Levných knihách je bezesporu záslužný počin, méně už provedení obalu, který stačí otočit a vyústění celého dramatu je tu shrnuto několika fotografiemi v celé své pochmurné kráse. Není divu, že je potom někdo z diváků zklamán odhadnutelností konce příběhu (viz Achabův komentář). Chcete-li se nechat překvapit, nedívejte se na rub obálky. (01.08.2007)

Vzhľadom na ultra vyhranené povahové rysy tých troch bratov, ich symbolika vztiahnutá na spoločnosť a štát bola viac-menej jasná. No predsa len to chcelo aj nejaký záživnejší príbeh k tomu, iba trilkovanie cvrčkov, všadeprítomný piesok a horúčava na výborný film nestačia, aj keď atmosféru to dokázalo navodiť pomerne slušnú. Väčšina ľudí tu píše o šokujúcom závere, no ten sa podľa môjho názoru na základe jednania tých troch pánov dal čakať už veľmi dlho, takže žiaden šok. Vlastne by mi to ani inak nedalo žiaden zmysel. Lepší priemer. 65/100 (14.12.2018)

Byť dílčí akordy alegorie, dostupné patrně jen hodně poučeným španělským pamětníkům, vybledly, zážitek, který Saura nabízí, přetrvává. Jednu ze svých nejlepších úloh tu získala a beze zbytku využívá Geraldine Chaplinová. Za zdánlivým nadhledem a noblesou aristokracie se skrývá krutost jejích někdejších předků a nesporná zločinnost zakladatelů těchto často samozvaných elit. Psychologická důslednost v pojetí klíčových postav, se kterou Saura rovněž pracuje, jen dotahuje a zvýrazňuje výsledný dojem. Dojem, který je i racionálním poznáním. Že totiž totalita zleva je nepředstavitelná bez totality zprava. A naopak. (16.08.2010)

Prvý film, ktorý som videl od slávneho Carlosa Sauru, ma trochu zaskočil, pretože som naň nebol pripravený. A tak mi chvíľu trvalo, než som ho začal vnímať v rovine symbolov a nie ako príbeh. Potom už to bol zaujímavý film s logickým a napriek tomu ohurujúcim záverom. Nedokážem však celkom prijať, že celý film je predohrou k záverečným 2 - 3 minútam. V každom prípade išlo o nadpriemerný zážitok, ktorý chvíľami vo mne evokoval atmosféru kníh Gabriela Garciu Marquéza. (03.02.2011)

Napisem to takto : Mylujem europsku kinematografiu a toto bol moj prvy Carlos Saura /videl som to este na Gympli/. Bez znalosti zakladnych rysov a problematiky rezimu Francisca Franca y Bahamonde /4. december 1892 - 20. november 1975/ sa divakovi neoplati pustat sa do pozerania filmu. Osobne sa v problematike vyznam, a tak som si film krasne uzil. A podla mna jeden z najlepsich Saurovych filmov. 100 % (06.12.2014)