Tideland
Tideland
Krajina prílivu
Režie:
Terry GilliamKamera:
Nicola PecoriniHrají:
Jodelle Ferland, Jeff Bridges, Janet McTeer, Jennifer Tilly, Brendan Fletcher, Dylan Taylor, Alden AdairVOD (1)
Obsahy(1)
Hrdinkou fantaskního příběhu je holčička Jeliza-Rose (Jodelle Ferland). Když jí zemře maminka, otec dcerku odveze z města na vesnický statek. A právě tam se začíná odehrávat směsice velikých podivností, upředená z bizarních představ a fantazií holčičky, jež své okolí přetváří ve svět kouzel. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videa (1)
Recenze (295)
Gilliamův Tideland oplývá bizarním humorem, vyšinutou groteskností a famózním výkonem malé Jodelle Ferland. Nedokážu si odpustit polopatický SPOILER: Malá holčička pravidelně připravuje svému tatínkovi dávku heráku, aby tatínek mohl "jet na prázdniny". Když jí umře maminka, sprostá a vylízaná flundra s vysmaženým mozkem, holčička se raduje, že teď může sníst všechnu její čokoládu. Pak jedou s tatínkem autobusem hodně daleko do pryč, protože tatínek chytí feťáckou stíhu. Tatínek nahlas prdí a smrdí jako prase a svádí to spolucestujícím na svou dcerušku... Přijedou do vybydleného squatu uprostřed prérie, kde na půdě řádí bojovné a nebezpečné veverky, tatínek si šlehne a umře taky. A holčička si hraje s jeho mrtvolou. Pak se mrtvola nafoukne, smrdí a vypouští konečníkem hnilobné plyny a holčička jí laje do tlusťochů a smraďochů... Ani sousedi holčičky nejsou normální, je to párek podivínských a retardovaných sourozenců... Šílená paní, která si ráda zpívá spirituály o Džýzysovi, pomůže holčičce tatínka mumifikovat (má v tom praxi). A její retardovaný bratr si s holčičkou hraje na manžele, pusinkují se a chtějí spolu mít bejby... Tyhle scény jsou už fakt za jistou hranicí, polévaly mě pocity nepříjemné trapnosti a studem jsem odvracel zrak... Bláznivý, morbidní a deviantní film. A... ehm... líbí se mi, to je snad jasné. ()
Strašně divný film, jehož nejlepší částí je asi úvodní, rocková, lehce úchylná píseň v podání Jeffa Bridgese. Kdyby role tohoto pána nesestávala ve většině případů pouze v hraní nehybné sochy, asi bych byla spokojenější, ale takhle... to byla prostě pekelně zdrogovaná nuda. A to i přesto, že malé Jodelle Ferland předvídám budoucnost s nějakým tím zlatým plešounkem. ()
Kdysi jsem nad tímhle filmem oněměla, a dodneška můj úžas z něj nic nepřepsalo. Zůstává v tom, čeho dosáhl, zcela ojedinělý. *** Nabízí až závratně živé schizofrenní vnímání, kdy na jednu stranu jakožto dospělý divák člověk neustále chápe, co se kolem dívenky odehrává za životní hrůzy, a na druhou zároveň zcela propadá kouzlu ozdravné imaginace, s níž si ta malá k sobě z reality pouští jen to, co ji nepoškodí, ale naopak jí dovolí se zdravě rozvíjet. *** Více si k tématu dovolím ocitovat ze svých korespondenčních poznámek, díky nimž jsem měla aktuálně možnost se k tomuhle skvostu vrátit v debatě, a zároveň s jeho oceněním také uštědřit políček snímku, který si to v téhle souvislosti jednoznačně zaslouží: "Já Faunův labyrint popravdě nesnáším, především protože je velice arogantně, lacině udělaný. Vykradené náměty i estetika, urážlivě spleskané dohromady, bez kvalitního vývoje příběhu, který je prostě jen postavený na banální tezi, všechno lacině naplácané na válečnou tematiku, citově vyděračské využití nevinné holčičky ohrožené sobeckým násilím, strašidelná atmosféra, kýč nejhrubšího zrna, nic hlubšího, problematičtějšího, originálního... Ostatně když se podíváme na další produkci del Torra, je to předtím i potom samý populistický blockbuster, hellboyové, hobiti, kýčařina... --- Ve stejnou dobu, resp. o rok dřív, přitom tehdy vznikl formálně na první pohled podobný, srovnání si vynucující, nicméně naprosto originální a bravurní film, s pozoruhodnou a pozoruhodně herecky vedenou dívenkou v hlavní roli a s taktéž děsivou atmosférou, v níž se nicméně ukrývá geniální příběh i poselství, nicméně také divácky silně nekomfortní film, kde si divák musí porozumění vybojovat sám se sebou, geniální film, který zcela neprávem zapadl. --- Vždyť kdo dnes zná Tideland, Krajinu přílivu, od Terryho Gilliama? A z těch, kdo ho i viděli, kdo pochopí, že nejde o žádné surreálné předivo bizarních výjevů, ale že se tím vším vypráví velice citlivý, logicky poskládaný chytrý příběh o tom, jak si ve střetu s děsivou a nezdravou okolní realitou (ta místná sociální kritika v podtónu!) jako dítě zachovat zdravé netraumatické dětství, jak správně odžít, co potřebuji a mám, zatímco dospělý divák (ten vnímavý, který si nenechá odvést pozornost) pochopí, ve světě patologické dohry jakého smutného, tragického a dokonce i romantického příběhu se holčička ocitla? --- Neuvěřitelné herectví, vedení, originalita příběhu i ztvárnění, a přitom právě - archetypálnost. Ale bez sentimentu a patosu, bez vyděračského a kýčovitého hraní na city diváka. Ne zadarmo nabízí Terry Gilliam tenhle prožitek. --- A taky že to málokdo pochopil, zatímco Faunovu labyrintu, který tomu nesahá ani po paty, všichni - kupodivu fakt všichni - skočili na lep jako hejno vos. --- A tak Terry Gilliam chudák natočil i ty kýčovité pitomosti Kletba bratří Grimmů a Imaginárium, aby vyrovnal finanční ztráty (resp. si dovolil natočit si Tideland bokem, během práce na Grimmech, kteří byli určení na výdělek, kdežto Tideland je konzumu nepoplatné osobité umění originální výpovědi, a taky kasovní propadák). Myslím, že to byla jeho rytířská forma výsměchu, protože ty dva filmy jsou přibližně stejně blbé a kýčovité jako Faunův labyrint a asi stejně tak oblíbené. --- No, ale pak si zase mohl dovolit všechno to vydělané vrazit do Muže, který zabil Dona Quijota. Naprosto chápu, proč ho ta postava fascinuje." ***Jo a dnes ještě můžu doplnit, že se nabízí velice výživné srovnání i s filmem Benedeka Fliegaufa Lily Lane. Ty dva příběhy i umělecké snímky spolu až překvapivě intenzivně komunikují. *~ () (méně) (více)
V prvom rade by ma zaujímalo, čo rodičia tej neuveriteľnej Jodelle Ferlandovej hovoria na to, že ich dcérka sa vo filme obíma a bozkáva s mŕtvolou, potom s múmiou ("Sme šťastná rodina.") a tiež s dospelým mužom ("Ty si môj miláčik.") a pri pohľade do zrkadla si s neskrývaným potešením zafandí: "Ty jedna malá kurva." Terry Gilliam totiž rozhodne nepoužil CGI verziu tej malej Meryl Streepovej. Pravdepodobne sa to nikdy nedozviem, takže k vlastnému filmu. Kdesi v úvode Jeff Bridges (pozvoľna odchádzajúc na dovolenku) povie: "Pozostatky dávnych čias, osamelé kenotafy stojace pozdĺž melancholickej krajiny prílivu." Ak vám táto veta nepripadá zaujímavá a krásna, na Tideland sa vykašlite. To isté platí pre tých, pre ktorých je synonymom fantázie Pán prsteňov a synonymom kvalitného filmu čokoľvek od Spielberga. Režisér možno mal na zreteli Alicu v krajine zázrakov a Psycho, mne však Tideland pripomína skôr Texaský masaker a Felliniho Giuliettu a duchov. Výsledok je nevšedne expresívny a zážitok z neho akosi podozrivo dôverný :-) Vzhľadom k celkom zjavnej reflexii patologicky formovanej osobnosti a protopubertálneho besnenia :-) je ten film až hrubozrnne naturalistický a veľa surrealizmu by som v ňom nehľadal. Šialené okolnosti príbehu nie sú projekciou psychiky dievčatka - jednoducho je do nich osudom vmanipulované, nedotvára ich ani nepretvára, iba chladnokrvne berie na vedomie a glosuje jej vlastným spôsobom. Keďže má osvojené mimoriadne svojrázne kultúrne vzorce a normy správania, nenormálna realita je pre ňu čosi celkom normálne, preto nečudo, že divák naozaj asociuje Alicu v krajine zázrakov. Skutočnosť, že takéto "zázraky" sú v podstate realitou, posúva žáner Krajiny prílivu dosť ďaleko od klasického fantazijného filmu. Kam presne si povedať netrúfam, film je to však po všetkých stránkach výnimočný. Je to monument. V 18. a 19. storočí britskí džentlmeni používali na označenie bizarných stavieb postavených pre potechu ducha na opticky exponovaných miestach svojich panstiev slovíčko "eyecatcher". Terry Gilliam je reinkarnáciou niektorého z nich a jeho Tideland takýmto "chytačom očí". ()
Z nekrofila pedofilem, aneb čím déle film trvá, tím méně zajímavý a více úchylný je. Ale co na tom, když je to tak krásně natočené, Ferlandovka se předvádí v plné parádě volajíce "Dakoto, třes se!" a k tomu ještě na přivítanou mává k nepoznání změněná, na čokoládu ujetá, Tillyovka. Ten film má takových drobných kladů, že i ten nejzásadnější nedostatek, a to příběh, přestává být důležitý. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (7)
- Schránka u domu nese jméno "M. Cullin", což je odkaz na autora knihy Mitche Cullina, podle níž je film natočen. (Chatterer)
- Film s malým rozpočtem si Gilliam náležitě užil. Film ovšem propadl a celosvětově utržil v kinech pouze půl milionů amerických dolarů. (Pumiiix)
- Brendan Fletcher byl obsazen do role Dickense, aniž by ho režisér Terry Gilliam někdy osobně potkal. Viděl ho pouze na videokazetě a tam mu tak učaroval, že mu nabídl roli. (Chatterer)
Reklama