Match Point - Hra osudu

Woody se podobně jako ve Vicky Cristině Barceloně vypořádává s konfliktem západního konzumního stylu života a vášnivé lásky, která jako by existovala mimo tento svět a byla s ním neslučitelná. Film napřed dostatečně dlouho rozehrává poměrně klasické schéma allenovské konverzačky, aby pak za zvuků operní árie přešel do adrenalinových vod thrilleru a o chvíli později olíznul i kapku mysteriózna. Z čistě morálního pohledu lze režiséra za ten závěr nenávidět, já ho ale pro filmový zážitek musím milovat. Nehledě na to, jak kouzelně podvratným způsobem pracuje i s motivem štěstí jako takovým; ne vždy, když míček po kontaktu s páskou dopadne na naši stranu dvorce, to musí znamenat naši celkovou prohru. (21.12.2009)

"Nevinní občas padnou za oběť velkým cílům." Jsem slušnej týpek a hraju tenis jako Chris, ale členem britský smetánky nikdy nebudu. Jednak jsem totiž mizernej řiťolezec, nesnáším operu a problémy obvykle neřeším vraždou. Zmetek Chris to dává a to tak dobře, že i já jsem mu fandil, aby mu to prošlo. Tímto si sám sebe přestávám vážit. Ale ono je to těžký, když hlava chce nudnou životní jistotu a péro zase sexuální dračici. Nerad, ale rozumím tomu. A vlastně mě to hodně bavilo, ale ta neustále kvičící opera mě přiváděla k šílenosti. (17.01.2022)

Opravdu hodně netradiční Woody. Dokonce bych ani neřekl, že tohle dílo režíroval on! Příběh z vyšší společnost o propletenosti vztahů a lásce vypovídá především o životním štěstím, které nám může ve chvilce změnit život. Woody to pojal opravdu netradičním způsobem, ale konec musí dostat každého a myslím, že život je opravdu hodně o štestí! Vemte si třeba maturitu, naučíte se jednu otázku z třiceti a vytahnete si jí, tomu já říkám mít sakra štěstí. Nebo se naučíte 29 ze třiceti a vytahnete si tu jedinou, kterou neumíte, to už je zase pekelná smůla:). Scarlett to velmi sluší a hraje opět excelentně. Kdo mě mile překvapil je pro mě nepříliš známý Jonathan Rhys Meyers, který hrál přesvědčivě a svým výkonem mě potěšil. Nevím jestli bych se na to podíval podruhé, ale Woody mě nejdříve šokoval, aby mě po skončení filmu mile překvapil. Určitě doporučuji...... (19.12.2008)

Skvěle napsané a zahrané konverzační drama, s vyústěním, které, jak je vidět ze zdejších ohlasů, mnohý divák nezkousne. Jenže právě rozhřešení celého příběhu, překvapivé, do jisté míry cynické, jdoucí proti zaběhnutým stereotypům (ti, pro které je Columbo, Perry Mason či jiné detektivky denním chlebem, budou asi nemile překvapeni :o) ) a pošlapávající mojí idealistickou dušičku, dodává celému vyprávění ten správný dráždivý říz. Jedinou slabinu bych viděl v postavě detektiva, který v závěrečné pětiminutovce svým projevem (to, jak se náhle zvedne z postele, či až komicky gestikuluje při vyjevení své teorie) posouvá příběh až do jakési frašky. Ale to je opravdu jen taková malá pižka na kráse celku. (24.09.2006)

Láska bez peněz, nebo peníze bez lásky? Obyčejně vyhrává láska k penězům.. Americký Londýn a v něm motivy osudu, štěstí, vášně a chamtivosti. Nepůvodní Allen nahlíží na zločiny a poklesky, jakožto prostředky boje o místo na slunci, s lehkostí, dráždivostí i nebývalou dávkou cynismu (těžko říct, co cítil amorální penista Chris po posledním „prasátku“, ale soupeři se určitě omlouvat nebude). Apropo, případ, jehož vyšetřování se chopí Spud, snad ani nemohl dopadnout jinak.. (22.05.2018)