Angel-A

Řada kritických komentářů uživatelů a jejich nízké hodnocení nepochybně vychází ze zklamání, že Luc Besson nenatočil novou Nikitu nebo Leona, zkrátka a dobře čekali jiný žánr a jiný děj. Poté, co si Besson vydobyl respekt ve francouzském filmovém průmyslu svými akčními snímky, mohl si dovolit experimentovat i s jinými žánry a pokusil se vytvořit poetický romantický film o vztahu anděla a pozemského hříšníka. Potíž je v tom, že ta poetika na plátně moc nefunguje, protože chemie mezi Debbouzem a Riou Rasmussen z řady důvodů nefunguje rovněž. Angel-A po pravdě funguje přesně do okamžiku, kdy se na plátně objeví Angela, a to je pohříchu moc brzy. Ten film měl být natočený jako čistokrevná komedie, protože Jamel Debbouze má velké komediální nadání a ve filmech nebo nebo televizních šou je obsazovaný především jako bavič. Rie Rasmussen je především modelka a celebrita, která by nejspíš komediální roli utáhla, ale tuhle melodramatickou polohu by měla potíž zvládnout i zkušená herečka. Snímek se zkrátka tváří moc vážně a snaží se prodat vztah, kde je dívka o půl metru vyšší než její nápadník. Je to naivní, nedomyšlené a ve svém důsledku nefunkční. Z hlediska tvorby Luca Bessona se to dá považovat za nepodařený experiment. Celkový dojem: 40 %. (04.04.2011)

Podivná komediální romance s prvky sci-fi o padlém (sexy a blonďatém) andělovi, který zachrání život smolařského gangstera. Podivné !černobílé! vyprávění, kterým chtěl Besson možná něco říct ale bohužel nevím co. P.S. kdyby se Besson nebál gay tematiky mohl roli Rie Rasmussenové hrát Jean Reno a mohlo to být možná i lepší. (18.02.2013)

Obsahový i obrazový stereotyp. Stokrát viděný námět nepřináší vůbec nic nového a veškerá hypotetická síla dialogů zaniká v jejich nesnesitelné ukřičenosti. Jamel Debbouze byl sice skvělý v Amélii i ve druhém Asterixovi, ale už by nikdy, opravdu nikdy neměl dostávat vážné role, protože je prostě k smíchu. Navíc scénář mu příliš nepomáhá, protože jeho postava se přestane chovat jako odpudivý debil asi až deset minut po "proměně". A nevím, jestli závěr měl být dojemný nebo působivý, ale působil přesně opačně a já marně vzpomínám, kdy naposled jsem se u filmu cítil takhle trapně. Druhá hvězda za příjemný vizuál a Bessonův smysl pro detail. (09.11.2006)

U začínajúceho režiséra by sme tlieskali veľkosti rodiaceho sa talentu, jeho odvahe a drobné nedomyslenosti by pôsobili sviežo, robili by výsledné dielko ešte neopozerateľnejším. V prípade pána Bessona je to ale skôr dohárajúci talent, ktorému sa už ani nechcelo o čosi dlhšie posedieť nad scenárom a uspokojil sa s príbehom hriešne jednoduchučkým. (A možno že len ľutoval režiséra... alebo mu nedôveroval?). (01.02.2007)

Vizuálně, světelně, kompozičně si snad nedokážu představit nic vymazlenějšího! To, co předvádí chlápek za kamerou, jsou prostě kouzla. To je magie, technická mystika, opulentní pastva pro oči a světelné vyvrcholení. Příběh se nese v příjemném duchu typických „pařížských absurdit“. Besson si hraje s divákem, houpe a přátelsky lakuje… A až někam do dvou třetin filmu se mi úplně „otvíral poklop“ na temeni hlavy, jakýže to sleduju krásný, vtipný a promakaný film. Pak přišla scéna s popelníkem, kdy jsem nabyl pocitu, že autoři zařadili další rychlostí stupeň a TEĎ! TEĎ se všechno rozjede na plnej céres a já budu mít další „nejoblíbenější“ film. Inu, přeřadit chtěli… ale asi se zadřela převodovka. A od té doby už to jen škytalo a děj se začal hlemejždit k podivnému a hloupě doslovnému konci. Škoda přeškoda! Takhle to zvrtat, Bessone! I tak si ale AngelA nezaslouží nic menšího než čtyři z pěti. (05.09.2009)