Krajina přílivu

Magické? Určitě! Šokující? Možná pro někoho. Nechutné? Podle toho, kdo má jaká měřítka. Ale hlavně - originální tak, jak jen Terry dokáže být! Atmosféra filmu je úžasná, představitelka Jelizy-Rose také, humor je černočerný a figurky kolem hlavní hrdinky celkem zajímavé. Tak co filmu chybí k dokonalosti? Nevím - snad více nápadů, snad větší spád, snad něco úplně jiného - možná na to přijdu při druhém shlédnutí, které dozajista někdy v budoucnu uskutečním. (20.07.2006)

Psychofilm od Gilliama. Nic neobvyklého, nic převratného. Vyschízované od začátku do konce, ale rozhodně dokáže zaujmout. Jen mi na něm vadí jedna dost zásadní věc a to taková, o které mluví snad každý uživatel ve zdejších komentářích, že po takové třetině filmu film samotný upadne do neskutečného stereotypu a příběh se vlastně bude odvíjet od ničeho nikam, až nakonec se něco stane, ale to už bude konec a já začnu přemýšlet nad tím, co jsem to viděl za šílenou zběsilost. Krajina přílivu je film, na který jsem se chystal dlouhou dobu, ale také jsem po shlédnutí pochopil, že Gilliam není režisér pro moje partie. Jako mám rád originální filmy, a tenhle bezesporu originální je, ale když se do toho opřou s průměrným příběhem, a opravdu zvláštním provedení, který si užije snad zkoksovanej člověk, nebo naprosto vyhulený mozek, tak rozhodně nemám šanci užít si to podobně. Pár plusů si ale film určitě zaslouží vyvýšit, a to jsou dvě jména. Jeff Bridges a malá milá Jodelle Ferland. To je opravdu zázrak. Vždyť většinu času ve filmu táhne pouze ona. Ještě se chcete podívat na film, ve kterém 2/3 filmu uvidíte dětskou představivost zničeného života? Věřím že jo. Tohle se totiž skutečně často nevidí. (15.11.2008)

Jak říkal Gilliam na premiéře ve Varech, zkuste zapomenout všechno, co jste se zatím naučili nebo dozvěděli o světě. A jak také říkal, bude se vám to bud strašně nelíbit anebo strašně líbit. Gilliam má úžasné vidění, které je mě osobně velmi blízké. Dokáže zamíchat něžnost s dekadentnostní tak jako nikdo jiný. Forma + obsah + herci = 90% (a neměl bych opomenout naprosto úžasnou hudbu). (05.07.2006)

Nebýt přetahované stopáže, mohlo to být dobré. Gilliam servíruje svou obvyklou fantazijní vyprávěnku, místy dost morbidní, ale vycpaní mrtví lidé rozhodně nejsou to, co by mi vadilo. Problém je spíš v tom, že se všechno točí pořád dokola a vlastně se vůbec nic neděje. Dobré nápady jsou shazovány tím, že se neustále opakují. Výsledkem je pak nekončící nuda. Jodelle Ferland je ale výborná, malý ďáblík, který není otravný (jako většina filmových dětí). (12.03.2007)

Relikty beat generation, túžiace prežiť spôsobom detí prírody celý život, končia ako trosky poháňané k životu polosyntetickými opiátmi. Napriek neschopnosti rodinného života, stačia rozvinúť dcérkino fantazijné myslenie. Dievčatko ostáva osamelé v zaprášenom dome tajomstiev. Čriepky bábik a dvojica podivných susedov sú jeho jedinými spoločníkmi. Scéna vznášajúcich sa umelohmotných hlavičiek uprostred vypreparovaného ľudského tela hovorí, ako časť za celok, o výsledku - poeticky drsnom nadrealizme začiatkov nového milénia, či svojskom spôsobe, akým možno reflektovať nie príliš priateľský okolitý svet. Obrazovo prekvapivé hody s desivými prvkami obsahujú odkazy na kľúčové diela surrealizmu (Andalúzsky pes) a strachu vo filme (Psycho). Nechýba Láska naprieč vekmi: po smrti starenky sa mladíkovou láskou stane jej vnučka. Kúzlo Vševediaceho oka, získalo svoju moc dávnym uštipnutím Tisícročnou včelou. Vedomie dočasnosti snovo prežitej etapy detstva pripomenul mesačne mŕtvy povrch rozrastajúceho sa lomu v neďalekej blízkosti, neľútostne odkrajujúci zo živej krajiny predstáv. Povinnosť pre starinárov, milovníkov opustených vecí, podivností a tých, ktorí neuľpievajú na otrocky preberaných formátoch deja, či žánru. (17.02.2007)