Manželské etudy po dvaceti letech

Mě tento, dle mého názoru přeceňovaný formát, nijak neokouzluje a nebaví. Nikdy nemůže jít o autenticitu, protože je tu vždy přítomen objektiv kamery a minimálně tři lidé ze štábu, kameraman, režisérka a zvukař. Tak jak se chcete chovat tak jako, když jste sami? Navíc mi tento experiment přijde jako taková lepší Peep Show. Koho budou třeba za 50 let zajímat tyto postavičky, kterým se dala důležitost, protože si je režisérka náhodně vybrala? Čím jsou jinak zajímaví, aby se o nich točila tato sága? Přitom chybí dokumentárně zpracovat řadu významných osobností našich dějin. Ale to není holt tak populární, zde si dokumentarista velkou popularitu nevydobude. (30.03.2018)

V Česku to je opravdu jediná Helena Třeštíková, která mě tímhle cyklusem naprosto dostala a při závěrečných titulkách jsem absolutně nevěděl co mám říct, prostě.,. cítil jsem se hodně divně. Její styl ''na nic si nebudeme hrát, tady to máte a dělejte si s tím co chcete'' mně prostě příjde mnohem lepší, než nějaké vyumělkované dokumenty. Manželé už mají kus života za sebou a mají rozhodně co říct. Občas jsem byl vážně šokován. Hodně smíšené pocity - to je to, co Vám tyto dokumenty nabízí. (02.09.2010)

Před nedávnem se mi tento seriál vč. prvních dílů dostal do ruky. Shlédla jsem všechny během dvou dnů a s napjetím sledovala osudy mladých párů, které byly v první části (povětšinou) plní ideálů do právě uzavřeného manželského svazku. Po dvaceti letech je zajímavé sledovat, jak se lidé změnili, jak je více znatelný rozdíl mezi mentalitou jednotlivých párů. Nejvíce na mě zapůsobil poslední díl, kdy i po dvaceti letech bylo vidět, že se mají Ivana a Vašek opravdu rádi (hlavně tedy z Vaškovo strany :-) a že když se ohlédnout, nemají čeho litovat. Za velkou pozornost určitě stojí i druhý díl, zvláště pak sledovat jedno z dětí Mirky a Antonína - tady je krásně vidět, jak má každý hodnotry trošku někde jinde, protože říct, že se dá s jedním platem a mateřskou jakž takž vyžít a hned na to, že se před nedávnem vrátili z dovolené z Dominikánské republiky (to je podle nich taková typická RODINNÁ dovolená), tak to je podle mě výsměch všem poctivým lidem. (23.08.2010)

Když se začala vysílat řada po 35 letech, rozhodli jsme se sjet to celé od začátku. Ty první roky, kdy se mladé páry plné lásky rozhodovali co dál se životem byly super. Třeštíková byla nenápadná, nikam nikoho netlačila a snažila se ukázat pohled do života běžných lidí. Kontrast charakterů byl cítit už tady a mohli jsme tipovat, které páry vydrží a které se rozpadnou. Trošku taková TV show. Po dvaceti letech bylo naprosto boží. Podchytilo to asi největší období, éru šílených devadesátek a tvořivost jednotlivých protagonistů. Tady byly největší změny, zvraty a bylo to nejvíce zábavné, ale i poučné. Některé páry mě inspirovaly k tomu, jak v životě nepostupovat. Etudy po dvaceti letech tedy ode mě mají ultimátní hodnocení, protože předávají nejen dokumentární pohled, ale i hodnotu a poselství. Myslím, že ovlivnilo spoustu diváků. Poslední díl po 35 letech byl slabší. Spousta protagonistů odmítlo natáčení, čemuž rozumím. Zásah do soukromí musí mít velký dopad na jejich životy. Jedná se o takové shrnutí života, tak jak jednotlivci dopadli. Bylo to místy smutné (tedy většinou), ale nemělo to ten správný drive. Možná by bylo zajímavé více se věnovat stopám dětí, ale je pravda, že tím by byla v rozporu korespondence s původním párem. Celkově vzato se jedná o zajímavý cyklus, za který si Třeštíková zaslouží metál. Dočkáme se i dílu po 50 letech? (02.02.2018)

Výborný nápad! Velmi inspirativní i zábavná podívaná natočit radosti a strasti opravdových lidí a sledovat jejich první roky v manželství a poté, kam se posunuli za 20 let ve vztahu a v profesi a jak jejich děti řeší podobné problémy, kterým museli tehdy čelit i oni sami. Umělé reality show ať jdou k šípku, tohleto je pravej život!!! (08.01.2006)