Řím

Řím - centrum bohatství, kultury, moci, intrik a neřestí. Dějiny Říma z pohledu dvou vzájemně soupeřících žen - Atia (matka Oktaviana) a Servilia (matka Bruta) a dvou vojáků 13 legie Caesara - Lucius Vorenus i Titus Pullo, které osud svedl dohromady. A společně s nimi máme možnost prožít nejenom všechny důležité události, které předcházely pádu republiky. Ale i jejich soukromé bolesti, obavy, lásky, prohry, tužby ..... tak malicherné pro dějiny a tak podstatné pro ně. Seriál začíná v roce 52 p.n.l., kdy se Gaius Julius Caesar chystá k návratu do Říma z vítězného tažení v Galii. A toho se senátorská aristokracie velmi obává, bojí se jeho moci a obliby, jejich spiknutí vyústí v občanskou válku mezi Caesarem a Pompeiem. Závěrečné titulky 12 dílu ustálily moje hodnocení na 4*, jediným velkým zklamáním pro mě byla postava královny Kleopatry. Nejenom, že se nevymotala z koberce, jak bývá zvykem, ale zatím to pro mě je jednoznačně nejošklivější a nejnesympatičtější filmová Kleopatra jakou jsem kdy viděla a že jich bylo! (30.04.2006)

Můj večerníček na dobrou noc a učebnice dějepisu tak, jak ji (možná) neznáte. To je Řím. První série: Velmi chytlavě podané historické informace z období vzestupu a pádu Gaia Julia Caesara, obohacené o dobový obraz římské společnosti, jejich neduhů a hříchů (korupce, sex, násilí, ani incest není tabu), zabývající se i nižší společenskou třídou. A ony reálné, ale fiktivními životy opatřené postavičky vojáků Lucia Vorena a Tita Pulla, naprosto rozdílných přátel na život a na smrt, jsou mnohdy zajímavější, než pletichaření politických špiček. Výprava je na televizní seriál více než slušná, jen minimálně jsou cítit kulisy a studio. Druhá série: Právě jsem se probrečela ke zdárnému konci serálu a musím uznat, že zachovává vysokou kvalitu první série. V podstatě se hřeší stejně jako za Gaia Caesara, ale mladého sympaťáka Octaviána vystřídal rozmazlený nápadník Penelope, emoce se zostřily, politické i mafiánské boje přitvrdily a Vorenus a Pullo často stojí na opačných stranách. Víc než dříve vyniká Marcus Antonius a Kleopatra, Atia mě protáhla emoční horskou dráhou o pólech zbožňování a nenávist. Opravdu výborný seriál. PS: Tímto děkuju neesonovi, bez kterého bych se k Římu ještě několik let nedostala blíže, než v Dějepisu pro 1. ročník Gymnázií. (03.09.2008)

V záplavě různých HERKULŮ, GLADIÁTORŮ se jedná asi opravdu o nejzdařilejší ztvárnění klíčového období nejen římských, ale i evropských dějin (co by byla EU bez Římské říše?); od dob Gravesova JÁ, CLAUDIUS jsme svědky dalšího vrcholu v uměleckém zpodobování epoch - ne dílčích momentů, ve kterých u nás vynikl nejvíce Oldřich Daněk - antických dějin. Oproti CLAUDIOVI se tu sestupuje hluboko do antického všedního dne, mimo luxusní gulagy senátorských a zbohatlických vill, domů a paláců. Konstatovaný protiklad vznešených myšlenek a barbarských činů ve vztahu k otrokům je přirozený - lepší a výkonnější stroje tehdy prostě k dispozici nebyly. Řím v tomto někdejším tzv. civilizovaném světě dílčích planetárních enkláv (Indie, Čína, Středomoří, střední a antilská Amerika) způsob, založený na mimoekonomickém donucování pracovní síly, propracoval k absolutní dokonalosti s vrcholem vlády dynastie adoptivních císařů Antoninovců (94-192 n. l.). Zhruba 120-180 000 legionářů z cca 10-12mil. Itálie drželo pohromadě říši měřící 0,5-3,5 mil. km čtvereč. s 30-80 miliony obyvatel. Vlásečnice i tepny silnic a cest, dominanty akvaduktů, to všechno fungovalo již v sullovském i césarovském Římě pozdní aristokratické rodové republiky. Zformována byla i většina římského práva (systematicky bylo zpracováno až o šest století později za vlády byzantsko-východořímského císaře Justiniána). Správa tohoto impéria se vyznačovala úsporností, součástí vnitřních vazeb byla i multikulturnost v limitech a chápání hodotových orientací této antické civilizace. Základní črty Římské říše seriál zachycuje skvěle, nic dlužen nezůstává ani historickým postavám. Zachycení Kaisariónovy matky Kleopatry je právě tak přesné jako postižení ovzduší historicky končící staroegyptské civilizace. Je nutné vyzvednout i výpravu, která se na celkovém zdaru seriálu podílí opravdu mimořádně. Je otázkou, nakolik se podaří v druhé řadě seriálu tuto úroveň zachovat. Jisté je, že atraktivnost děje i převratnost událostí neutrpí a zajímavé bude, jak se autoři seriálu vyrovnají s osobností Caesarova adoptivního syna Oktaviána-Augusta, zakladatelské osobnosti nejen císařského římského období, ale i julijsko-klaudijské dynastie. Náznaků, že je na co se těšit, rozhodně není málo. (06.03.2008)

Po prvních třech dílech čtyři *, ale zatím si nejsem jistá, jestli Řím není "poněkud drsný" jen na efekt. Pokud si ovšem libujete v rituálním obětování zvířat, znásilňování, politických vraždách atd. atd., pak si klidně jednu hvězdu přidejte. PS: Na tomhle seriálu je mi hodně sympatické, že, jak podotkl scénárista, není o moderních lidech v tógách, ale o úplně jiné sortě lidí, mezi kterými byste asi nechtěli žít. (18.03.2006)

Tomuto seriálu předcházel obrovský reklamní hype (kdo viděl římské centuriony pochodující Prahou, ví, o čem mluvím), není divu, potřeboval jej. Hodně se v něm mluví, rozhodně více, než by člověk čekal od díla zasazeného do starověkého Říma. Ale to už jsem skutečně tak zblblí všemi těmi Gladiátory a Trójami a Ben Hury, že od historického filmu/seriálu očekáváme v prvé řadě zábavu a až poté poučení? Anebo je to zcela přirozené, ctít zásadu „zábava na prvním místě“? Pokud se Řím z řady filmů o daném období něčím vymyká (ponechme teď stranou, že je to seriál), pak snahou o maximální věrohodnost. Není přitom nudným dokumentem, ač k němu má blízko, nýbrž stále relativně zábavným počinem. Úmyslně píši „relativně“, protože pořádné drama seriálu jako celku znatelně schází. Chtělo by to více „zlidštit“ jednotlivé postavy a více se soustředit na malá lidská dramata, jakkoli by se podobný krok příčil tvůrčímu záměru. Řím by se tím sice oddálil dokumentu, ale zároveň přiblížil klasickému dramatickému seriálu. Jenže možná opravdu nemá být dalším obyčejným seriálem od „my ne televize, my HBO“. Možná má být určitou formou zábavného dějepisu, aneb co vám ve škole neřeknou. Vzhledem k explicitnosti spousty scén (velice chvalitebné) potěší předně odrostlejší diváky (tedy, ne že by nepotěšil také malé sadisty, ale ti by zrovna tohle vidět nemuseli, na edukační charakter nehledě). Oceňuji, že někdo měl odvahu se do podobného projektu pustit, Řím rozhodně nemá typické dispozice „masového“ produktu, poslouží spíše skutečným nadšencům s vřelejším vztahem k historii, jež již nebaví si o zvrhlé povaze starých Římanů pouze číst. 70% P.S.: úvodní titulky nemají chybu a dokonale vystihují povahu seriálu, který se rovněž snaží postihnout všechny aspekty oné doby Zajímavé komentáře: Faye, mm, Arccos (29.05.2007)