Tideland
Tideland
Krajina prílivu
Režie:
Terry GilliamKamera:
Nicola PecoriniHrají:
Jodelle Ferland, Jeff Bridges, Janet McTeer, Jennifer Tilly, Brendan Fletcher, Dylan Taylor, Alden AdairVOD (1)
Obsahy(1)
Hrdinkou fantaskního příběhu je holčička Jeliza-Rose (Jodelle Ferland). Když jí zemře maminka, otec dcerku odveze z města na vesnický statek. A právě tam se začíná odehrávat směsice velikých podivností, upředená z bizarních představ a fantazií holčičky, jež své okolí přetváří ve svět kouzel. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videa (1)
Recenze (294)
Spoilery! Na jednu stranu je třeba určitě ocenit nekončící fantazii Terryho Gilliama a především fakt, že se umí dokonale odlišovat od většiny tvůrců, čímž mohou vznikat podobné velice originální náměty, které ovšem logicky nesednou každému, protože se opravdu výrazně vyhýbá současným osvědčeným stereotypům a namísto toho nám prezentuje nápady z nejtemnějších zákoutí své mysli. Tato dvouhodinová dávka deprese skutečně nesedne každému. Divák je nucen sledovat 2 hodiny malé samorostlé děvčátko, jehož oba rodiče jsou těžcí heroinisté v poslední fázi života. A tak se dítě naučí v rámci obranného mechanizmu stále více a častěji unikat do svého vnitřního světa a odolávat tak kruté realitě okolo. Po smrti obou rodičů, která nastane asi v první čtvrtině filmu, divák sleduje už jen čirou beznaděj a cítí se až do závěrečných titulků velice nepříjemně. Bohužel se ovšem současně stíhá nudit, protože snímek je opravdu velice stereotypní. K vidění je tedy spíše pouze několik šílených momentů, které vám zaručeně na dlouhou dobu uvíznou v paměti, než že by se ve vás zapsal snímek jako celek. Docela mě zaráží, že snímek s velmi intenzivním pedofilním nádechem odolal přísné cenzuře. Jodelle Ferland byla ovšem v této nesmírně obtížné roli zcela přirozená a úžasná. Gilliam ukázal, že zřejmě umí velice dobře pracovat s malými herci. Stejně tak po umělecké stránce je snímek velmi vysoko, ale to není u Gilliama zřejmě nijak překvapující. Lepší 2 hvězdy. ()
No čo povedať? Čakal som ujetinu, ale až takúto?...hm.... Tento film by sa dal hádam najlepšie charakterizovať asi nejak takto: absurdita nakopená na ešte väčšej absurdite. A v tej spleti absurdít iba zriedka na vás mrkne niečo aspoň trocha normálnejšie. Fantasy? Horor? Zabudnite. Už úvodné scénky dávajú jasný odkaz, že toto jednoducho nebude klasický film. Ide vlastne len o akýsi halucinogénny obraz a fantázie jedného veľmi ale veľmi smutného dievčatka, pričom dialógy si idú svojou vlastnou cestou pomimo, vytvárajúc tak ešte väčší chaos a zdanlivo blábolivý bordel. Napriek tomu však film nezatracujem, pretože v pozadí a medzi riadkami je cítiť mimoriadne hutnú, ťaživú a smutnú drámu s ešte smutnejšou pointou. 50/100 ()
Pokud chcete zažít něco jako velice intenzivní bad trip, pusťte si Krajinu přílivu. Je to totiž film veskrze hnusný a odpudivý a to snad v každé scéně. Opravdu se budete těšit až tahlé hrůzná fantasmagorie skončí. Jenomže by bylo nefér film jednoduše shodit, protože mám dojem, že film je přesně takový, jaký ho měl Terry Gilliam mít. Po ryze komerční (a hlavně nepovedené) Kletbě bratří Grimmů, chtěl udělat něco jako pravý opak a to se mu fakt povedlo. Navíc ze všeho toho hnusu, který z filmu číší je cítit skutečný záměr nehladit diváka po srsti, ale naopak vymáchat ho v depresi. A kdo říká že umění jen něco, co je krásné a líbivé? Důležitý je jeho efekt. A Krajina přílivu mě zasáhla obrovskou vlnou negativní, ale přeci jen nějaké, energie. Nejvíce podobný Gilliamův film je Strach a Hnus v Las Vegas, ale zde šel režisér snad ještě dál. Jak se říká hranice mezi genialitou a šílenstvím je mnohdy nepatrná a zde ji snad Gilliam překročil, ale i přesto jaké se všechno zdá zcestné v závěru film dá smysl. Nejspíš už Krajinu nikdy nebudu chtít vidět znovu, protože je to opravdu těžce stravitelná záležitost. ()
Fantazie a představy se z mého pohledu zásadně s realitou neprolínají, respektive divák je dokáže bez větších problémů odlišit narozdíl od dívky, která se jimi snaží bránit tváří tvář hrůzné skutečnosti (hojně využívané a funkčně zapojené nakloněné rámování). Možná tvůrčí záměr, mně tento přístup úplně nesedl. Nakonec ale převážila Gilliamova fantaskně-groteskní poetika a hodnotím za (velmi slabé) 4*. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (7)
- Mitch Cullin si zahrál také malou roli v autobusu. (Chatterer)
- Režisér Terry Gilliam řekl: "Je zajímavé, že Mitch Cullin, který napsal knižní předlohu, je gay. Umí skvěle psát ženy a řekl, že Jeliza-Rose je on sám. Je to o něm. Mimochodem, je jedna věc, když holčičí postavy píší ženy, ale muži to neumějí - kromě gayů. Taky mám takovou teorii o publiku: Nejvíc se Krajina přílivu líbí ženám, pak gayům, pak mužům, kteří se nebojí své ženské stránky, a pak jsou macho chlapi, kteří ji nenávidí. Nutí je přemýšlet o svých pocitech." (NIRO)
- Schránka u domu nese jméno "M. Cullin", což je odkaz na autora knihy Mitche Cullina, podle níž je film natočen. (Chatterer)
Kdysi jsem nad tímhle filmem oněměla, a dodneška můj úžas z něj nic nepřepsalo. Zůstává v tom, čeho dosáhl, zcela ojedinělý. *** Nabízí až závratně živé schizofrenní vnímání, kdy na jednu stranu jakožto dospělý divák člověk neustále chápe, co se kolem dívenky odehrává za životní hrůzy, a na druhou zároveň zcela propadá kouzlu ozdravné imaginace, s níž si ta malá k sobě z reality pouští jen to, co ji nepoškodí, ale naopak jí dovolí se zdravě rozvíjet. *** Více si k tématu dovolím ocitovat ze svých korespondenčních poznámek, díky nimž jsem měla aktuálně možnost se k tomuhle skvostu vrátit v debatě, a zároveň s jeho oceněním také uštědřit políček snímku, který si to v téhle souvislosti jednoznačně zaslouží: "Já Faunův labyrint popravdě nesnáším, především protože je velice arogantně, lacině udělaný. Vykradené náměty i estetika, urážlivě spleskané dohromady, bez kvalitního vývoje příběhu, který je prostě jen postavený na banální tezi, všechno lacině naplácané na válečnou tematiku, citově vyděračské využití nevinné holčičky ohrožené sobeckým násilím, strašidelná atmosféra, kýč nejhrubšího zrna, nic hlubšího, problematičtějšího, originálního... Ostatně když se podíváme na další produkci del Torra, je to předtím i potom samý populistický blockbuster, hellboyové, hobiti, kýčařina... --- Ve stejnou dobu, resp. o rok dřív, přitom tehdy vznikl formálně na první pohled podobný, srovnání si vynucující, nicméně naprosto originální a bravurní film, s pozoruhodnou a pozoruhodně herecky vedenou dívenkou v hlavní roli a s taktéž děsivou atmosférou, v níž se nicméně ukrývá geniální příběh i poselství, nicméně také divácky silně nekomfortní film, kde si divák musí porozumění vybojovat sám se sebou, geniální film, který zcela neprávem zapadl. --- Vždyť kdo dnes zná Tideland, Krajinu přílivu, od Terryho Gilliama? A z těch, kdo ho i viděli, kdo pochopí, že nejde o žádné surreálné předivo bizarních výjevů, ale že se tím vším vypráví velice citlivý, logicky poskládaný chytrý příběh o tom, jak si ve střetu s děsivou a nezdravou okolní realitou (ta místná sociální kritika v podtónu!) jako dítě zachovat zdravé netraumatické dětství, jak správně odžít, co potřebuji a mám, zatímco dospělý divák (ten vnímavý, který si nenechá odvést pozornost) pochopí, ve světě patologické dohry jakého smutného, tragického a dokonce i romantického příběhu se holčička ocitla? --- Neuvěřitelné herectví, vedení, originalita příběhu i ztvárnění, a přitom právě - archetypálnost. Ale bez sentimentu a patosu, bez vyděračského a kýčovitého hraní na city diváka. Ne zadarmo nabízí Terry Gilliam tenhle prožitek. --- A taky že to málokdo pochopil, zatímco Faunovu labyrintu, který tomu nesahá ani po paty, všichni - kupodivu fakt všichni - skočili na lep jako hejno vos. --- A tak Terry Gilliam chudák natočil i ty kýčovité pitomosti Kletba bratří Grimmů a Imaginárium, aby vyrovnal finanční ztráty (resp. si dovolil natočit si Tideland bokem, během práce na Grimmech, kteří byli určení na výdělek, kdežto Tideland je konzumu nepoplatné osobité umění originální výpovědi, a taky kasovní propadák). Myslím, že to byla jeho rytířská forma výsměchu, protože ty dva filmy jsou přibližně stejně blbé a kýčovité jako Faunův labyrint a asi stejně tak oblíbené. --- No, ale pak si zase mohl dovolit všechno to vydělané vrazit do Muže, který zabil Dona Quijota. Naprosto chápu, proč ho ta postava fascinuje." ***Jo a dnes ještě můžu doplnit, že se nabízí velice výživné srovnání i s filmem Benedeka Fliegaufa Lily Lane. Ty dva příběhy i umělecké snímky spolu až překvapivě intenzivně komunikují. *~ () (méně) (více)