Anna a vlci

Myslím si, že väčšina španielských a mexických povojnových filmov - hlavne tých čo sa snažili rozprávať o veciach, bez toho aby o nich doslovne rozprávali, sú až priveľmi mimo mňa, hlavne vďaka určitej politickej angažovanosti a tiež používaniu metafory pre objasnenie svojich názorov. Ono pravdou asi je, že je to dôležitá vec, keď sa jedná o autorský film, zaujať nejaký postoj a v tomto prípade by som Saurovi len krivdil. Príbeh totiž nie je zlý a názor sa dotýka len čisto môjho subjektívneho postoja. Chaplinová je rozhodne veľmi zaujímavá - jedná sa pre mňa o prvý film, kde som ju mal možnosť vidieť a celkovo aj miesto do ktorého je príbeh zasadený je po všetkých stránkach veľmi inteligentne zobrazený. Poukazuje to na izolovanosť v ktorej sa dokážu živit na ľudskej hlúposti všetky veľké spoločenské neduhy ako je sexuálna posadnutosť, politická angažovanosť až snaha o vlastný totalitný režim a v neposlednom rade duchovenstvo a náboženstvo. Príbeh odkrýva zákerné machinácie vo vnútri malého spoločenstva a podáva len malé návody k tomu aby sme mohli prísť ku koncu skôr ako hlavná hrdinka. Ten je mimochodom - výborne spravený a skvelo podporuje myšlienku filmu ak teda pristúpime na danú metaforu. Pre mňa ale vec, ktorú si už nikdy nepozriem. (14.05.2013)

Ti tři chlapi pro mě představovali všechno co nesnáším, vojáčky milující sílu, uniformovanost a rozkazování, fanatickou víru, lež, pokrytectví a hlavně neskutečnou, ale neskutečnou zbabělost tvořící jeden mindrák za druhým. Během poslední scény jsem se neudržel a řval na ně, Vy zmrdi zasraný. Fakt se mě to dost líbilo a hlavně díky drsnějšímu konci mě to i slušně dostalo. Nechci však končit takhle negativně a tak se ještě vyjádřím k herečce Geraldine Chaplin. Nedokážu pochopit, že člověk, který vypadá jak bráška Adolfa Hitlera / Charlie Chaplin / může mít za dceru jednu z nejkrásnějších hereček světa. Na scénu, ve které Geraldina jede v kratších tmavších šatičkách na kole a skrz její nádherné dlouhé vlající vlasy prosvítají paprsky slunce nikdy nezapomenu, aby jo, když jsem se právě v ten po moment až po uši zamiloval do Geraldine. (29.12.2008)

Snímek je alegorií na diktátorskou vládu generála Franca. Je ale velmi složité číst mezi řádky, protože zpráva, která se v nich ukrývá, už poněkud vybledla. Pro nynější mladou generaci je to více než obtížné, protože si sedmdesátá léta minulého století nepamatuje a v současnosti se o nich už nemluví. Španělsko je teď jinou zemí a ten, kdo informace vyloženě nevyhledává, asi těžko pochopí, o čem film „Anna a vlci“ je. Ale i bez jakékoli znalosti jde o zajímavou podívanou. Je ale škoda, aby film ztratil svůj význam, proto je lepší si před zhlédnutím filmu nastudovat co nejvíce, protože jinak utrpení Anny vyzní naprázdno a budete mít pocit, že se díváte pouze na to, jak to chodí „u blbých na dvorku“. (09.03.2010)

Prvý film, ktorý som videl od slávneho Carlosa Sauru, ma trochu zaskočil, pretože som naň nebol pripravený. A tak mi chvíľu trvalo, než som ho začal vnímať v rovine symbolov a nie ako príbeh. Potom už to bol zaujímavý film s logickým a napriek tomu ohurujúcim záverom. Nedokážem však celkom prijať, že celý film je predohrou k záverečným 2 - 3 minútam. V každom prípade išlo o nadpriemerný zážitok, ktorý chvíľami vo mne evokoval atmosféru kníh Gabriela Garciu Marquéza. (03.02.2011)

Můj první Saura (konečně). A obávám se, že na dlouhou dobu i poslední, protože pokud je zbytek jeho filmů stejně čitelný jako tenhle, pak si s ním nebudu moc rozumět. Já si dlouho myslel, že to bude psychologický thriller, hledat v tom podobenství mě napadlo až po hodině filmu a to, co jsem z toho nakonec vyčetl, byl jen jednoduchý obrys moci a přetvářky, který buď je opravdu tak bolestně jednoduchý jak se zdá, nebo mi jen uniká spousta odkazů a symbolů na Francovu vládu, o které toho moc nevím, takže to ani nemůžu úplně pochopit. A druhá možnost mi přijde pravděpodobnější. Saura to ani neulehčuje, točí to je pro zvaně a na ostatní kašle. To mi nevadí, mám režiséry s tímto přístupem docela rád, ale nedokážu si oblíbit takového, který točí o něčem, čemu nerozumím. Je to moje chyba, ne Saurova, ale stejně to nedokážu hodnotit jinak, když je dost jasné dopředu, kam se to celé vyvrbí - a s čtením coby podobenství je to jasné hned. Takže je to celé v základu dost průhledné a nevýrazné (byť s poutavou atmosférou, aspoň do určité chvíle), ale nejspíš propracované tam, kde to nevidím. Míjí mě to a klidně budu upřímný a dám jen tři hvězdy, i když tam (snad!) je mnohem víc. Tohle nade mnou vyhrálo. 3* (04.12.2023)