8 žen

Pokud chcete pochopit, co znamená to otřepané sousloví "herecký galakoncert", mrkňete se na 8 žen. Dočkáte se totiž úchvatné přehlídky šarmu, charismatu, elegance i vzrušující krásy v laškovném koktejlu, který lehce osciluje mezi divadlem (ale v tom dobrém slova smyslu, kde můžou vyniknout jednotlivé osobnosti) a filmem ze 60.let, či z pohledu žánru mezi detektivkou, komedií a mým milovaným muzikálem - hudební čísla jsou opravdu sladká. Ozon natočil vtipný a malinko nostalgický film, který s grácií postihuje ženskou výjimečnost a krásu. Brzičko na něj kouknu znova. Třeba jen kvůli tomu, že horní ret Emanuéle Beárt a vzrušujícím způsobem zakloněné držení těla Viginie Ledoyen mi už dlouho nedá spát:-) (26.02.2004)

Kdybych šel na tuhle divadelní hru do divadla, po závěrečném pádu opony bych samozřejmě tleskal. Výborné herečky sice neměly zase tak moc co hrát, ale odvedly slušný standard. O co běží bylo jasné od začátku (a už jsem něco s takovou pointou četl i viděl víckrát). Tempo mě moc neuchvátilo (pohledů na hodiny víc než dost) a ani se mi nezdálo, že by filmové zpracování něco divadelní formě přidalo. Takže hodnocení možná až moc nadhodnocuji, na druhou stranu s mým nadržováním ptákovinám by 2 hvězdičky vypadaly jako mizerný film, a to bych zas byl asi až moc nepřejícný... (16.02.2015)

Tak trošku jako 12 rozzlobených mužů, jen v ženském podání a nemůžu, než být velmi spokojený. Scénaristické obraty někdy opravdu hodné vyznamenání, skvělé herecké osmero a brilantní hříčka slovních výměn a vzájemného ovlivňování. Chvílema jsem fakt ani nevěřil, co všechno se tam děje, protože to, co slyšíte v jedné minutě, je v té drůhe vyvráceno, nebo zpochybněno jinou postavou a to velmi rázně. Ženy jsou prostě intrikářky a na tomto faktu scénarista/režisér postavil velmi strhující podívanou. PS: Po tom všem, co se tam odehrávalo, jsem v závěru snad i čekal, že jsou všechny lesby :-) (25.10.2013)

Vražedná kombinace (ne)umělce Ozona, divadelnosti a mnou nevyhledávaných, do sebe namixovaných žánrů krimi/muzikál mi před projekcí způsobila záchvat anxiety. Jenže to obsazení! Deneuve s Huppert jsou sázkou na jistotu a sledovat jejich um byla radost, Ledoyen se svými kostýmy nejlépe přizpůsobila barevné atmosféře snímku a hlavní perlou celé estrády se zcela nepochybně stala Louise v úchvatném provedení Béartové. Problém ovšem nastal s muzikálovými čísly, není horšího tanečníka než já, ovšem Deneuvové "šlapání zelí" se mi zdatně vyrovná, z Richardové vynucené homosexuální zpovědi (Ozóne, ty si nedáš pokoj!) mi bylo vyloženě šoufl, ostatní čísla byla velmi průměrná, do nadprůměru vystoupala jen živočišná Emmanuelle, jen její číslo mělo šmrnc. Co se týká scénáře, tak ten považuji za průměrný, tohle "christieovské" odhalování důkazů mi ani na papíře nic moc neříká a ve filmu to působilo strašně nahodile. Když se to hodilo, přišla některá z holek s "šokujícím odhalením" a indicií, bylo toho moc a mě to pak příliš nebaví. Závěrečnou pointu jsem neočekával, ale tušil jsem postavu, která ji bude mít na svědomí (nemohl to být nikdo jiný než ta nejméně výrazná). Jen nevím, jestli mě potěšila nebo naštvala. Vlastně mě asi ani příliš nezajímala a to je špatně. A i po tomto snímku si stojím za svým, že divadlo se na filmové plátno nehodí. Vidět holky na prkně, byl bych nadšenej, tahle...no průměr. Ale ještě se na to podívám. A s Tebou Ozone, se definitivně rozcházím. Nesedíme si. (18.04.2014)

Sympatická francouzská variace na klasické detektivky Agathy Christie, doplněná o výtečná hudební čísla jednotlivých představitelek. Jako zástupce mužského rodu jsem byl občas vystrašený, cože to ty ženský páchají, ale vcelku spokojenost. Jen dabing mi přišel nevhodný - zvlášť na ČT2. Ta francouzská atmosféra z písní mi ve zbytku filmu chyběla... (13.01.2006)