Match Point - Hra osudu

Na čí straně bude míček ( štěstěna ) tentokrát? Woody Allen je mistrem vztahových fabulací z nichž vystavuje chytře promyšlené příběhové konstrukce. Co na tom, že se vývoj dalších událostí dá odtušit už z první půlhodiny. S postavami si hraje jako s figurkami na šachovnici nebo ještě lépe jako s loutkami na divadelním jevišti operního domu - do něhož je pasován Londýn coby pódium na němž se odehrává lidské drama. Dějství 1. - Stvoření dokonalého milostného čtyřúhelníku, z něhož dva aktéři nemají o existenci tohoto tělesa ani potuchy. Hlavním středo-bodem není ani láska nýbrž chtíč. Chris je upachtěnou a snaživou existencí, který rozehrává nebezpečnou hru. Je vynikajícím manipulátorem, sebestředným a chladnokrevným hráčem jdoucím si tvrdě za svým. Konfrontován s podobně laděnou Nolou. Jejich charaktery se dokonale doplňují, byť se Chris zapletl s Chloe a Nola s jejím bratrem Tomem. Sourozeneckou dvojicí, která si na nedostatek financí nemůže stěžovat a požitkářsky si užívají života. Intermezzo - Čtyřúhelník je během krátké chvilky přetransformován v klasičtější trojúhelník. Dějství 2. - Z věcí se začínají stávat jen mechanické úkony, ztrácejí a atraktivitě a je třeba vyměnit hračky a dodat životu nový impuls. Rozčarování z nudné šedi zazobaného života a ztráta atraktivnosti sexu jako chvilkového potěšení namísto něhož se vynořuje jen rutinní snaha o početí dítěte. To vše naštěstí vynahrazuje Tomovi Nola ale jen do doby než se i z ní stane jen pouhá vata vyplňující dlouhé chvíle. Tomovi neurotické stavy úzkosti a stísněnosti v práci, kdy nemůže dýchat jsou jen posledními hřebíčky do rakve. A řešení je přitom tak snadné. Match Point si pohrává s lidskými charaktery podobně jako snímek Closer, který je mi ale bližší. Jaký tedy natočil Woody Allen film? Pro někoho stvořil perfektní mozaiku lidských charakterů. Pro ty ostatní jen další nudnou báchorku umocněnou nepříjemným střihem, který nenechá doznít ani operní vsuvky. Jsem rád, že jsem v té první skupině. 8/10 (26.12.2008)

Nevím proč, ale tenhle film mě baví. Nikdy jsem nebyla fanynka Woodyho Allena, jeho tvorba mě míjí a není mi blízká. Možná právě proto se mi Match Point celkem zamlouvá, jelikož vybočuje z řady "normálních" Allenovských kousků. Už od začátku má nádech tragédie, což ještě umocňuje skvěle vybraná operní hudba. (Okamžitě jsem si sehnala soundtrack) Ačkoliv to nikdo z herců nezahrál špatně, ani mě nikdo z nich výrazněji nezaujal. Tím pádem nejvíc vystupuje Scarlett Johansson svou krásou, i když její hraní mi až zas tak uchvacující nepříjde. Kdo mi vyloženě pil krev byla Emily Mortimer. Závěrečná cirka půl hodinka je zajímavý zvrat a naplňuje tak hlavní myšlenku filmu a poslední záběr má sílu, všechno to můžete vidět v Meyersových očích. (01.01.2011)

„Tvrdá“ kamera a vyprávění jdoucí skrze lavinu dialogů s absencí vizuální narace zpočátku házejí diváka do vývrtky, ale zasněná romantika přejde v drama, to v thriller a morálka padá na hubu do bahna, což je vcelku neortodoxní cesta proti sluníčkovému trendu, ke kterému se sice Allen dopracuje s hodně vachrlatou vsuvkou z detektivní kanceláře, ale za ten pocit, že se Dostojevský několikrát neklidně obrátil v hrobě to pravděpodobně stálo. (22.08.2014)

Tohle není klasický Woody. Popravdě - neznat jméno režiséra předem, nemám nejmenší šanci uhodnout, kdo ten film natočil. Ale s tímto jiným filmem (Woody se v něm byť ani na sekundu nemihne, odehrává se v Londýně, tradičního sarkasmu si taky moc neužijeme) jsem přesto moc spokojená, ani chvíli jsem se přes značnou délku nenudila, poslouchala chytře napsané dialogy a sledovala zapeklitý milostný trojúhelník, jehož rozřešení jsem tušila už chvíli předem, než k němu došlo, ale několik detailů na něm mě skutečně dostalo... Navíc má výborné a pečlivě volené herecké obsazení a krásnou atmosféru současné Anglie a její smetánky, takže těším se, pane Allene, na váš další počin. (04.09.2006)

Woodyho náhradní hlava v akci. Výtečně napsané, výtečně zahrané a výtečně zrežírované. V mistrovsky rozjetém Londýnském zápase o vlastní svědomí a pohodlný život prohrává Jonathan Rhys Meyers na plné čáře, ale Woody za kamerou smečuje jako o život a nenechá diváka uhodnout, kam míček nakonec spadne. A vězte, že když spadne, je to pořádný rachot se zatraceně dlouhou ozvěnou. (90%) (28.01.2008)